Ukrajinský protilodní systém Neptun vyzkoušen nad Černým mořem

Ukrajinský protilodní systém Neptun vyzkoušen nad Černým mořem
27 / 04 / 2019, 17:30

Začátkem dubna došlo k dalšímu testu nové ukrajinské protilodní střely s plochou dráhou letu Neptun. Ukrajina plánuje, že ji v následujících letech integruje také do výzbroje stíhacích bombardérů a několika námořních plavidel.

V rámci zkoušek mělo dojít nejen k vyzkoušení střely systému Neptun (někdy označované jako R-360), ale také taktické rakety Vilcha-M. V jejím případě šlo o to ověřit dostřel na hranici 130 km. Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka se Rusko mělo snažit „uzavřít nebe“. Konkrétně zřejmě došlo z jeho strany k nasazení prostředků elektronického boje. Je-li to pravda, umožnilo provést zkoušku v opravdu skutečných podmínkách.

Při poslední zkoušce systému Neptun z 5. dubna došlo k odpálení střely jižně směrem nad Černé moře. V určité fázi letu dokonce střela dle neoficiálních zdrojů provedla otočku o 180° a dále letěla jakoby nazpět při postupném snižování letové výšky z 300 až na 5 m atd. Celou trasu 225 km urazila za 13 minut a 55 sekund, což odpovídá průměrné rychlosti 968 km/hod. Jak to bylo se zásahem simulovaného cíle, není jasné.

Ze země, moře i vzduchu

Samotná střela Neptun na délku měří cca 5,05 m včetně urychlovacího boosteru, má vážit odhadem nějakých 700 kg a při letu dosahovat podzvukové rychlosti M=0,9 jak je ostatně v této kategorii zbraní obvyklé. O samotné vypuštění a prvotní urychlení se stará booster na tuhé pohonné látky, pohon během letu zajišťuje proudový motor MS-400, jehož výrobcem je Motor Sič. Celkový vývoj má na starost konstrukční kancelář Luč (Luch Design Bureau).

Základní letovou trajektorii zajišťuje kombinace inerciálního navádění s korekcí pomocí GPS a vlastních senzorů. Při přiblížení k cíli se aktivuje detekce vlastním radarem. Střela má využívat tzv. techniku sea-skimming, kdy se pohybuje řádově ve výšce několika desítek až jednotek stovek a v určitých okamžicích pouze 5 m nad hladinou moře. Kvůli tomu může posádka lodi, na který je veden útok, zjistit blížící se nebezpečí až se střela objeví na horizontu – tedy obvykle ne dříve než ve vzdálenosti 28 až 46 km. To při rychlosti střely kolem 900 km/hod znamená teoretickou možnost odhalení střely 112 až 184 sekund před zásahem. Ani brzké zjištění přilétající střely, ale ještě neznamená, že se plavidlo může ubránit.

V současnosti jsou střely Neptun vypouštěny z kontejnerů o rozměrech 5,3 x 0,6 x 0,6 m. Každá pozemní baterie má obsahovat velitelské stanoviště, tři odpalovací zařízení, dopravní a nabíjecí vozidla. Už příští rok mají být zahájeny zkoušky letecké verze střely, kterou budou nosit k tomu upravené stíhací taktické bombardéry Su-24M. V roce 2021 pak má do služby vstoupit první ze tří až čtyř nových lodí, s nimiž se naopak počítá jako s nosiči námořní verze střely.

Podobnost s ruskou střelou a otázky nad elektronikou

Střely ukrajinského systému Neptun se už na první pohled velmi podobají ruským protilodním střelám Kh-35/Ch-35 (známé také jako 3M24 Uran). Podle některých zdrojů z nich dokonce přímo vychází s tím, že sebou přináší nová vylepšení v konstrukci a pochopitelně v elektronice. Nutno přitom konstatovat, že podobné jsou si nejen vnějším vzhledem, ale také udávaným doletem a řadou parametrů. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že řada podobností může být klidně dána tím, že se prostě jedná o zbraně stejné kategorie.

Jinak právě použitá elektronika a některé deklarované schopnosti střely dávají vznikat spekulacím a úvahám, zda Ukrajina nespolupracuje v případě střel s plochou dráhou s Čínou. Ukrajinci sice mají nemalé zkušenosti s vývojem raketové techniky – z konstrukční kanceláře KB Južnoje a výrobního závodu Južmaš vzešla celá řada velkých raket, ale ty obvykle nelétají v nízké výšce, ale jsou vystřelovány po balistické křivce. Naopak střely s plochou dráhou letu se pohybují minimálně po části svého letového profilu jen ve výšce několika metrů nad hladinou moře nebo zemí. A k tomu jsou zapotřebí velmi přesné senzory a výškoměry, se kterými na Ukrajině takové zkušenosti nemají.

Střely Koršun s delším doletem?

Aby toho nebylo málo, Ukrajinci mají údajně pracovat na střele označované jako Koršun. U ní je opět deklarován dolet na hranici 280 km, ale to zřejmě jen kvůli 300 km limitu daném exportním režimem MTCR (Missile Technology Control Regime). Je ale dost možné, že reálný maximální dolet bude mnohem dále. Některé spekulace dokonce hovoří o tom, že se jedná o střelu stejné kategorie jako americký Tomahawk nebo ruský Kalibr, jejichž dolet se pohybuje až kolem 2 500 km.

Ať už se celá situace vyvine jakkoliv, vypadá to, že protilodní systém Neptun neskončí tak jako řada jiných projektů, ale ve výzbroji Ukrajiny se opravdu nastálo zavedou. Otázkou je samozřejmě v jakých nakonec počtech, ale i tak se s nimi bude muset počítat.

 

Autor: Michal Polák

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace