Umělá inteligence a drony všeho druhu – Čína s Ruskem plánují budoucí války

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga v Moskvě budí mnoho pozornosti. Jedná se o témata navržená k projednávání v období války na Ukrajině a v období sankcí proti Rusku. Čínský prezident již dříve prohlásil, že každá země má právo na integritu a své teritorium, ale neodsoudil vpád Ruska na Ukrajinu. Tím si de facto nechal otevřená zadní vrátka pro akce proti Tchaj-wanu a v Jihočínském moři.

Zmíněna byla též spolupráce s Ruskem ve zbrojní oblasti, a zde by se mělo jednat především o podvodní, hladinové i vzdušné bezosádkové systémy a maximální integraci AI, tedy umělé inteligence. V letectvu jsou již testovány takové systémy, kdy pilotovaný letoun by měl mít podřízenou skupinu UAV, tzv. Loyal Wingman, které plní průzkumné či přepadové úkoly. A podobné technologii se mluví i v pozemním vojsku, kdy třeba nově vyvíjený MBT ABRAMS X by měl řídit skupinu bezosádkových průzkumných a bojových vozidel. U bojových systémů by měla být zachována palebná síla hlavních prostředků, ale malá silueta má zajistit jejich vyšší schopnost přežití na bojišti. Nejrozmanitější jsou možnosti u námořnictva, kde jsou drony podvodní, hladinové, vzdušné, ale i hybridní.

Oblast námořnictva a dominance v určitých oblastech je pro Čínu klíčová. Byť má nosiče mezikontinentálních jaderných střel, tedy ponorky s jaderným pohonem (Typ 092, Typ 094 a pravděpodobně ve výstavbě je Typ 096) a zahajuje čínskou éru letadlových lodí, na globální projekci síly ve stylu USA zatím nemá kapacity ani schopnosti. Přestože čínské námořnictvo to americké již přečíslilo, kvalitativně a technologicky vedou USA, ale Čína se vyvíjí velmi dynamicky.

V oblasti námořních dronů byly informace o projektech v USA (ORCA) a Velké Británii (Project CETUS), ale Čína představila své technologie. USA i UK šly především cestou ISR (Intelligence, Surveillance, Reconnaissance) s plavidly bez výzbroje nebo též plnící odminovací úkoly a úkoly ochrany kritické podmořské infrastruktury. Čína chce pokrýt kompletní spektrum využití dronů na moři. Spektrum tedy je od malých UUV (Unmanned Underwater Vehicle) po giganty XLUUV (Extra Large Unmanned Undersea Vehicle), od předprogramovaných či dálkově řízených po autonomní, od ponořených UUV po hladinové USV nebo létající UAV a od průzkumných po bojové.

Nevýhodou malých průzkumných dronů je malá výdrž napájecích zdrojů, tedy potřeba maximálně přiblížit tyto drony k cílové oblasti, ať již ponorkou, nebo hladinovým plavidlem. Zajímavou technologií, kterou vyvinula Čína jsou kluzákové (gliders) UUV, jež byly vyloveny např. indonéskými rybáři. Jedná se o dron, jenž má být schopen operovat ve vzduchu a po splnění úkolu buď přistane na hladině, nebo se v rámci dalšího utajení potopí a vyčkává na vylovení mateřským plavidlem.

Čína představila též velkokapacitní XLUUV s typovým označením HSU 001 o rozměrech 10 x 2 metry. Tyto XLUUV mohou sloužit k průzkumu, jako útočné proti hladinovým plavidlům, jiným dronům nebo i ponorkám, ale též jako mateřské základny pro malé drony. Díky AI by měly být schopny zcela autonomní činnosti a mít i schopnost „hibernace“, tedy „ulehnutí“ na dno, omezit na minimum provoz agregátů a tím minimalizovat akustické či elektromagnetické vyzařování a čekat na signál nebo jiný impuls k zahájení činnosti.

Jak již bylo zmíněno, největším problémem je dostatečná kapacita zdrojů. XLUUV by se neměly vynořovat – tedy nemohou mít dieselelektrický pohon, a ani Čína by nenechala jaderný reaktor, byť miniaturní, bez dozoru. Zbývá buď doplňování z ponorek nebo elektrozásobáren na jiných XLUUV. Otázkou je, zda na XLUUV lze nainstalovat pohon typu AIP. To by výrazně zvýšilo dosah či operační nasazení XLUUV i jejich schopnost dobíjet malé UUV a USV. Údaje o pohonné jednotce HSU 001 nejsou známy, jen z fotografií z přehlídky na Náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) v Pekingu je patrná instalace dvou lodních šroubů paralelně v zadní části.

Pokud Čína najde cesty, jak obchodovat i v době embarga s Ruskem, neohrozit tak své vztahy s USA a NATO, může získat velký zdroj příjmů i ruských technologií k dalšímu vývoji vojenských technologií. Zahlcení vod oceánů čínskými UUV a XLUUV zřejmě zcela změní taktiku použití námořních sil, kdy bude primární důraz kladen na nasazení dronů proti dronům, zkvalitnění a posílení sítí detekčních systémů a instalaci velmi robustní protiponorkové obrany a ochrany na všechna plavidla US NAVY. Jak již bylo řečeno, Ukrajina je pro Čínu lakmusovým papírkem v otázce Tchaj-wanu a přírodní zdroje v Jihočínském moří si krom Číny nárokují i další země, jmenovitě Brunej, Tchaj-wan, Indonésie, Malajsie, Filipíny a Vietnam.

V podstatě v regionu jsou připraveny podmínky pro další dva konflikty vysoké intenzity, kdy Tchaj-wan zahrnuje letectvo, námořnictvo, vyloďovací operace a pozemní operace, kdežto Jihočínské moře se jeví primárně jako námořní a letecká bitva. V obou případech by zřejmě byly vtaženy USA, což by je ekonomicky i vojensky vyčerpávalo, hrozil by jaderný konflikt a světová ekonomika by dostala další těžkou ránu. Čína je producentem různých technologií i výrobků pro civilní sektor, subdodavatelem a zároveň producentem jedinečných přírodních zdrojů. A to vše by bylo ve jménu národních zájmů a válečného úsilí přesměrováno pro domácí potřebu.

 

Zdroje: navalnews.com, rfa.org, thedrive.com, thediplomat.com