ÚOHS bude řešit tendr na BVP a účast VOP – poslanci Výboru pro obranu jsou znepokojeni

ÚOHS bude řešit tendr na BVP a účast VOP – poslanci Výboru pro obranu jsou znepokojeni
Autor: BAE Systems|Popisek: CV90
23 / 09 / 2021, 15:30

Oslovili jsme poslance Výboru pro obranu ve věci vývoje v tendru na BVP. Koncem srpna přišel na ÚOHS podnět od stěžovatele, který napadá roli VOP CZ v tomto akvizičním projektu, resp. fakt, že MO vybralo tento svůj státní podnik bez soutěže na základě výjimky podle paragrafu 29 písm. s ZZVZ, ač služby (zajištění životního cyklu vozidel) výjimce nepodléhají.

MO obhajuje svůj postoj odkazem na Capability Targets NATO a utajované skutečnosti. "V případě zjištění nesprávného postupu zadavatele může Úřad zakázat zadavateli pokračovat v návrhem napadeném postupu, tedy zadávat s použitím výjimky," napsal nám v odpovědi na naše otázky ÚOHS.

1) přesvědčili Vás zástupci MO o tom, že je právní výklad ministerstva správně, a že tedy nehrozí další zásadní průtahy, nebo až kolaps celého tendru?

  • Jana Černochová (ODS)

Po zkušenosti s pokutou za tendr na vrtulníky ve mne panuje i v této záležitosti určitá nedůvěra. Tehdy jsme byli ministerstvem ubezpečováni, že je vše v pořádku, ale Úřad pro hospodářskou soutěž si to nemyslel. Vím, že se jedná o námitku v jiné fázi řízení i její podstata je odlišná, takže bude skutečně záležet na ÚOHS, jak věc posoudí. Já jen doufám, že to nebude v neprospěch armády, protože již léta panuje napříč shoda nad tím, že pásová bojová vozidla armáda jednoznačně potřebuje.

  • Jan Bartošek (KDU-ČSL)

Aktuální vývoj projektu náhrady BVP je znepokojivý. I pokud ÚOHS nakonec uzná, že v srpnu podaný podnět je neodůvodněný, hrozí další zdržení už několikrát posunutého projektu.

Argumentovat v souvislosti s podaným podnětem Cíli výstavby schopností NATO (NATO Capability Targets) nedává příliš smysl. Ano, projekt náhrady BVP je nezbytný pro výstavbu moderní brigády těžkého typu, což je náš nejdůležitější závazek vyplývající z Capability Targets. Z tohoto důvodu jde o projekt, který je věcně nezpochybnitelný a také ho nikdo nezpochybňuje. Ale to neznamená, že by v takovém případě mohly být uplatněny nějaké legislativní “úlevy” - zakázky se řídí platnou legislativou bez ohledu na to, jestli jde o projekt vyplývající z aliančních Capability Targets, nebo ne.

Pokud je mi známo, MO je pevně přesvědčeno, že v případě zapojení VOP do projektu nijak nepochybilo a dodrželo veškerou platnou legislativu i platnou Strategii vyzbrojování. Zapojení VOP má maximalizovat bezpečnost dodávek (security of supply), což je samozřejmě více než žádoucí. Otázka je, zda a jak podnět k UOHS projekt zdrží.

Jsem rád, že MO věří svému postupu, ale budu požadovat, aby nám jeho zástupci na Výboru pro obranu tuto věc znovu podrobně vysvětlili a dokladovali. Jedná se o naprosto klíčový projekt, na kterém stojí modernizace AČR i spolehlivost ČR jako spojence.

Rovněž si uvědomuji (aniž bych chtěl předjímat rozhodnutí UOHS v této konkrétní věci), že konkurenční tlaky jsou v podobných projektech obrovské a že některé firmy jsou ochotné udělat doslova cokoli, i kdyby to mělo poškodit obranyschopnost země.

  • Jan Lipavský (Piráti)

Ministerstvo obrany si stojí pevně za svým postupem v procesu nákupu BVP. Proti jeho napadení u ÚOHS se bude právní cestou bránit. Nejsem v pozici, abych rozhodoval, na čí straně je pravda. Nemám všechny podklady a jsem velmi zdrženlivý.

2) ve dvou největších zakázkách poslední doby, vrtulníky a BVP, MO naráží nebo může narazit na nesprávný postup podle ZZVZ. Je to problém přísnosti zákona, který je třeba v tomto upravit, aby lépe vyhovoval specifikům armádních akvizic?

  • Jana Černochová

Zákon o zadávání veřejných zakázek obranné akvizice skutečně velmi svazuje. Při jeho schvalování jsem apelovala na tehdejšího ministra obrany Stropnického a ministryni pro místní rozvoj Šlechtovou, aby podmínky pro obranné akvizice byly v zákoně upraveny vyhovujícím způsobem, aby si zkrátka ministerstvo obrany řeklo, co mu vyhovuje a co pro něj bude nejjednodušší cesta, která nebude zahrnovat tolik skulin pro možné průtahy a obstrukce v průběhu nákupů. Bohužel, nebyla jsem vyslyšena. Nicméně, toto jsou zcela odlišné případy jak podstatou, tak procesně, takže je nutné je hodnotit odděleně. Navíc za skutečnost, že na to nyní narážíme samozřejmě nemůže pouze zákon, ale i konkrétní lidé, kteří zakázky procesují. Do budoucna je určitě nezbytné, aby byl legislativní rámec pro obranné akvizice novelizován, ale musíme se podívat i na vnitřní předpisy a procesy na ministerstvu.

  • Jan Bartošek

Na dlouhodobé paralýze akvizičního procesu MO ČR se podílí řada faktorů: nestabilita a nepředvídatelnost obranných rozpočtů, nedostatek odvahy na straně vlád a ministrů, lobbistické tlaky firem, personální poddimenzovanost akviziční sekce MO i legislativa. Opoziční strany v uplynulých letech několikrát nabízely ministrům Stropnickému a Metnarovi pomoc při případné úpravě legislativy, ale oni se k tomu nikdy neodhodlali.

  • Jan Lipavský

Vnímám, že armádní zakázky jsou v některých případech natolik specifické, že zákon o zadávání veřejných zakázek je nemůže řešit dobře. Nevím, jestli je řešením úprava ZZVZ, nebo mít specifickou normu. I když máte v určité zakázce výjimku podle tohoto zákona, stále musíte splňovat celou řadu jeho náležitostí, a o to se poté opírají neúspěšní uchazeči při svých odvoláních. Řešení tohoto poblému je otázkou širší debaty. U největších zakázek veřejná soutěž nemá smysl. V jejich případě jde o strategické rozhodnutí státu, kde stát řekne, jaké má potřeby, MO a GŠ řeknou, jaké jsou možnosti řešení, a aby politici rozhodli. Parametry jsou zde natolik rozdílné a do věci vstupují otázky ekonomické spolupráce, otázky bezpečnosti, že to opravdu nemá smysl soutěžit. Soutěžit lze dobře například dodávky munice apod. Ale v případě velkých systémů jsem velmi skeptický. A ZZVZ je čistě soutěžní norma.

3) je jistě obtížné až nemožné předjímat rozhodnutí ÚOHS, nicméně pokud by stěžovali vyhověl a zakázal ministerstvu pokračovat v napadeném postupu, bude vůbec existovat naděje akvizici BVP přenastavit a stihnout tak, aby ČR dodržela svůj závazek (1. ledna 2026)?

  • Jana Černochová

Obávám se, že bez ohledu na to, jak ÚOHS v této věci rozhodne, se termín mít těžkou brigádu k 1. lednu 2026 splnit podle mého názoru nedá. Nejde totiž pouze o nová BVP, splnění onoho závazku souvisí i s dalšími modernizacemi například tanků, dělostřelectva a podobně. Nová BVP jsou v tomto samozřejmě klíčová a pokud se podíváme na předpokládané termíny dodávek po podpisu smlouvy s kterýmkoli uchazečem a náležitosti, které se musejí splnit, aby byla brigáda certifikována, jsme za rokem 2026. Kdyby ministerstvo splnilo to, co například ministr obrany sliboval, že smlouva bude uzavřena v roce 2019, nebo i 2020, stihnout by se to možná dalo, ale pokud smlouva bude podepsána v roce 2022, tak je to nerealistické.

  • Jan Bartošek

Odpověď viz výše. V tuto chvíli to nejsem schopen kvalifikovaně vyhodnotit, ale budeme na VO požadovat od MO vysvětlení a jejich pohled na věc. Splnit náš závazek a mít moderně vyzbrojenou a vycvičenou brigádu těžkého typu do ledna 2026 musí být prioritou. Pokud budeme součástí příští vlády, uděláme pro to maximum.

  • Jan Lipavský

Zakázka jde dopředu svým tempem a jsou tam odklady, které jsme viděli. Netroufám si odhadnout, jestli se termín 1. ledna 2026 podaří splnit.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace