USA nezaostávají pouze v Arktidě, americké námořnictvo nemá dost ponorek

Autor fotografie: Hunini / Wikimedia Commons / CC BY-SA|Popisek: Hakugei (SS-514)

Americké námořnictvo touží po námořnictvu o síle 381 lodí s posádkou a více než 150 plavidel bez posádky. Aktuálně má U.S. Navy pouhých 299 lodí.

A právě zde má mocné americké námořnictvo obrovský problém. Velení námořnictva stanovilo, že současně může být v opravě maximálně 20% flotily útočných ponorek, která se aktuálně podle 19fortyfive.com skládá z 49 ponorek SSN (ponorky s jaderným pohonem). První americkou útočnou ponorkou s jaderným pohonem byla slavná USS Nautilus z roku 1954. A to byl konec dieselových ponorek u amerického námořnictva, kdy posledními byly ponorky třídy Barbel stavěné v letech 1956 až 1959.

Ale zpátky k americkému problému v roce 2023 - aktuálně je v opravách či mimo stav flotily téměř 40% útočných ponorek a to znamená, že USA zbývá na pokrytí světových oceánů pouhých 31 strojů. Mezi nejznámější pacienty patří jedna ze tří ponorek třídy Seawolf USS Connecticut či USS Boise třídy Los Angeles, která stojí již více než 8 let. Problém US Navy by se dal vyřešit poměrně jednoduše, a to opětovným zařazením konvenčně poháněných útočných ponorek do stavu US Navy.

Americké námořnictvo, námořní pěchota a jejich společné koncepty pro budoucí námořní válku předpokládají použití flotily v kooperaci s pozemními a vzdušnými silami k odepření přístupu nepřítele do životně důležitých vod a nebe, zejména do těch kolem a mezi ostrovy tvořícími první asijský ostrovní řetězec. Zde tvoří ponorky hlavní část konceptu. Uzavřete první ostrovní řetězec a “zašpuntujete” zde čínské námořnictvo a letectvo jako v lahvi a odepřete jim manévrovací prostor.

Hlídková služba je poměrně statická služba, což je úkol vhodný pro dieselové ponorky. A právě na tyto úkoly využívají dva američtí spojenci právě dieselové ponorky. Konkrétně japonské námořnictvo a námořnictvo Korejské republiky. Americké námořnictvo by je mohlo a mělo následovat. Japonská ponorky tříd Soryu a jejich nástupce Taigei jsou považovány za nejlepší konvenční ponorky na světě a využít techniku svého spojence není pro USA ostuda. Čína může být největší světový výrobce lodí, ale spojené kapacity Japonska a Jižní Koreje ji jednoduše překonají. Nové americké konvenčně poháněné ponorky by mohly vznikat jak v loděnicích Kawasaki Heavy Industries v Japonsku, tak licenčně v amerických loděnicích.

Zajímavý je i rozdíl v ceně, kdy na stavbu jedné ponorky třídy Taigei Japonsko vynakládá necelých 500 miliónů dolarů, zatímco americká ponorka třídy SSN Virginia vyjde amerického daňového poplatníky na neskutečných 3,5 miliardy dolarů. Za cenu jedné SSN by americké námořnictvo mohlo mít téměř 7 moderních ponorek SSK. To samozřejmě neznamená, že by americké námořnictvo mělo rezignovat na stavbu SSN, ale spíš zauvažovat na zařazením SSK do svých stavů a vykrýt tak problém s početním stavem útočných ponorek. Logická volba doplnění stavu ponorek by podle Jamese Holmese ze serveru 19fortyfive.com by to byla i díky údajnému slibu USA poskytnout Austrálii až 5 ponorek třídy Virginia, kdy kapacity amerických loděnic nestačí ani za současného stavu.

Diesel-elektrické ponorky třídy Taigei mají výtlak 3 000 tun, délku 85 metrů a průměr trupu 9,1 metru. V Japonsku spustili na vodu čtvrtou jednotku této třídy na vodu minulý měsíc. Ponorka jménem Raigei což v japonštině znamená “hromová velryba” má nové dieselové motory Kawasaki 12V 25/31. Původní motory disponovaly výkone 6000 PS a ponorky s těmito motory dosahovaly rychlosti 20 uzlů pod hladinou, jak uvádí server Naval News.

Zdroj: 19fortyfive.com, navalnews.com