USAF vykupuje stíhače F-35 určené původně pro Turecko

USAF vykupuje stíhače F-35 určené původně pro Turecko
foto: MSgt John Nimmo Sr., Wikimedia Commons

Americké letectvo si v rámci kontraktu v hodnotě 862 milionů dolarů objednalo kromě 6 nových stíhačů F-35 také 8 modifikovaných strojů, které byly původně určené pro dodávku do Turecka. To bylo v minulém roce vyškrtnuto z programu Joint Strike Fighter.

Turecko bylo před rokem vyřazeno z programu Joint Strike Fighter, neboť i přes záporné stanovisko USA si pořídilo ruské protivzdušné systémy S-400. Turecko si objednalo původně 100 stíhačů F-35, s nimiž počítalo a složilo i zálohu 1 miliardu dolarů. S vidinou letounu 5. generace se však Ankara musela přes důrazný nesouhlas rozloučit.

Nyní se americké letectvo v rámci smlouvy s Lockheedem rozhodlo koupit dalších 6 těchto strojů a rovněž 8 modifikovaných letounů určených původně pro Turecko. 8 stíhačů F-35 mělo být dodáno do Turecka v letech 2022-2023.

Neznámou zatím zůstává, jakými letouny Ankara ,,ztracené" F-35 nahradí. Hovořilo se o možném nákupu ruských letounů Su-35, ve hře však může být i teoreticky čínský letoun J-31, což je stíhač 5. generace s charakteristikami stealth. Ten bude určen na rozdíl od jiného letounu J-20 pro export a v budoucnu tedy existuje naděje, že by Turecko mohlo mít zájem o tento letoun. 

Třetím řešením, jak nahradit F-35, je pro Turecko vlastní letoun 5. generace TF-X, který vyvíjí společnost Turkish Aerospace Industries (TAI) v kooperaci s BAE Systems, AVIC a European Aeronautic Defence and Space Company (EADS). To by přicházelo v úvahu až v roce 2023, kdy se počítá s tím, že vzlétne první prototyp a bude samozřejmě nějaký čas trvat, než se letoun dostane do sériové výroby. Dvoumotorový letoun má být primárně určen k vybojování vzdušné nadvlády a operovat za jakéhokoliv počasí.

Vzhledem k tomu, že Turecko klade v poslední době důraz na soběstačnost v oblasti obranného průmyslu, není vyloučeno, že zvolí právě domácí řešení jako náhradu za F-35. Pokud se Turecko skutečně rozhodne pro vlastní řešení, zřejmě to vyřeší řadu dalších komplikací. V případě akvizice ruských nebo čínských letounů by mohlo narazit na neochotu NATO instalovat do těchto letounů koaliční spojovací prostředky jako Link-16, nebo zapojit tyto letouny do komplexního systému C4ISTAR. Turecko jako člen NATO by bylo čím dál tím více izolované, což by mohlo vést k jeho rychlejší orientaci na východní státy a posílení islamistických tendencí uvnitř země.


Zdroj: Defense News

Tagy