Autor fotografie: Pxhere Creative Commons CC0|Popisek: Ilustrační fotografie
Ruská armáda, která byla dosud považována za druhou nejsilnější na světě je pod velkým tlakem díky válce na Ukrajině a již pociťuje následky obrovských ztrát, které utrpěla.
Jarosław Wolski, odborník píšící do časopisů Frag Out Magazine a Nowa Military Technique, odhaduje, že Rusko již ztratilo zhruba polovinu svých moderní tanků a tyto ztráty bude sanovat minimálně do roku 2030. Mnoho geopolitických expertů říká, že důsledkem války na Ukrajině může být rozpad Ruska. Obdobu lze nalézt v historii rozpadu Sovětského svazu, který byl výrazně ovlivněn tím, že nestačil tempu závodů ve zbrojení nastolených administrativou prezidenta Ronalda Reagana.
Ronald Reagan, který se ujal prezidentského úřadu v lednu 1981, našel americkou armádu v dosti neutěšeném stavu a v horší kondici, než tehdejší armáda SSSR. Republikánský prezident pochopil, že americká armáda již není světovou jedničkou. V projevu 6. února 1977 řekl: „Rudá armáda má nad námi převahu dva ku jedné a počet záloh čtyři ku jedné. Utrácejí o 50 % více na zbrojení než my. Jejich námořnictvo je více než dvojnásobkem našeho počtu lodí a ponorek. Mají třikrát tolik děl a čtyřikrát tolik tanků než my. (...) Ve světle těchto důkazů je jasné, že jsme pouze číslo dvě na světě. (...) Nemůžeme být druhou nejsilnější velmocí na světě z jednoduchého důvodu, protože kdo je druhý, je automaticky poslední."
Poté, co se Reagan chopil moci, okamžitě začal měnit americkou armádu. Plány byly velmi ambiciózní. Reagan předpokládal, že Sovětský svaz utrácí tolik peněz na armádu, že nemůže odolat nárůstu výdajů, a to že ovlivní spotřební potřeby společnosti, což může vést k vnitřnímu napětí. Reaganova administrativa modernizovala armádu podle plánu oznámeného na konferenci 2. října 1981. Tento plán zahrnoval rozšíření tří nejdůležitějších prvků americké armády, tedy bombardérů, ponorek a pozemních sil.
Změny v letectví vyplynuly z revize celé obranné doktríny. Na rozdíl od svých předchůdců viděl Reagan dosažení vojenské výhody v rozvoji amerických strategických sil. Byly to mezikontinentální bombardéry schopné nést bomby, konvenční i jaderné.
Rovněž byly urychleny práce na stealth letounech F-117, jejichž úkolem bylo provádět přesné útoky na dobře chráněné objekty. Celkem bylo vyrobeno 57 letadel tohoto typu a každý z nich stál 73 milionů dolarů. Na konci druhého funkčního období byly zahájeny práce na bombardéru B-2. Prototyp tohoto letadla se objevil v roce 1988. Cena jednoho letadla byla 570 milionů dolarů.
Velké změny se čekaly i námořnictvo, které mělo lepší časy už dávno za sebou. Ministerstvo obrany plánovalo zvýšit stav námořnictva ze 455 na 600 jednotek, což mělo tvořit 15 bojových skupin po jedné letadlové lodi. V době, kdy Ronald Reagan opustil své druhé funkční období, čítala flotila 568 lodí. Plán tedy nebyl dokončen, ale stav se zvýšil asi o 120 jednotek. Změna zahrnovala také investice do ponorek vybavených raketami s jadernými hlavicemi nesoucími zátěž.
Díky dodatečným penězům přiděleným na výrobu systému Patriot byly zkoušky dokončeny v roce 1981. Do konce prvního funkčního období Ronalda Reagana bylo vyrobeno 7 058 tanků M1 Abrams.
Prezidentský úřad Ronalda Reagana se vyznačuje tím, že vojenské výdaje byly nejvyšší v době míru. Celkem v letech působení Ronalda Reagana činily 2,13 bilionu dolarů. Tyto náklady každoročně systematicky rostly. V roce 1981 to bylo 178 miliard dolarů, v roce 1982 213 miliard, až po rekordních 302 miliard v roce 1987. Když Reagan opustil Bílý dům, americká armáda čítala 777 tisíc vojáků a důstojníků.
V době, kdy to vypadalo, že SSSR nikdo a nic nezastaví, měl Sovětský svaz okolo 5 miliónů vojáků a jaderný arsenál na likvidaci celé planety. Ekonomika ale postupně umírala, a když nastoupil v roce 1985 k moci Gorbačov, již se prakticky nedalo nic dělat a glasnosť a perestrojka jen vše urychlily.
Ale za rozpad SSSR nemohl jen Michail Gorbačov. Jeho mocný předchůdce Brežněv promrhal finance marnou snahou ve zbrojních závodech s USA, místo aby díky prodeji ropy zvednul životní úroveň občanů SSSR.
Na konci 80. let už byly Spojené státy jasně před Sovětským svazem jak stavem armády, tak technologicky. Reaganův sen, že americká armáda bude opět nejsilnější armádou na světě, se splnil. Reaganův další sen se měl brzy splnit, Sovětský svaz v zanikl 26. prosince 1991 deklarací č. 142-H Nejvyššího sovětu Sovětského svazu a studená válka, když se svět 40 let zmítal na pokraji jaderného holokaustu skončila.
Přinesou nám nové závody ve zbrojení podobné řešení i tentokrát? Rusko by si rozpad zasloužilo.
Mimo nízké šance vyhrát závody ve zbrojení totiž dnešní Rusko připomíná SSSR ještě dalším rysem. Stejně jako za afghánského debaklu, kdy sovětská média po několik let zamlčovala pravdu o tom, jak špatně válka probíhá, se chovají i ta dnešní ruská média. Válka v Afghánistánu byla jedním z posledních hřebíčků do rakve SSSR a nyní se jím může stát konflikt vyvolaný Ruskem na Ukrajině,
Zdroj: tvp.info, history.com, thediplomat.com