Autor fotografie: foto: redakce|Popisek: Místopředseda Výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO)
Vláda ve středu projednala postup v zakázce na pásová BVP za plánovanou cenu 52 miliard korun. V létě rozhodla o přímém oslovení Švédska a na bázi mezivládní dohody chce pořídit 210 vozidel CV90. Tématem je jednak minimálně 40% zapojení českého obranného průmyslu, kde ovšem dosud nebyly podepsány žádné smlouvy, a jednak změna plynoucí z dosavadního jednání, podle které bude třeba do smluvního vztahu zapojit přímo také výrobce vozidel. Zeptali jsme se místopředsedy výboru poslance Pavla Růžičky (za ANO), co od dalšího postupu očekává a zda posun v charakteru zakázky nevytváří riziko, že se původní uchazeči v zakázce vůči postupu ministerstva ohradí.
- Na 20. schůzi Výboru pro obranu zazněly informace o postupu zakázky na pásová BVP, a velmi důležitým bodem, který jste zmínil i dopoledne na tiskové konferenci, je 40% účast českého obranného průmyslu. Podle našich informací nebyla dosud podepsaná žádná smlouva s českými dodavateli. Do jaké míry do komplikuje pozici české strany a co se můžeme očekávat?
Tyto informace mám také. Zatím není s českými zástupci podepsáno vůbec nic. Proto čekám na 31. ledna, s jakou nabídkovou cenou Švédové přijdou. Osobně nesdílím optimismus Generálního štábu a Ministerstva obrany. Na zapojení českého obranného průmyslu musíme trvat v míře alespoň oněch 40 %, což vychází přibližně na 21 miliard korun.
Musíme vyvinou důrazný tlak na to, aby v České republice probíhala fyzická výroba. Nejen to, že fiktivně něco nakoupíme, nebo Švédové fiktivně něco nakoupí přes českou firmu a následně to vyfakturují. To není spolupráce, o kterou bychom měli stát. Musíme být důslední, abychom skutečně český obranný průmysl do procesu zapojili. A zapojili reálně, abychom tedy věděli, kdo bude vyrábět podvozek, kdo bude vyrábět zbraňovou stanici, pásy, kola, převodovku. Jak bude do výroby český průmysl fyzicky zapojen. Je to velice důležitá věc.
Sdělení ministerstva jsou dosud jen ve velmi obecné rovině. Musíme počkat na to, s čím přijde švédská strana, a dozvědět se, co za tu cenu, pokud to bude zmíněných 52 miliard, dostaneme. A to v tuto chvíli zřejmě nikdo přesně neví. Zástupci armády uvádějí, že to, co si armáda naspecifikovala, také dostane. A je otázka, jaká bude skutečnost.
- Kromě podílu českého průmyslu zazněla také druhá významná informace, že z průběhu jednání se švédskou stranou vyplynulo, že bude třeba pro uzavření smlouvy na dodávky BVP zapojit také další subjekt, a to přímo výrobce CV90, společnost BAE Systems Hägglunds. Zakázka byla zahájena v režimu vláda-vláda, nehrozí, že zapojením třetí strany do tohoto vztahu se posouvá charakter zakázky a vzniká riziko, že se původní uchazeči ohradí?
Já si to myslím také. Zdá se mi to velice komplikované v tom smyslu, že původní veřejnou soutěž mohla paní ministryně nechat doběhnout. Mohla vybrat vítěze, což předpokládám, že by zřejmě stejně byla společnost BAE s vozidlem CV90. Parametry byly nastaveny jasně. Soutěž byla zrušena, švédská strana byla oslovena napřímo, a parametry zakázky jsou dnes jinde. A vůbec se nedivím ostatním uchazečům, že z toho mohou být rozhořčení a že se může stát, že ten nový průběh někdo z nich napadne. To se podle mě skutečně stát může.
Druhá věc. Poslanci Výboru pro obranu byly obesláni společností General Dynamics, která je informovala, že je připravená převést kompletně veškerou výrobu včetně licenčních ujednání do České republiky a že je ochotná jednat na úrovni vláda-vláda. To jsem měl a stále mám za velmi zajímavé a mám za nešťastné, že se o této nabídce vůbec nejednalo, a namísto toho vláda rozhodla o jednání se Švédskem, potažmo s BAE.
Ohledně CV90 stále zastávám názor, že jde o vozidlo koncepce z 90. let, a že bychom se z hlediska budoucí výzbroje AČR měli posunout jiným směrem. Armáda svou volbu zdůvodňuje tím, že jde o techniku vyzkoušenou v boji, v operačním nasazení. Současně ale například letoun F-35 také příliš bojem neprošel, a armáda jim dává přednost.