Autor fotografie: Tomáš Nosil (archiv T. Zdechovský)|Popisek: Tomáš Zdechovský
S europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) jsme se v rozhovoru pro SM bavili o problematice armády, k níž má blízko, aktuálních geopolitických tématech, ale zajímalo nás také zapojení europoslance jako dobrovolníka do boje proti covidové pandemii na nemocniční jednotce.
Pane europoslanče, v roce 2020 jste prošel vojenským cvičením pro aktivní zálohy. Jak náročný byl pro Vás výcvik navíc ovlivněný koronavirovou pandemií?
Bylo to velmi náročné. Zabrat mi dala už fyzická příprava na výcvik. Chtěl jsem být ve formě, tak jsem se musel pořádně připravit a zabrat. Ve čtyřiceti letech to není už tak jednoduché, jak když je vám dvacet. Po výcviku jsem se vážil o 14 kilogramů méně. To je výsledek od příprav až po dokončení výcviku. Cítil jsem se ale pak skvěle, i když to byla dřina. Mladší kluci a holky vás motivují pořádně makat.
Jak důležitou roli podle Vás hrála armáda při zvládání pandemie a jak i z tohoto hlediska hodnotíte hlasy, které chtějí v kapitole obrany škrtat?
Roli armády hodnotím jako klíčovou. Nebýt naší armády, byli bychom v ještě větším průšvihu. Vojáci pomáhali v nemocnicích, při trasování, dodávkách atd. Můžeme na ně být právem pyšní.
V žádném případě se nesmí škrtat v rozpočtu obrany. Myslím, že s novou vládou tyhle hlasy nadobro odezněly. Dříve to prosazovali vehementně komunisté, kteří už vypadli naštěstí z Poslanecké sněmovny. Já se naopak domnívám, že se musí vojenský materiál modernizovat tak, abychom mohli konkurovat i okolním armádám v EU. Víme, že některé naše útvary patří k absolutní světové špičce. Mrzí mě, když vidím, jakou techniku občas musí používat, protože na novou nejsou peníze. To se musí postupně změnit.

Foto: Tomáš Nosil (archiv T. Zdechovský)
Vy jste sám pomáhal jako dobrovolník v nemocnici na covidové jednotce. Jakou zkušenost jste si z toho odnesl?
Že je covid zákeřná nemoc. Jeden den se o člověka staráte a vypadá, že by se z toho snad mohl dostat a na druhý den přijdete na směnu a vidíte, jak ho kolega balí do černého pytle. Tohle z hlavy jen tak nedostanete. A pak jsem si také odnesl nesmírný respekt ke zdravotníkům, kteří chodili neúnavně po dlouhých šichtách znovu do práce, kde sváděli boj s neviditelným virem, který zabíjel pacienty jak na běžícím pásu. Klobouk dolů, kolik toho museli vydržet a jak to zvládli. Díky jejich odhodlání je tu spousta těch, co by tu už jinak nebyli.
Pojďme ke geopolitickým tématům. Bělorusko-polskou hranici svírá migrační krize, kterou uměle vyvolal Alexandr Lukašenko. Jaké jsou jeho cíle?
Destabilizovat Evropskou unii. Je to jeho odplata za sankce ze strany EU na jeho režim kvůli opakovanému porušování lidských práv a zavírání politické opozice do vězení. S migranty ale Lukašenko narazil, obchodování s lidskými životy nebude EU nikdy tolerovat. Vyslali jsme mu jasný signal. Doufám, že to pochopil. S diktátorem se prostě nevyjednává.
Má podle Vás ČR poslat na bělorusko-polskou hranici své vojáky? Polsko si vyžádalo od nás pomoc (čeští vojáci zatím nebudou na hranici posláni, rozhovor vznikl ještě před tímto rozhodnutím - pozn. red.)
Měli bychom podpořit našeho souseda vojenskou pomocí, pokud o to žádá. Obrana vnějších hranic je prioritou celé EU. Umělá migrační krize probíhá několik stovek kilometrů od našich hranic. Může se stát, že v případě nezvládnutí situace na bělorusko-polských hranicích to vyšle signál, že je Evropa otevřená a migranti vezmou státy EU útokem. Tím by se z toho stal problém pro všechny členské státy. Musíme stát při sobě.
Disponuje EU účinnými nástroji, jak důsledně eliminovat podobné excesy ze strany Lukašenkova režimu?
Evropská unie má k dispozici sankce. Lukašenko se tváří, že mu je to jedno, ale jeho zemi to citelně zasáhne. Evropská diplomacie navíc systematicky pracuje na tom, aby se migranti od hranic stáhli a vrátili se do svých domovů. To se už v mnohých případech podařilo.
Stejně jako na bělorusko-polské hranici, tak i na rusko-ukrajinské hranici sílí napětí, tentokrát vojenské, a hovoří se o možném vpádu na část ukrajinského území. Hrozí z Vašeho pohledu opakování scénáře anexe Krymu?
Situaci důkladně sleduji. Podle mě Rusko dělá trochu ramena a nechystá si půdu pro invazi na Ukrajinu, protože by za to zaplatilo obrovskou cenu. Aktuální přírodní podmínky jsou sice ideální, zem je zmrzlá a těžké stroje tak mohou snadněji a rychleji zdolávat terén. Nicméně stále doufám v konstruktivní dohodu světových lídrů v čele s americkým prezidentem Bidenem, kteří tuto situaci v klidu vyřeší a zažehnají tak další možnou krizi.
Je řinčení zbraněmi ze strany Moskvy důsledkem situace na východní Ukrajině, kde proruští separatisté ztrácejí pozice?
Spíše si myslím, že je to reakce na námluvy Ukrajiny pro vstup do NATO, o což se snaží už dlouho. Rusku to je pochopitelně trnem v oku a nic takového nechce připustit. Putina nenechává klidným ani zvýšená aktivita spojeneckých vojsk v pobaltských státech.

Foto: Tomáš Nosil (archiv T. Zdechovský)
Nemůže napětí na rusko-ukrajinské hranici v dlouhodobější perspektivě zhoršit vztahy na trase Moskva-Ankara? Turecko Ukrajině dodávásmrtonosné drony Bayraktar, kteréúčinně zasahují právě pozice proruských separatistů?
Nemyslím si, Turecko je aktuálně díky smlouvám o udržení uprchlíků na svém území partnerem s EU. Ale moc dobře víme, že spíše EU vydírá. Kypr a Řecko si opakovaně stěžují, že Turecko nedodržuje smlouvy, když uprchlíkům pomáhá dostat se do Evropy. Erdogan by si určitě nechtěl v případě konfliktu s EU zabouchnout dveře i s Putinem.
Zvýšené tenze panují také mezi Tchaj-wanem a Čínou. Tchaj-wanský vzdušný postor narušují pravidelně čínské stíhačky. Jsou namístě obavy, že by Čína za daných podmínek mohla provést invazi na ostrov?
Číně se rozhodně nelíbí aktivní politika Tchaj-wanu nejen v Evropě. Je to pro ni strategický ostrov a nechtěla by jej rozhodně ztratit, protože by to oslabilo její pozici a v očích mocností by tím také rozhodně nezískala. Obávám se, že se nikdy nároku na Tchaj-wan nevzdá a bude neustále tlačit, aby ostrov víceméně kontrolovala. Přesto přeji Tchaj-wanu, ať vytrvají ve svém úsilí vymanit se z područí Číny. Jsem rád, že senátní delegace nedávno zavítala na tento ostrov a navázala tam skvělé styky.
Může vůbec Čína pomýšlet reálně na invazi, nebo se jedná spíše o trvalý nátlak na to, aby ostrov nevyhlašoval nezávislost? USA by svého spojence jistě vojensky bránily a mohlo by dojít k vážnému střetu se zapojením dalších zemí
Tchaj-wan zvýšil své výdaje na obranu o deset procent na zhruba 15,5 miliardy dolarů. Jsou to více jak 2% HDP, což je nejvíce od roku 1990. V této oblasti ale zvyšuje svůj rozpočet i Čína, s níž se tento ostrovní stát nemůže pochopitelně vůbec poměřovat. Z mého pohledu se situace nezmění, Čína bude dál dohlížet a vyvíjet tlak na Tchaj-wan a USA dále budou tlačit na to, aby situaci nevyhrocovala. Nepředpokládám, že by situace vyeskalovala natolik, že by došlo ke konfliktu a USA a další země se do něj zapojily.