Válka je vždy výdělečný podnik – ale jen pro někoho

Některé zbraňové systémy vlivem iluze o mírovém světě a jen případných expedičních nasazeních malého rozsahu s lehkou technikou se staly téměř druhem určeným k vyhynutí. Jenže válka na Ukrajině ukázala, že všechny zbraňové systémy, včetně již zatracovaných MBT, jsou stále a někdy stále více relevantní a že dochází i k zásadní modernizaci a vývoji nových typů. Pro letectvo jsou požadovány střely dlouhého dosahu, pro hlavňové dělostřelectvo a raketomety i letectvo inteligentní pomocí GPS naváděná munice, rychlejší a lépe pancéřované tanky, výkonnější protitankové zbraně, termobarická munice a byť někde je zakázána, i kazetová munice. Miny, protipěchotní i protitankové, jsou náhle velmi žádaným artiklem.

K tomu se navazují dodávky munice, opravy, modernizace, lepší přístroje nočního vidění, lepší komunikace i odolnost proti REB/EW, odolnost proti rušení i odposlechu. Na seznamu je toho mnoho. Zbrojovky na celém světě momentálně vykazují celkem nebývalé příjmy. Samozřejmě vedou USA, Rusko a Čína v závěsu je Indie, ale i Evropa musela zásadním způsobem restartovat svůj zbrojní průmysl. A zde zatím vede Německo, i když Francie hlásí úspěch například s letouny RAFALE, mnoho společností jako MBDA je multinárodních, takže nelze říci, která země vydělává více.

V Německu jsou hlavními zbrojovkami KMW, Rheinmetall a Dynamit Defence Nobel, pak již jde o mezinárodní spolupráci třeba v rámci AIRBUS nebo KNDS. Pozadu nezůstává ani Švédsko a velmi aktivní je i Korejská republika.

Zatím ne přesně kvantifikovaným problémem může být poptávka a nabídka, tedy schopnost a rychlost výroby při tak zásadním nárůstu požadavků. A nejde jen o koncového výrobce/dodavatele, ale celý řetězec subdodavatelů. Tankové motory vyrábí v Německu MTU, převodovky RENK, hlavně tankových kanonů RHEINMETALL, spojovací systémy ROHDE & SCHWARZ atd. Ale alespoň je to stále vnitrostátní záležitost. Například při výrobě letounů AIRBUS již jednotlivé součásti cestují mezi různými částmi Evropy.

Rozvíjí se oblast bezpilotních prostředků, tedy robotiky a umělé inteligence. Již jen pohledem na stránky pracovních agentur jsou programátoři tou nejžádanější položkou – a je jich nedostatek. A k tomu se váže veškerá zbrojní výroba, stále více systémů i v tancích je ovládána počítači, stále více munice je naváděno GPS a daty z počítačů, vyvrtání kvalitní tankové nebo dělostřelecké hlavně trvá určitou dobu stejně jako odlití a svaření pancířů. Motory jsou stále komplikovanější a též bez počítačové diagnostiky se téměř neobejdou.

V součtu lze říci, zda válka na Ukrajině v podstatě netlačí některé firmy, výrobní možnosti a schopnosti na hranu nebo až za hranu svých kapacit. Pokud má Rusko na Sibiři rozsáhlé mobilizační sklady naplněné technikou starou i 50 let, má stále kde brát, protože ani jeho výroba moderních systémů již nestíhá naplňovat požadavky moderní války.

Pro ČR to znamená, že je řada oblastí, kde český obranný průmysl se může zařadit do výrobních řetězců, protože tradiční dodavatelé již nemají kapacity plnit požadavky a zakázky. A kvalita českého obranného průmyslu je celosvětově respektována, o tom nemůže být pochyb.

Jistým rizikem je, až válka skončí, přechod na běžnou produkci a také otázka, kam s mnoha lidmi, kteří byli přijati v rámci nedostatku pracovních sil. Velké propouštění by mohlo způsobit i sociální bouře. Je to jako postavit v ČR továrnu na 210/260 BVP, a když jsou vyrobena bez možnosti expanze na třetí trhy, tak co dál s těmi lidmi?

 

Zdroj: de.statista.com, planet-wissen.de, produktion.de