Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Odstřelovač
Odstřelovači jsou jednoznačně elitou armády. Nemají třeba tolik zásahů, jako kulometník, ale psychologický moment a možnost výběru cíle, kdy se jedná obvykle o velící důstojníky nebo jiné odstřelovače, je zásadní. Jedna rána jedna smrt je účinnější než kulometná palba „padni komu padni“. Obdobný psychologický moment mají snad jen minová pole, voják nikdy neví, kdy a odkud smrt přijde.
Za Velké vlastenecké války byla hlavní odstřelovací puškou Mosin-Nagant vzor 1891/30, proti ní stála německá Mauser K-98. Zajímavostí je, že krom experimentů se samonabíjecími zbraněmi jako SVT-40 nebo SVD – Dragunov se odstřelovací pušky drží konstrukce s mechanickým přebíjením. Tedy závěr je uzamčený a střelec přebije buď ze zásobníku, nebo vložením nového náboje. Cílem je využít maximálního tlaku plynů z náboje, jenž není odebrán v části hlavně k přebití, a tím je umožněna maximální úsťová rychlost projektilu a jeho účinek v cíli.
Výše zmíněné zbraně Mosin a Dragunov měly ráži 7.62 mm, Mauser 7,92 mm. Moderní odstřelovací pušky se pohybují v armádním prostředí v ráži 12,7 mm. Policejní síly si vystačí s menší ráží, protože jejich zásahový perimetr je menší, kdežto armádní odstřelovači likvidují cíle na vzdálenosti v řádech kilometrů. U velkorážných zbraní ani mnohdy není nutno zasáhnout cíl přímo, ale aerodynamický efekt vykoná své, a to i pokud je více cílů v blízkosti průletu projektilu.
Munice .375CT Cheyenne Tactical má vysokou rychlost, takže účinek v cíli je fatální. I pokud neprorazí balistickou ochranu, jako je vesta, dynamický účinek může způsobit poměrně zásadní vnitřní zranění. Na rozdíl od větších ráží je ale nutný přímý zásah.
Zatím není jisté, zda ruský obranný průmysl přechází na jiné ráže, nebo jen využívá možnosti trhu. Je nepředstavitelné, že by americké firmy dodávaly Rusku munici, ale nákup z třetích trhů, tak jako Čína udržuje své UH-60, je možností. Každopádně to potvrzuje krizi ruského obranného průmyslu, jenž zamrzl v době studené války.
Munice pro odstřelovací pušky s velkou ráží se může pohybovat v mnoha segmentech. HE proti měkkým cílům, AP proti slabě pancéřovaným cílům a pak speciální. U nižších ráží se jedná především o kinetickou energii v místě zásahu. Zároveň je nutno vyhodnotit nadmořskou výšku, vzdálenost k cíli i třeba boční vítr.
To, jestli ruští odstřelovači používají americkou munici, pravděpodobně z třetích trhů, není samospasitelné. Důležitý je výcvik střelce a jeho „navigátora“, který mu poskytne veškerá relevantní data pro výstřel. Jakmile je střela ve vzduchu, již nelze nic měnit.
Skutečnost, že ruští odstřelovači sahají po americké munici, svědčí o tom, že domácí obranný průmysl není schopen takto citlivé a sofistikované věci vyrobit v dostatečné kvalitě. U odstřelovací munice je klíčem určení, proti jakému cíli, její vyváženost a následně i výcvik odstřelovače a jeho „navigátora“. Jeden bez druhého se neobejde pro přesný zásah a nekvalitní munice, nevyvážená munice, munice neurčená pro odstřelovače obvykle znamená jejich konec, protože netrefí a následuje odvetná střela.
Pro USA se používání jejich munice může stát problémem, ale jistě najdou toky munice i peněz ve prospěch Ruska. Mnohokrát bylo řečeno, „sleduj peníze a najdeš vše“, a toto by měl platit i v tomto případě.
Lze říci, že Rusko se upnulo na „technologická monstra“ ale to, co dnes mění bojiště, jako bezpilotní prostředky nebo munice pro odstřelovače a jejich výzbroj, jim uniklo. Tanky nejsou vše.
Zdroj: Army Technology