foto: Redakce SM/Pavel Růžička (ANO)
KOMENTÁŘ: Že se konkrétních problémů například České republiky chytne ruská propaganda, to ještě neznamená, že se těmito problémy nemáme ve veřejném prostoru zabývat.
Na Velitelství informačních a kybernetických sil (VeInKyS) vzniklo v únoru letošního roku zadání pro Středisko informačních operací 91. Skupiny informačního boje. Klíčovými úkoly byla analýza cílových skupin voličů, analýza skupin aktivních volebních aktérů (přehled volebních stran a uskupení a segmentace skupin podle politického směru). Středisko mělo na základě současné politické situace a nálad ve společnosti identifikovat a navrhnout témata, na která by mohly jednotlivé skupiny voličů slyšet, přiřadit témata působení na voliče dle charakteru jednotlivým aktivním volebním aktérům a dle analýzy cílových skupin identifikovat kanály, jejichž prostřednictvím budou aktéři na jednotlivé skupiny voličů působit s cílem dosažení maximálního efektu.
Pavel Růžička: Armáda je zpolitizovaná
Pasáže ze zadání zveřejnil 10. července místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO): „Je dobré veřejnost seznámit, jaké úkoly řeší armáda. To, že už 2 roky říkám, že armáda pod vedením Karla Řehky je zpolitizovaná, má své důvody. Nebudu zveřejňovat celý dokument, ale zatím jen k část. Výsledek je dokument Volby 2025.“ Mezi četnými reakcemi na sociálních sítích se objevil komentář Ludvíka Cimburka, bývalého poradce náčelníka generálního štábu pro oblasti aktivní zálohy, jehož pozice byla v roce 2023 zrušena kvůli vazbám na Czechoslovak Group: „Všichni kdo se v obraně pohybují ví, že pan poslanec nepatří mezi nejbystřejší… takže i pochopit námět cvičení/ úkoly VeInKys je nad jeho schopnosti bývalého nejvyššího vojenského hasiče…“
Nechme stranou zbytečnou formu, kterou se důstojník AČR veřejně vyjadřuje o místopředsedovi výboru pro obranu, což svědčí především o něm samém. Do veřejného prostoru se tím dostalo vysvětlení, na němž od té chvíle stojí obhajoba armády v celé věci: bylo to cvičení, nic se neděje, není to kauza. Bohorovnost těchto vyjádření je v ostrém kontrastu s dopisem čtyř vojáků, kteří se měli na realizaci cvičení podílet, a kteří 20. května písemně požádali svého nadřízeného o „vyjádření k oprávněnosti příslušníku Střediska informační podpory k plnění úkolů se zpracováním a uchováváním osobních údajů osob.“ V dopise píší o fiktivních identitách na sociálních sítích, zpracovávání osobních údajů „uživatelů aktivně činných na sociálních sítích aj. diskusních fórech a postoje a názory těchto osob na aktivity resortu Ministerstva obrany, jeho čelních představitelů, čelních funkcionářů AČR a válku na Ukrajině, které tyto osoby na shora uvedených sítích uveřejňují.“ Cvičení?
Cvičení VeInKys „Volby 2025“
Armádní dokument definuje situaci cvičení takto: „V průběhu roku 2025 budou eskalovat volební kampaně jednotlivých stran a uskupení kandidujících v parlamentních volbách. Cílem kampaní je ovlivnit cílové skupiny k požadovaným volebním výsledkům. Snahu ovlivňovat budou mít navíc i jednotlivci, organizace apd. mimo politické spektrum, kteří budou cílit informačními operacemi na cílové skupiny – voliče s cílem ovlivnit výsledky voleb. Tyto skupiny mohou pocházet z národního i mezinárodního prostředí. Hodnocení vlivových operací a identifikace zdrojů narativů s cílem ovlivnit volby je téma, kterým se zabývají organizace k tomu určení (VZ, PČR). Informační a kybernetické síly disponují analytickými možnostmi do určitého stupně vyhodnotit vlivové operace, ale nedisponují prostředky jak technickými, tak legislativními k provádět (sic) identifikaci zdrojů. Analýza cílových skupin a plánování informační kampaně je současně předmětem schopností informačního působení, na které se SaP InKyS připravují.“
Scénáře vojenských cvičení jsou různé. Všechny ovšem z definice fiktivní, jakkoli hledají inspirace v minulém, současném i potenciálním budoucím dění. Cvičení VeInKyS ovšem proběhlo v reálném prostředí, nikoli simulovaném, a v situaci blížících se skutečných sněmovních voleb. Opravdu budeme všichni hrát překvapené a pohoršené, že jsou především opoziční politici poněkud na trní, když armáda provádí mj. pomocí fiktivních účtu na sociálních sítích sběr osobních údajů a analyzuje politické postoje a názory konkrétních občanů na vedení rezortu obrany a AČR? Když se o tom poslanec Růžička dozvěděl v obecnější rovině poprvé, byl program 51. schůze výboru pro obranu zařazen bod „Tvorba svazků na opoziční strany Velitelstvím informačních a kybernetických sil AČR.“ Na návrh místopředsedy Josefa Fleka (STAN) byl ovšem následně koaliční většinou ve výboru vyřazen. Schůze výboru mohla být přitom 10. června místem, kde měla zaznít od vedení armády jasná odpověď a vysvětlení. Výbor pro obranu je orgánem pro civilní kontrolu armády.
Že něco zneužívá ruská propaganda, neznamená, že to není téma
Seznam Zprávy dnes vydaly obsáhlý článek, kterým viní poslance Růžičku z toho, že zveřejněním pasáží ze zadání předmětného cvičení nahrál ruské propagandě: „Unikl armádní dokument. Šířil ho poslanec, chytla se jej ruská propaganda.“ Ta jej má využívat k diskreditaci armády. A roli zlého muže zde (opět) hraje poslanec Růžička: „Růžička použil fragmenty zadání armádního cvičení, při němž vojáci trénovali schopnosti pro případ, že budou vládou povolaní, aby pomohli mapovat ruské manipulace voleb.“ Seznam Zprávy mu vyčítají, že se tématu chytily dezinformační zdroje, „které jsou podle bezpečnostních složek napojené přímo na režim Vladimira Putina, ale i politici stran Pro a Stačilo!, kteří usilují o posty ve Sněmovně.“ A dále uvádějí, že k Růžičkovi se interní listina dostala poté, kdy si ji vyžádala civilní část Ministerstva obrany, resp. ji „obdrželi dva náměstci ministryně obrany Jany Černochové,“ s tím, že MO si detaily cvičení vyžádalo.
Seznam Zprávy tím obviňují buď prvního náměstka Františka Šulce, nebo náměstka Daniela Blažkovce, že opozičním poslancům vynáší citlivé interní materiály armády, a Růžičku, že tím slouží zájmům Ruska – armáda nepochybila a je z obliga, bylo to přece cvičení. Analytik Milan Mikulecký, který je s Růžičkou dlouhodobě na kordy kvůli poslancově kritice aktivit Skupiny D (Drony Nemesis), tento směr úvah dále podpořil výrokem: „Dokument, který pan poslanec tradičně nepochopil, mu předal někdo z politického vedení současného Ministerstva obrany. Chcete ještě něco ke spolupráci špinavých částí ANO a ODS?“ Přitom klíčový problém je úplně jinde. Někoho v apolitické armádě napadlo, že je vynikající nápad v tichosti nechat vojáky cvičit v reálném prostředí blížících se voleb. Zadání formuloval takovým způsobem, že se určení vojáci museli ujistit, zda neporušují zákon. Armáda k věci nevydala žádnou zprávu, neposkytla žádné vysvětlení. Koaliční poslanci diskusi nad tématem ve výboru znemožnili. Zkusíme si představit situaci v opačném politickém gardu, a co by znělo ve veřejném prostoru?
AČR poslance o svých cvičeních informuje. Pravidla platí pro všechny
Při cvičení v reálných podmínkách je důležité, aby i nepřímo zúčastnění věděli, že jde o cvičení. V opačném případě by totiž velmi snadno mohlo dojít k reakcím, které cvičení promění v nechtěnou realitu. Bude-li policie cvičit zásah proti teroristovi v nákupním centru, nikdo nechce, aby neinformovaný nakupující použil proti policejnímu figurantovi svou legálně drženou zbraň. V případě informačních operací se nestřílí, ale škody mohou vzniknout samozřejmě také. Může-li vůbec k úkolům specializované složky armády patřit to, co bylo předmětem tvrzeného cvičení, dost možná mohlo dnešní situaci předejít, kdyby o takovém cvičení armáda poslance informovala – tak, jako je informuje o všech svých cvičeních u nás i v zahraničí. Možná by pak nemusely vycházet články, které burcují na poplach, že nějaké téma zvedá ruská propaganda.
Ruská propaganda a dezinformační zdroje. Přicházejí několikrát denně s různými tématy, zvednou kdykoli cokoli, a efektivní jsou pak zejména ta, jež mají nějaký racionální základ. A velmi rády se chytnou jakéhokoli skutečného problému. To ovšem není ani na malý okamžik důvodem, proč se těmto tématům máme my na dosud svobodném Západě vyhýbat. A kdo se tu snaží tématu vyhýbat, to je zcela zřejmé. Tajné armádní cvičení, interní listina, vyřazený bod z programu výboru, urážky a výmluvy na cvičení. Cvičení formou reálného sběru reálných dat a jejich reálné analýzy. Kdyby to prasklo, v hlavičce je přece napsáno cvičení, takže o nic nejde... absurdní. Osobní údaje měly být sbírány v minimální míře. Zda byla tato minimální míra definována v souladu se zákonem, by asi mělo zajímat příšlušný úřad.
A je jisté, že zejména opoziční poslance budou zajímat výsledky cvičení, a co s nimi kdo dále dělal, nebo nedělal. Měly by zajímat i poslance koaliční, protože blížící se volby mohou snadno znamenat výměnu stran na hřišti – pravidla přitom mají platit pro všechny stejně. Až by za tři roky VeInKys realizovalo podobné cvičení a vojáci se ptali svých nadřízených, jestli to myslí vážně, poslance dnešní koalice by to přece zaujalo úplně stejně.
Právní rozbor postupu Velitelství informačních a kybernetických sil AČR a jemu podřízené 91. skupiny informačního boje AČR při zpracování dat fyzických osob
Velitelství informačních a kybernetických sil Armády ČR a jemu podřízená 91. skupina informačního boje prováděly v rámci cvičení sběr osobních údajů (jména a příjmení fyzických osob a jejich politické názory) získaných ze sociálních sítí diskusních fór. Za tímto účelem využívaly fiktivní profily i specializované softwarové nástroje. Získané informace – včetně politických názorů konkrétních osob na činnost Ministerstva obrany, Armády ČR a válku na Ukrajině – byly dále zpracovány a ukládány ve formě seznamů v cloudovém úložišti (např. Microsoft OneDrive).
Takovéto jednání však může být v rozporu se zákonem, například se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů
Překročení zákonných oprávnění
Velitelství informačních a kybernetických sil a jí podřízená 91. skupina informačního boje sice disponuje pravomocí k civilně-vojenské spolupráci a může vytvářet přehledy o civilní situaci v případě výskytu nežádoucích vlivových faktorů, které by mohly negativně ovlivnit vojenskou činnost Armády ČR. Taková činnost však předpokládá existenci reálného a konkrétního podezření, že například určité osoby vykonávají činnost směřující např. k oslabení obranyschopnosti ČR nebo narušení vojenských operací ozbrojených sil ČR.
V daném případě však šlo o pouhé cvičení bez existence konkrétních podezření. Ke zpracování osobních údajů civilních osob tudíž neexistoval právní základ. V tomto kontextu je třeba zdůraznit, že k nácviku analytických schopností měly být využity fiktivní či anonymizované datové sady, nikoli údaje reálných osob.
Možné porušení zákona
Takovýto sběr a zpracování osobních údajů reálných fyzických osob:
· nebyl v pravomoci Velitelství informačních a kybernetických sil Armády ČR 91. skupiny informačního boje,
· mohl představovat neoprávněný zásah do práva na ochranu osobních údajů podle zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a
· současně mohl zasáhnout do kompetencí Vojenského zpravodajství, které je v souladu se zákon č. 289/2005 o Vojenském zpravodajství jediným oprávněným subjektem v rámci Ministerstva obrany k utajenému zpravodajskému sběru informací o osobách, pokud k tomu existuje zákonný důvod.
Tagy