VIDEO: ,,Létající" žralok, který padá z nebe. Okopírovaný čínský palubní stíhač J-15 jako přítěž

Palubní stíhač J-15 (přezdívaný ,,Létající žralok") měl být čínským ,,trumfem" pro letadlové lodě. Místo toho jej sužují i nadále nedořešené technické nedostatky a vysoká míra nehodovosti, a proto s nadsázkou řečeno je zatím pro Čínu přítěží než reálným přínosem.

J-15, zařazený do služby v roce 2013, měl představovat účinnou vzdušnou zbraň, startující z čínských letadlových lodí. Předpoklad se však skutečnosti nepřiblížil a naopak Čína má co dělat, aby palubní stíhače byli stoprocentně provozuschopné.

Čína měla zájem o ruské letouny již v roce 2006, ale prohlásila, že by chtěla pořídit pouze 2 stroje, což vzbudilo na druhé straně podezření z pokusu o reverzní inženýrství, tedy, že záměr Číny je pouze zkopírovat ruskou technologii a tu pak vydávat za vlastní, jak to koneckonců dělá nejen u letadel. Rusko pak pojalo k čínské ,,taktice" přirozeně nedůvěru. To ještě umocnila zkušenost, kdy ruské letouny Su-27SK nejprve Čína vyráběla na základě licenční smlouvy s Ruskem.

                                  

                                                                         Video: YouTube

 

V roce 2000 výrobu letounů pod touto licencí Čína předčasně ukončila a začala produkovat vlastní letouny J-11, což Rusko označilo jako porušení obchodní dohody. Z tohoto důvodu přistupovalo Rusko rovněž s nedůvěrou ohledně čínského požadavku na navýšený nákup 14 strojů Su-33. Neověřené informace hovoří také o tom, že Čína tajně koupila od Ukrajiny v roce 2001 prototyp letounu Su-33 s označením T-10K-3. Z tohoto stroje se pak Čína snažila vyvinout vlastní palubní stíhačku. Faktem však zůstává, že J-15 je bezlicenční kopií ruského Su-33.

Již v té době se Čína pomocí reverzního inženýrství snažila zkopírovat motory pro letouny Suchoj. Pravdou je, že nezvládá jak metalurgické postupy, tak ani výrobu vysoce kvalitních a odolných maziv. Výsledkem je, že její letouny létají níže a pomaleji než ty ruské.

U mnoha strojů či motorů je situace komplikovaná v důsledku rozpad SSSR, kdy například motory pro různé typy letounů vyráběla (a vyrábí ukrajinská firma MotorSich), a též, že některé produkce, jako např. velkokapacitní letouny Il-76 byly vyráběny licenčně v Uzbekistánu.

V srpnu minulého roku sice Server Global Times informoval, že druhá čínská letadlová loď ponese nejméně 36 letounů Shenyang J-15, což byl původní předpoklad, skutečnost však bude zřejmě podle listu South China Morning Post jiná. Ten nyní uvedl, že Shandong bude moci pojmout pouze 24 palubních stíhačů J-15. A to může být podle některých čínských vojenských expertů problém, respektive limitujícím faktorem v regionálním vedení boje, který vyžaduje větší počet letounů.

A nedosti na tom, stroj trpí poměrně vysokou mírou nehodovosti. J-15 potkaly za poslední dobu nejméně 4 nehody a celá letka musela být z tohoto důvodu na několik měsíců uzemněna. Jedna nehoda totiž byla fatální, z další pak pilot vyvázl z těžkými zraněními. Komplexu problémů neprospívá ani poměrně velká hmotnost letounu. Ten je například těžší než americký stíhací bombardér F/A-18E/F Super Hornet. Na vině nehodovosti jsou pak důvody technického rázu - nespolehlivé motory a nestabilní letový kontrolní systém (kdy problémy motorů jsou opět linkovány ke kopírování technologií a nezvládnutí kvality paliv a maziv pro vysoce zátěžové technologie, jako jsou letecké motory).

Otevírá se tak současně otázka, zda by nebylo výhodnější pořídit jinou a spolehlivější variantu letounu J-15, protože jeho evidentní technická nedokonalost může při ,,ostrých" misích být fatální. V této souvislosti server Task&Purpose uvedl že čínští námořní analytikové navrhli, že by Peking mohl vyvinout námořní variantu víceúčelového bojového letounu FC-31. Zatím se ale Čína snaží pracovat na odstranění zmíněných nedostatků u J-15, uvidíme tedy, zda se to nakonec podaří, nebo dojde skutečně k nahrazení J-15 jiným letounem, pokud vleklé technické problémy s J-15 přetrvají. Čína samozřejmě vyvíjí a nasazuje nové palubní letouny s technologií stealth k dosažení určité superiority v regionu. Čas ukáže, jak bude úspěšná, nelze ji však podceňovat.

 

Zdroj: Global Times, Task&Purpose

 

Tagy