VIDEO: Ruský hybridní systém blízké obrany 3K87 Kortik

VIDEO: Ruský hybridní systém blízké obrany 3K87 Kortik
Autor fotografie: Vitalij V. Kuzmin (CC BY-SA 4.0)|Popisek: Hybridní systém blízké obrany 3K87 Kortik
20 / 04 / 2021, 13:00

Rusko má ve výzbroji hybridní systém blízké obrany 3K87 Kortik, který je určen k obraně hladinových lodí proti různým vzdušným hrozbám.

Ve službě je 3K87 Kortik, jehož exportní verze je známá jako Kaštan, od roku 1989, jeho samotný vývoj spadá již do sedmdesátých let. V této době vzniká projekt hybridního systému blízké obrany, který kombinuje rychlopalné kanony a řízené střely.

                                 

                                                                  Kaštan-M (Video: YouTube)

Cílem projektu bylo vyvinout takový systém, který by odstranil vady předchůdce AK-630, zejména malý účinný dostřel v případě střelby na útočící protilodní střelu. Aby se dostřel zvýšil, bylo přistoupeno k variantě vyvinout hybridní systém, tedy již zmíněnou kombinaci rychlopalných kanonů a řízených střel 9M311. Šlo o koncept, který byl zvolen již předtím u pozemního hybridního systému 9K22 Tunguska.

V případě systému Kortik hovoříme o modulární konstrukci, komplet může být zabudován na válečné lodě s výtlakem nad 400 tun. Tvoří ho střelecký modul 3S87, řídící modul 3R87 a u větších lodí rovněž přehledový radiolokátor MR-352 Pozitiv pro vstupní detekci cílů.

Věž systému Kortik nese zaměřovací senzory (přehledový radar, střelecký radar, elektro-optická čidla), dva čtyřnásobné kontejnery protiletadlových řízených střel 9M311 (v kódu NATO SA-N-11 Grison, používá je rovněž armádní obranný systém 9K22 Tunguska) a dva 30mm šestihlavňové rotační kanóny AO-18K (varianta leteckého kanónu GŠ-6-30). U větších plavidel má systém automatické nabíjecí zařízení pro 24 rezervních řízených střel. Střely může systém použít v rozsahu 1,5–10 km, zatímco kanóny v rozsahu 0,5–4 km. Výškový dosah systému činí 5–6000 metrů u střel a 5–3000 u kanónů.

V roce 1983 byl zabudován první prototyp systému na raketovém člunu třídy Projekt 1241.7 Molnija a Kortik byl postupně instalován na další plavidla. Byla jím osazena například letadlová loď Admiral Kuzněcov (8 bloků), bitevní křižník Admirál Nachimov (6 bloků) či fregaty Něustrašimyj a Jaroslav Mudryj z Projektu 1154 (obě po 2 blocích). Zmíněný Admirál Nachimov má kromě systému Kortik i ve výzbroji starší AK-630.

Rusové se rozhodli později Kortik zmodernizovat a světlo světa tak mohl spatřit komplet s názvem Kaštan-M, který je prakticky efektivnější zbraní ve všech směrech. Komplet dostal nový přehledový radiolokátor s trojrozměrným snímáním, nese rovněž modernizované rakety 9M311M s dosahem více než 10 km a modernější kanony AO-18KD.

Výroba systému Kortik skončila v roce 1994 a trvala celkem 8 let a i v případě exportní verze Kaštan se jedná o úspěšný ruský artikl.

Z konstrukce námořních systémů Kortik, Kaštan či pozemního Tunguska je patrné, že hybridní systémy jsou optimálním řešením pro PVO krátkého dosahu, tedy využitelné k ochraně objektů (lodě, základny) nebo jednotek za přesunu. U námořních systémů je maximálně důležitá schopnost rychlého otáčení věže k boji s více cíli nalétávajícími pod různým úhlem z různých směrů, neméně důležitá je schopnost náměru pod 0°, aby bylo možno ničit i nalétavající cíle těsně nad hladinou případně torpéda těsně pod hladinou. Tato schopnost je pak využitelná i pro pozemní systémy, kdy je kanonová výzbroj - její kadence a typ munice - velmi efektivní k ničení pozemních cílů, jak prokázal např. dávný předchůdce ZSU 23 - 4 Šilka.

Samozřejmě rychlost palby je výrazným faktorem, ale rozhodující je kvalitní radar a munice, a to jak pro kanóny, tak i bojové hlavice raketového systému. Klíčem bude zřejmě vždy proti nalétavajícím střelám vytvořit přehradu střel, respektive oblak střepin či emitovaných jader z wolframu, jež ničí cíl jen svojí kinetikou.

Na základě pozitivních zkušeností z nasazení Kortik, Kaštan i Tunguska lze očekávat další modernizaci a vývoj systému Kortik i jeho exportní verze Kaštan.

 

Zdroj: Navy Recognition, Wikipedia

Tagy článku

-->