Autor fotografie: Lancer mitsu, CC BY-SA 4.0)|Popisek: Sniper Alligator
Odstřelovači či odstřelovací pušky mají dlouhou historii. Na počátku to byly klasické zbraně ovládané vynikajícími střelci, tzv. „ostrostřelci“, později armádní zbraně dovybavené optickými zaměřovači, jako za druhé světové války legendární Mauser nebo Mosin-Nagant. Až později došlo k vývoji specializovaných zbraní určených k jednomu úkolu. S absolutní přesností na maximální vzdálenost zasáhnout fatálně první ranou cíl.
Ráže zbraní se obvykle pohybují od 5,56 mm, přes 7,62 mm a .300 Winchester/Winchester Magnum po 12,7 mm. Pro tyto zbraně je munice vyráběna speciálně, aby byla vyvážená a tím pádem i přesná, a zároveň aby prachová náplň měla vždy stejné charakteristiky.
//en.wikipedia.org/wiki/List_of_sniper_rifles
Již za druhé světové války používali odstřelovači pomocníky, ale jejich cílem bylo třeba vysunout přilbu nebo blýsknout zrcátkem či lesklým kovem, což imitovalo odraz od optiky odstřelovače a vyvolalo protireakci. Tím byla rozkryta pozice střelce a bylo možné ho eliminovat, v extrémních případech byla na prostor navedena dělostřelecká palba.
V současnosti je role pomocníka zcela jiná. Vzhledem ke schopnostem zbraní, dostřelu a místě nasazení vypočítávají střelecké prvky. Zde je nutno zohlednit vzdálenost cíle a případně rychlost jeho pohybu, pokud není stacionární, nadmořskou výšku, vlhkost vzduchu, sílu a měr větru a teplotu.
Video: YouTube
Starší odstřelovací pušky jako SVD Dragunov měly maximálně tlumič záblesku výstřelu ve formátu „koše“ na konci hlavně nebo výsuvný kryt optiky proti odlesku, ale ty výkonné zbraně od ráže 12,7 mm již nezbytně potřebují úsťovou brzdu, aby zpětným rázem nedošlo k poranění střelce, pokud by zbraň špatně zasadil do ramene. I tak by nebyl schopen vystřelit mnoho ran. S tím měla zkušenost již americká armáda ve válce v Koreji, kdy samonabíjecí pušky M-1 GARAND tzv. „kopaly“ a vojáci pak fasovali „rifle jacket“, tedy vestu s polstrováním na rameno pod pažbu.
Úsťová brzda je výhodou i nevýhodou velkorážných pušek. Výhodou je možnost střílet i takto výkonným střelivem na poměrně velké vzdálenosti. A jejich kinetika i aerodynamický efekt jsou smrtící. Již v kronikách z dob bělohorské bitvy je uváděno, že „byl zabit větrem od koule“, což znamená, že cíl nebyl zasažen přímo, ale jen průlet střely v těsné blízkosti byl smrtící. Obdobné poznatky jsou i třeba z Afghánistánu, kdy odstřelovač jedním výstřelem zlikvidoval dva protivníky, jednoho zásahem a druhého jen průletem střely kolem hlavy. Nevýhodou je, že úsťová brzda při výstřelu na sebe nechá narazit plyny z výstřelu a zároveň je odklání do stran. Pokud by byl střelec v prašném prostředí, je okamžitě demaskován oblakem prachu. Tedy velmi závisí na výběru pozice, optimální je skalnaté nebo bahenní podloží.
Malé ráže, jako 5,56 mm a maximálně 7,62 mm jsou výhodnější třeba pro policejní odstřelovače k eliminaci kritických cílů na menší vzdálenost a zamezení vedlejších škod. Velkorážná munice by mohla projít cílem, a i blízkou zdí a zde někoho zabít či zranit. Ráže 5,56 mm nemá takovou průbojnost, ale má velký zraňující účinek, tedy mnohdy neudělá díru skrz, a ještě nepoboří další zeď nebo nelikviduje osoby v okolí.
Armádní odstřelovači musí eliminovat cíle na velkou vzdálenost, a mnohdy jde též o psychologický efekt. Údajně za druhé světové války velení Rudé armády stáhlo na jeden úsek fronty maximum odstřelovačů, co šlo. Pro útočící Němce to byla psychologická katastrofa. Žádná masivní kulometná palba nebo něco podobného. Ale ticho a pak výstřel a mrtvý, a další výstřel a další ztráta.
Velkorážné odstřelovací pušky Sniper Alligator od ukrajinské firmy XADO mohou nadělat v řadách ruských, ale i jiných nepřátel velmi slušnou paseku. Zbraně byly nasazeny do boje s ruským agresorem a mají poměrně velký potenciál. Do ukrajinské armády se Sniper Alligator dostal v roce 2020, respektive 2021.
Pušky o hmotnosti 25 kg se v ráži posunuly na střelivo 14,5 x 114 mm. Tato munice odpovídá protitankovým puškám z druhé světové války PTRD-41 nebo PTRS-41. Takto výkonná munice jednoznačně eliminuje živou sílu, efektivní střelba je kalkulována na 2 km, ale maximální dostřel je 7 km, kdy je nutno počítat s tím, že po celou dráhu letu je smrtící, nikoliv však již přesná.
Dokáže probít lehce pancéřované cíle, jako BTR, MT-LB, BMP-1/2, pravděpodobně při zásahu MBT do korby mezi pojezdová kola by probila i jeho korbu nebo přerazí pojezdový pás a tím ho nezničí, ale vyřadí z boje. Při střelbě z vyvýšené pozice jednoznačně zničí motor. Též může ničit i lehké, tedy nebetonované bunkry, sklady s municí ale také vrtulníky a jim podobné cíle. Zatím nejsou poznatky o tom, jaké typy munice lze použít, zda jen průbojné, nebo i s jiným účinkem. Ať tak či onak, je jasné, že Sniper Alligator představuje v rukou Ukrajinců výkonný zbraňový prostředek, kterou mohou obsluhovat dle dostupných informací i ženy.
Jak již bylo uvedeno výše, úsťová brzda má své výhody i nevýhody. Zveřejněny byly fotografie, kdy daná zbraň je vybavena i tlumičem, ale vzhledem k její ráži je neobvykle velký. Pak je i otázka jeho životnosti. Další zajímavostí je, že v použití zbraně měli ukrajinské vojáky cvičit příslušníci britských speciálních sil. Zdá se, že technologie předběhla armádu. Každopádně tato zbraň je unikát a velmi smrtící.
Zdroj: xado-eu, popularmechanics.com, militaryfactory.com