.jpg)
Autor fotografie: SSGT REYNALDO RAMON, Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Dron Heron
Nejnověji jsou taktické drony „hitem doby“, ale z dlouhodobého hlediska je nutno vnímat i operační a strategické schopnosti, tedy nepohybovat se v rámci extrémů a hraničních definic a možností. Taktické drony jsou určeny k okamžitému řešení situace na krátkou vzdálenost, jak ukazuje válka na Ukrajině. Strategické mají zcela jiné schopnosti, a navíc mohou využít moment překvapení i na velkou vzdálenost. Takže nelze opustit jedny schopnosti náhradou jinými, taktické schopnosti okamžitého úderu na taktickou vzdálenost nemohou být nahrazeny strategickou schopností úderu na cíl vzdálený více než půl kontinentu – a opačně.
Použití taktických dronů může být eliminováno silnou PVO, strategické mají z povahy konstrukce zcela jiné určení. Rozhodnutí MO o zrušení kontraktu na UAV HERON lze chápat jako vliv okamžiku. Dnes jsou hitem drony taktického nasazení s krátkým dosahem a schopností „upustit“ granát nebo explodovat v cíli – bez návratu. A to jsou i drony „po domácku vyrobené“ tedy improvizované. Stejně jako protitankové miny či jiná výbušná zařízení jsou doplňovány IED (improvizované výbušné zařízení), drony se vyvíjejí na taktické úrovni i v tomto segmentu. Ale je to stále taktická oblast, nikoliv dominance na válčišti. A tyto drony lze obtížně nasadit třeba proti teroristické buňce kdesi uprostřed jiného kontinentu. Zde lze doporučit film „Oko v oblacích“ (Eye in the Sky), kdy je jasně vidět rozdíl malého dronu – velikost vůči dosahu a výdrži se strategickým dronem v jeho nosnosti a kde je umístěno řídící centrum.
Obrana proti dronům všech kategorií je jednoznačná, tedy detekce a eliminace. Na krátkou vzdálenost to jsou mobilní prostředky PVO, jako jsou vícehlavňové rychlopalné kanony apod. Raketové prostředky nejsou na krátkou vzdálenost při letu cíle např. mezi korunami stromů apod. až tak efektivní. To samé se týká velikosti cíle a jeho radarového odrazu, tedy možnosti zjištění a reakční doba na jeho eliminaci.
Nijak ale nelze upřednostňovat taktické i sebevražedné drony v porovnání se strategickými a operačními drony. Je nutno přijmout vyváženou koncepci, a ne nahradit jeden prostředek jiným, který však nemůže vyvážit možnosti a schopnosti prostředku vyřazeného. Tedy v podmínkách AČR zrušení požadavku na drony HERON nebo jiné drony se stejnými schopnostmi je pouze reakcí na okamžitou situaci, nikoliv úpravou koncepce rozvoje AČR.
Je evidentní, že finanční prostředky jsou omezené, obrana státu skutečně tedy není dílem okamžiku, ale dlouhodobým a koncepčním procesem. Otázkou je, zda koncepce a vize do budoucna nejsou klíčovým problémem napětí mezi NGŠ AČR a MO ČR, tedy dlouhodobého výhledu anebo okamžitého rozhodnutí.
Protidronová obrana, stejně jako schopnost nasazení dronů musí dosahovat na všechna prostředí a všechny vzdálenosti. Jako příklad lze momentálně použít cvičení protiletadlového pluku s názvem Tobruq Shield 2023. Nepřítele bude simulovat americký dron MQ-9 REAPER. AČR nemá schopnost nasadit obdobný prostředek a zrušením pořízení dronů HERON ji dlouho mít nebude. K výcviku PVO tedy bude muset vždy spoléhat na prostředky poskytnuté některým ze spojenců, nebo použít letouny, kdy náklady na letovou hodinu jsou diametrálně odlišné, a i možnost zjišťování cíle a jeho pohyb je jiná veličina.
Nelze také říci, že rozhodnutí pořídit malé drony je špatné. Lze ale rozhodně diskutovat o systémovém řešení a komplexních schopnostech AČR v oblasti dronů. Umělá inteligence a bezosádkové či robotické systémy stále více pronikají do armád světa. Je mnohem jednodušší jejich výroba a tím nahraditelnost, jsou menší s identickými schopnostmi jako systémy s lidskou osádkou a při jejich zničení nedochází ke ztrátám na životech. Ale nikdy nemohou nahradit zcela člověka a jedna jejich kategorie nemůže nahradit jinou.
Zdroj: unmannedsystemstechnology.com, acr.army.cz