Autor fotografie: GDELS, Nexter, MO ČR, koláž redakce|Popisek: ASCOD 42, CAESAR, SPYDER, TITUS
"Vláda splnila slovo a schválila vrácení zbylých 5 mld. Kč do rozpočtu Ministerstva obrany. Boj s koronavirem opět ukázal, jak je Armáda České republiky důležitá. Ze všech stran slyším na vojáky chválu. Jsem rád, že se nebude šetřit právě na nich," uvedl ministr obrany Lubomír Metnar. Po třech měsících se obrana dočkala vrácení slibovaných prostředků. MO tedy nebude z tohoto důvodu muset zasahovat do připravovaných akvizic, například pásových BVP nebo samohybných děl ráže 155 mm.
Škrty v armádním rozpočtu premiér Babiš odmítá, hlásaly titulky na přelomu listopadu a prosince. Následoval vládní ústupek komunistům, kteří za podporu návrhu státního rozpočtu pro rok 2021 požadovali snížení výdajů na obranu o 10 miliard korun, a jejich převedení do vládní rozpočtové rezervy, tzv. na "boj proti covidu". Argumentovali "zbytečností" některých armádních akvizic, především nákupem pásových BVP v plánované hodnotě 52 miliard nebo samohybných děl za 6 miliard, ale také již podepsanou akvizicí amerických vrtulníků Venom a Viper za 18 miliard.
"Počítám s tím, že se 10 miliard do rozpočtu obrany začátkem roku vrátí," řekl premiér Babiš před Vánocemi. Nestalo se tak ale ani na začátku ledna, ani do konce ledna, kdy nadto jednání o problému komplikovalo onemocnění covidem-19 ministra obrany Lubomíra Metnara. Na mimořádné schůzi na konci ledna vláda rozhodla o navrácení pěti miliard, tedy poloviny původní částky. A padl další vágní slib, že zbývající peníze dostane armáda v únoru, a toto navrácení podmínil Babiš neupřesněnou analýzou nároků jednotlivých rezortů. Nestalo se. V průběhu března se pak již začaly objevovat konkrétní příklady rizik, která redukce obranného rozpočtu přináší, a před nimiž kritici vládního postupu varovali. Nejhlasitěji členové sněmovního Výboru pro obranu v čele s jeho předsedkyní Janou Černochovou. Ministr Metnar opakoval, že pokud obrana nedostane celých 10 miliard zpět do svého rozpočtu, rezignuje. Odklad tohoto kroku vysvětloval důvěrou ve slib, že peníze vráceny budou. Ale zřejmě i jemu docházela trpělivost a veřejně se vyjádřil v tom smyslu, že se snaží téma na program vlády předkládat opakovaně, a neúspěšně.
Ministerstvo obrany krátkodobě řešilo omezení svého rozpočtu převedením prostředků v kapitolách mandatorních a provozních výdajů, aby nenarušilo probíhající a připravované investiční projekty. Padl přece premiérův veřejný slib, že peníze budou do jeho rozpočtu vráceny. Postupem času se ovšem dostalo do očekávané situace, že těmito převody ohrozilo prostředky na výplatu vojáků. V mandatorních výdajích nelze z definice definitivně škrtat. V provozních nákladech lze jistě ušetřit, ale těžko v tak významných řádech. Nedostatek peněz nelze ve výsledku řešit jinak než omezením investic, a tím de facto přistoupením na komunistické požadavky. Nevyplacení vojáků ve skutečnosti nehrozí - ale zásadní změny by musely proběhnout v kapitole akvizic. Vyjednanou a schválenou výstavbu ozbrojených síl členského státu NATO by v tu chvíli z důvodu slabosti vlády a jejího nespolehlivého přístupu k obraně ovlivnili, ve čtvrtém desetiletí po sametové revoluci, komunisté.
Poněkud paradoxně současně s tlakem na snížení obranného rozpočtu plédoval předseda KSČM za vládou neplánovaný a v minulosti již odmítnutý nákup čtyř L-39NG z Aero Vodochody pro Centrum leteckého výcviku v Pardubicích. Přes kritiku Severoatlantické aliance a populistickou rétoriku o tom, že armáda "nepotřebuje" nová děla, ale má pomáhat zdravotníkům (což ve skutečnosti dělá velmi intenzívně), komunistům záleží na úrovni výcviku českých vojenských pilotů, potažmo pilotů spojeneckých států, které by služeb CLV využily. Bude více než zajímavé sledovat, co ve skutečnosti za tímto tlakem je a zda nějakým způsobem souvisí s ruskými kontakty nového většinového vlastníka Aero Vodochody, kde vedle Omnipolu drží 51 % maďarský finančník Tombor.
Ve hře bylo původně schválení státního rozpočtu, při kterém nemohla vláda počítat s opozicí než právě s komunistickou, ale později také například prodlužování nouzového stavu, na němž vládě Andreje Babiše velmi záleželo, a i zde hledala podporu ve Sněmovně jen velmi obtížně. Podporu KSČM vybraným vládním projektům sledujeme v průběhu celého funkčního období vlády. S postupným navracením pěti miliard, a nyní dalších pěti miliard obraně se nicméně tento vztah zřetelně narušuje, a nepochybně i pod dojmem blížících se voleb vystupují komunisté častěji k vládě kriticky. K vrácení pěti miliard korun zpět do rozpočtu Ministerstva obrany vyzval vládu svým usnesením na své poslední schůzi Výbor pro obranu, a dodal, že v opačném případě ohrožuje vláda bezpečnost státu. Nejzazším termínem bylo i osobně pro ministra obrany Lubomíra Metnara. Na dnešním zasedání vlády bylo vrácení pěti miliard schváleno. Pro obranu a Armádu České republiky je to dobrá zpráva. Skutečný smysl této bezmála čtyřměsíční nejistoty není snadné odhalit.