Premiér napřed velmi rozhodně sliboval, že požadavku KSČM na krácení obranného rozpočtu neustoupí. Pak mu ustoupil s tím, že za to může opozice, protože nechtěla schválit vládní návrh celého rozpočtu, takže ji museli zastoupit komunisté. Ministr obrany Metnar neodstoupil s tím, že peníze dostane MO a potažmo armáda 4. ledna zpět. To se s vysvětlením, že vláda potřebuje "čísla", opět nestalo. Zbývají dvě zasedání vlády, aby byl splněn další ze slibů, že vrácení prostředků proběhne v lednu. Ministerstvo s tím počítá.
Zaznělo již vyčerpávající množství argumentů, proč by mělo MO dostat deset miliard převedených do vládní rozpočtové rezervy zpět. Jde o prostředky na investice, s nimiž armáda dlouhodobě počítá, a z nichž některé jsou již podepsané, nebo rozjednané do té míry, že výpadek prostředků skutečně hrozí průtahy. Řečí čísel: na investice má jít 25,1 miliardy, z toho 22 připadá na již uzavřené nebo dokončované smlouvy.
Celý problém má samozřejmě také případné dopady do oblasti výkonu domácího obranného průmyslu a navazujících oborů, protože odmyslíme-li si čistě domácí projekty, pak i na těch zahraničních, včetně největších, české firmy významnými podíly participují. "Zastánci světového míru" si neuvědomují, že zbytečnou operací ohrožují segment ekonomiky, který dosud nebyl pandemií plně zasažen, a pro který může výpadek deseti miliard znamenat citelný problém. A to zbytečný.
Jde totiž o částku, u níž každý snadno a rychle usoudí, že v kontextu celého státního rozpočtu nemá zásadní význam. Rozpočet současně dosud nepočítá s přijatým daňovým balíčkem a čeká ho novelizace. Sama vláda hned po schválení rozpočtu slíbila, že částku armádě vrátí - tedy ji v rozpočtové rezervě nepotřebuje, nechce, a nechala si ji tam vnutit komunisty.
V pondělí publikoval Nejvyšší kontrolní úřad závěr kontroly vynaložených prostředků, které MO vynaložilo na výzbroj Armády České republiky v letech 2017-2020. Je vůči ministerstvu kritický v řadě ohledech. Opírá se o přijaté strategické dokumenty a ačkoli formálně konstatoval neúčelné vynaložení prostředků jen u tisíciny kontrolované celkové částky, hovoří v jednom z bodů o nedosažení stanoveného milníku a nezvýšení individuálních bojových schopností, které Koncepce výstavby Armády České republiky předpokládala.
V případě, že by vláda z libovolných důvodů podlehla komunistickému přístupu nad rámec toho, co dosud předvedla, hrozí v tomto ohledu mnohem zásadnější dopady, průtahy a odklady. A tím zpochybnění důležitějších součástí strategických armádních dokumentů. Bez prostředků, s nimiž počítá, bude muset MO rozhodnout, které akvizice odloží. Současně je pravděpodobné, že bude muset uspořit určitou částku i v kapitole běžných výdajů.
Někdo by měl možná pocit, že v krizi musí spořit kdekdo, tak proč ne Ministerstvo obrany. Ale armáda je podfinancovaná dlouhodobě. Nese si s sebou značný vnitřní dluh prohloubený poslední krizí, a neřešit její situaci by bylo krajně nezodpovědné - obrana patří k elementárním funkcím státu. Po všem, co již zaznělo, by bylo těžké uvěřit, že MO nedostane slíbené prostředky zpět, ale začíná to být napínavé.