Vojáci jedou na stromky (komentář Lumíra Němce)

Vojáci jedou na stromky (komentář Lumíra Němce)
Autor: kpt. Radek Hampl
06 / 09 / 2020, 13:00

„ Vojín Němec!“ „Zde, soudruhu plukovníku.“ „Seberte ještě dva vojáky, nafasujte si šedivou barvu a mazejte natřít silnici před hlavní branou. Zítra tady máme návštěvu z velení, tak ať se to blýská!“ „Provedu soudruhu plukovníku.“ A naštvaně jsem zavolal na své dva kolegy, že máme práci. Tento příběh z období mé základní služby se mi zjevil v hlavě, když jsem si přečetl článek, že vojáci jedou na stromky.

Také jsem si vzpomněl na výjevy z budovatelských filmů, jak vojáci zachraňovali zrno nebo pomáhali dělníkům v továrnách. Za dob mého mládí a v době povinné vojenské služby byly tyto činnosti vojáků naprosto běžné. Voják byl používán ke všemu, co se urodilo v hlavách důstojníků nebo stranických funkcionářů, a všichni jsme znali příběhy o barvení trávy na zeleno nebo hrabání lesa před příjezdem důstojníků ze spřátelených zemí. Měl jsem ovšem za to, že se jedná o minulost a s nástupem profesionální armády bude voják používán k tomu, k čemu je určen. K bojovému výcviku a k přípravě na obranu vlasti nebo plnění bojových úkolů v zahraničí. Evidentně jsem se mýlil.

Armáda se na podzim zapojí do obnovy lesů po škodách způsobených suchem, kůrovcem či větrem. Vojáci budou sázet stromy a sbírat klestí, podle generála dobrovolně, a tato činnost nebude narušovat výcvik. Rozhodně nemám nic proti dobrovolné činnosti při pomoci s výsadbou stromů nebo odstraňováním škod. Jenom si myslím, že se nejedná o tento případ.

Pokud by skutečně tato činnost neměla narušovat program výcviku a vojáci by ji vykonávali zcela dobrovolně bez nároku na mzdu, museli by tak činit ve svém volném čase a bez nároku na mzdu. Pokud jsou na hrabání klestí odveleni rozkazem, tak se rozhodně nejedná o dobrovolnou činnost, ale o výkon povolání vojáka. Když jsme byli posláni na práci jako vojáci základní služby (s platem 110 Kčs měsíčně), byli jsme jistě mnohem levnější než brigádníci.

Pokud jsou na pomocné práce posíláni profesionální vojáci, tak se tato práce asi dost prodraží. Nehledě na to, že mladí kluci nastupující do armády tam jdou s jinými představami a obávám se, že hrabání klestí v lese do těchto jejich představ úplně nezapadá. Pokud bude armáda i v budoucnu využívat vojsko k pomocným pracím, velmi rychle se může stát, že se nejenom nebude dařit naplňovat stavy vojáků, ale jejich počty se budou snižovat.

 

Autor: Lumír Němec

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace