foto: Redakce SM
Předvolební debata Security Magazínu, pořádaná pod záštitou Asociace obraného a bezpečnostního průmyslu ČR a sdružení ASIS International CZ/SK, se zaměřila na programové priority kandidujících stran a hnutí v oblasti obrany a bezpečnosti pro volby 2025.
Diskutujícími byli Karel Krejza (SPOLU), člen výboru pro obranu a pro bezpečnost za ODS, Jan Hora (Piráti), zastupitel MČ Praha 4, člen výboru ZHMP pro bezpečnost a prevenci kriminality, Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru pro obranu, člen výboru pro bezpečnost, Martin Exner (STAN), místopředseda výboru pro bezpečnost, a Jaroslav Štefec (Stačilo), bezpečnostní analytik a bývalý šéf Národního úřadu pro vyzbrojování. Debata se v první části točila kolem čtyř hlavních témat: hodnocení zahraniční obranné politiky vlády Petra Fialy, transatlantická vazba a role Donalda Trumpa, výdaje na obranu a akviziční procesy Ministerstva obrany v uplynulém období.
Hodnocení zahraniční obranné politiky vlády Petra Fialy
Diskutující hodnotili zahraniční obrannou politiku vlády Petra Fialy různými pohledy. Diskutující vyzdvihovali konkrétní kroky, jako dosažení výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, podporu Ukrajiny těžkými zbraněmi a nákup letounů F-35. Jaroslav Štefec kritizoval nedostatečný dopad politiky na bezpečnost ČR: „Zahraničně obranná politika, nejsem si jist, že existovala, zásadním způsobem jsem neviděl nějaké významné dopady na bezpečnost České republiky“. Poslanec Martin Exner ocenil českou muniční iniciativu, která podle jeho slov pomohla Ukrajině vyrovnat palebnou sílu proti Rusku. Jan Hora zdůraznil rozhodnost vlády v počátečních fázích ruské invaze, díky čemuž ČR přestala být vnímána jako „černý pasažér“ evropské obrany. Karel Krejza a Pavel Růžička podtrhli ukotvení ČR v NATO a plnění spojeneckých závazků.
Transatlantická vazba a vliv Donalda Trumpa
Diskuse o transatlantické vazbě se soustředila na dopady zvolení Donalda Trumpa na evropskou bezpečnost. Karel Krejza vidí pozitivum v tom, že americký prezident přiměl Evropu zvýšit výdaje na obranu: „Trump dotlačil Evropu, aby zvýšili výdaje na obranu. My jsme tady byli pod tím jejich deštníkem a platili za to američtí daňoví poplatníci.“ Jaroslav Štefec zdůraznil Trumpův postoj, že evropské problémy nejsou primárně americkou záležitostí, což mění paradigma transatlantické spolupráce: „Donald Trump udělal jednu zásadní věc. Řekl Evropě, tohle je váš problém, ne můj.“ Pavel Růžička poukázal na Trumpovu orientaci na Indo-Pacifik a Čínu, nikoli na Ukrajinu. Martin Exner vyjádřil zklamání z oslabení americké podpory Ukrajině, ale uznává nutnost větší evropské odpovědnosti: „Bohužel musíme přestat na Ameriku spoléhat, bude to spojenec, který nám dodá zbraně, ale už evidentně odmítá nést tu hlavní tíhu.“ Jan Hora vidí v Trumpově nepředvídatelnosti impuls pro silnější evropskou integraci.
Výdaje na obranu
Téma výdajů na obranu se točilo kolem otázky, zda 2 % HDP stanovená zákonem z roku 2023 jsou dostatečná. Všichni diskutující se shodli, že 2 % jsou minimum, a někteří navrhovali zvýšení až na 3,5–5 % s přihlédnutím k infrastruktuře. Karel Krejza zdůraznil potřebu investic do protivzdušné obrany a dronů. Martin Exner upozornil na technický dluh způsobený podfinancováním v minulosti: „2 % jsou málo, kumuloval se dluh, když jsme 15 let nedávali 2 %, tak 15 krát to 1 % někde chybí.“ Jan Hora navrhl efektivní utrácení s důrazem na budování konkrétních schopností podle NATO Capability Targets: „Nestačí utratit peníze, je potřeba budovat specifické schopnosti, aby naše obrana odstrašovala protivníka.“ Jaroslav Štefec a Pavel Růžička zdůraznili nutnost smysluplného vynakládání prostředků a společenskou podporu vyšších výdajů.
Akviziční procesy a armádní nákupy
V diskusi o armádních nákupech byly zmíněny problémy s transparentností a efektivitou. Karel Krejza ocenil pokrok v akvizicích, jako jsou CV90, Leopardy 2A8 nebo letouny F-35, ale připustil problémy s netransparentností. Jaroslav Štefec kritizoval předražené nákupy z předchozích období a rizika řetězců překupníků a korupce a navrhl obnovu Národního úřadu pro vyzbrojování. Pavel Růžička zdůraznil komplikace způsobené specifickými požadavky armády, které zvyšují ceny: „Chceme koupit, co už armáda používá, ale vyšperkujeme to tak, že technika vyjde dráž a stane se z toho prototyp.“ Armáda by se měla podle jeho slov soustředit na to, co je ve světě osvědčené, a jako pozitivní příklad zmínil tanky Leopard 2 pořizované společně s Německem: „koupíme tanky, které nakoupí Německo, bez toho, aby tam český voják vkládal nějakou tu svoji fantazii.“ Martin Exner volal po větším zaměření na moderní technologie, jako jsou drony, s poučením z Ukrajiny: „Měli bychom investovat víc do dronů, umělé inteligence, strategií válčení ovládaných počítači.“ Jan Hora zdůraznil nutnost transparentnosti pro důvěru občanů a efektivní nákupy základního vybavení: „Transparentnost je důležitá, aby lidé věřili armádě, že je ochrání, jinak je loví dezinformační kampaně.“
Vozidla Supacat pro speciální síly
K vládou 3. září odsouhlasné akvizici vozidel pro speciální síly od britské společnosti Supacat, jejímž zástupcem v ČR je společnost LPP, poslanec Růžička řekl: „V rozpočtu na rok 2023 tam bylo asi 580 milionů a konečná částka je 2,1 miliardy, to je sakra efektivní nákup. A přitom máte část vojáků speciálních sil, kteří vám řeknou, že toto vozidlo úplně nepotřebujeme, ale když to nekoupíme teď, tak budeme čekat další čtyři roky na jiné, takže raději vezmeme, co nepotřebujeme. Takhle se ty nákupy prostě dělat nemají.“ Na jeho slova reagoval poslanec Krejza výzvou k sázce, že akvizice vozidel Supacat v tomto období již podepsána nebude.
První část debaty naznačila shodu na nutnosti posílení obrany ČR v kontextu měnící se geopolitické situace, ale také rozdílné pohledy na efektivitu a transparentnost procesů. Zatímco vládní kroky, jako podpora Ukrajiny a nákupy moderní techniky, jsou oceňovány, přetrvávají obavy z korupce, pomalých akvizic a nedostatečné připravenosti armády na obranu ČR. Ve druhé části se debata zabývala především rolí a možnostmi českého obranného průmyslu a specificky také výrobou munice na českém území, a ve třetí části pak otázkami vnitřní bezpečnosti. Druhá část bude publikována 1. října, třetí část 2. října.
Tagy