Volby 2025: Programové priority pro politiky – budoucnost Explosie a domácí výroba dronů

27. 05. 202508:15

Volby 2025: Programové priority pro politiky – budoucnost Explosie a domácí výroba dronů

foto: Ministerstvo obrany / Public domain/Testování českého bezpilotního letounu pro potřeby armády

Je na místě zvážit, zda by Explosia jako klíčový dodavatel obranného průmyslu, neměla být převedena z Ministerstva průmyslu a obchodu na Ministerstvo obrany. Důležitou otázkou je podpora domácího průmyslu v oblasti vývoje a výroby bezpilotní techniky.

V sérii článků, rozhovorů a diskusí chceme definovat klíčová témata pro letošní sněmovní volby v oblasti obrany a bezpečnosti. Je důležité, aby tato témata prošla veřejnou odbornou i politickou debatou. Dáme prostor odborníkům, zástupcům politických stran, jejich expertům, kteří jsou garanty těchto témat. V ideálním případě díky tomu budeme moci zjistit, jaký je nejmenší společný jmenovatel, na kterém se relevantní politické strany dokáží shodnout, a priority, které budou prosazovány rezortem obrany, ať už bude ministr z libovolné strany či hnutí. V tomto článku zveřejňujeme devátý a desátý programový bod.

9) Převedení státního podniku Explosie pod Ministerstvo obrany

V přímé souvislosti s dramaticky rostoucí poptávkou po munici a střelivu v důsledku ruské agrese proti Ukrajině zásadním způsobem roste význam pardubické společnosti Explosia a.s., jejímž jediným akcionářem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Explosia a.s. je jedním z mála evropských výrobců celospalitelných hnacích náplní pro velkorážovou munici (např. 155 mm), což ji řadí mezi šest klíčových světových producentů těchto specifických produktů (jimiž dále jsou francouzské společnosti KNDS France a Eurenco, německý Rheinmetall, britská BAE Systems, skandinávská Nammo). Tato specializace dává Explosii strategický význam, zejména v kontextu zmíněné roustoucí poptávky po munici.

V roce 2023 Explosia produkovala přibližně 70–80 tisíc kusů celospalitelných modulů ročně a plánuje navýšit kapacitu na 200 tisíc kusů do roku 2027 díky investicím přesahujícím 2 miliardy korun. Tyto investice zahrnují novou výrobní linku a modernizaci technologií, čímž se zvyšuje její konkurenceschopnost. Explosia exportuje 72 % své produkce – především do zemí EU, ale také do USA a dalších států. Její klíčovými odběrateli jsou domácí i zahraniční výrobci munice a střeliva. Poptávka po střelném prachu a hnacích náplních je dnes mimořádně vysoká, což souvisí s vyprázdněním skladů NATO a potřebami Ukrajiny, projevuje se růstem ceny a potřebou navyšovat výrobní kapacity. Explosia je schopna pokrývat poptávku jen částečně – je limitována kromě dalšího kapacitami a dostupností surovin, zejména nitrocelulózy.

Jako 100% státní podnik pod Ministerstvem průmyslu a obchodu je Explosia považována za strategický subjekt z hlediska obrany ČR. Explosia je menší než globální giganti jako Rheinmetall nebo BAE Systems, ale díky specializaci na celospalitelné moduly a bezdýmné prachy má v Evropě jedinečnou pozici. Na rozdíl od Eurenco nebo Nammo, které mají širší portfolio munice, se Explosia zaměřuje na specifické produkty s vysokou poptávkou. Společnost Explosia a.s. také vyrábí civilní produkty, například průmyslové výbušniny (včetně Semtexu) a poskytuje služby v oblasti vrtání a odstřelů, zejména pro povrchové dobývání kameniva, nicméně vojenské propelanty a výbušniny tvoří dominantní část trhu, přičemž vojenské propelanty samotné mají přibližně 80% podíl na trhu s propelanty a výbušninami obecně. Civilní sektor je pro Explosii důležitý pro diverzifikaci portfolia, ale není jejím hlavním zaměřením.

Z uvedených důvodů je tedy na místě zvážit, zda by Explosia jako klíčový dodavatel obranného průmyslu a podnik s nezpochybnitelným významem pro obranu ČR, neměla být převedena z Ministerstva průmyslu a obchodu na Ministerstvo obrany. Převedení pod MO by umožnilo těsnější integraci Explosie do strategického plánování obrany ČR. Ministerstvo obrany by mohlo lépe koordinovat výrobu střelných prachů s potřebami Armády ČR a závazky vůči NATO, což by zvýšilo efektivitu dodávek klíčových produktů, jako jsou celospalitelné hnací náplně pro dělostřeleckou munici. MO by také mohlo lépe prioritizovat investice do výrobních kapacit Explosie, aby odpovídaly aktuálním bezpečnostním potřebám, zejména v kontextu zvýšené poptávky po munici kvůli konfliktu na Ukrajině a vyčerpání zásob NATO.

V neposlední řadě by Explosia a.s. pod MO mohla být ještě více chráněna jako strategický subjekt, což by minimalizovalo rizika spojená s potenciální privatizací nebo zahraničním vlivem. To by posílilo soběstačnost ČR v oblasti výroby munice. MO by rovněž mohlo lépe integrovat Explosii do národní obranné strategie, například prostřednictvím dlouhodobých kontraktů s klíčovými společnostmi obranného průmyslu, a to podle potřeb AČR. Přímá správa MO by také mohla zjednodušit administrativní procesy pro získávání státních dotací nebo evropských fondů, které jsou často vázány na obranné projekty. Převedení Explosie a.s. pod Ministerstvo obrany by tak mohlo přinést významné výhody pro český obranný průmysl, zejména v oblasti strategické koordinace, rychlejší reakce na bezpečnostní potřeby, zajištění surovin a posílení národní soběstačnosti. Klíčovými benefity by byly těsnější integrace s Armádou ČR a NATO, přímé financování modernizace a větší kontrola nad strategickými produkty.

10) Intenzívní využití výsledků domácího průmyslu v oblasti bezpilotní techniky

Válka na Ukrajině dnes a denně potvrzuje zásadní a rostoucí význam bezpilotních prostředků, které v mnoha ohledech mění dosavadní přístupy a představy o jejich operačním využití. Vojenské bezpilotní prostředky se dělí do kategorií podle velikosti, dosahu, výšky, účelu, autonomie a prostředí. Nejrozšířenější jsou průzkumné a bojové drony, přičemž rostoucí význam má vyčkávací (sebevražedná) munice, FPV drony a autonomní systémy. Každá kategorie má specifické využití, od taktických operací na bojišti po strategické průzkumné mise. Klíčovou společnou výhodou těchto systémů je jejich relativně nízká cena a „postradatelnost“. A podobně jako v dalších oblastech, i zde jednoznačně platí, že schopnost dlouhodobého nasazení podmiňuje zajištěná bezpečnost dodávek této specifické techniky.

Armáda České republiky disponuje několika typy bezpilotních prostředků určených především k průzkumu, sledování a podpoře operačních úkolů. Jde především o drony od americké společnosti AeroVironment RQ-11B Raven (lehký průzkumný dron kategorie Mini), RQ-20 Puma (lehký průzkumný dron kategorie Small) nebo Wasp AE (lehký průzkumný dron kategorie Micro/Mini), ScanEagle (střední průzkumný dron kategorie Small) od americké společnosti Boeing Insitu. AČR se tedy zaměřuje především na průzkumné drony kategorií Micro, Mini a Small. Většina těchto prostředků je určena k získávání informací, průzkumu a podpoře situačního přehledu. Bojové drony (UCAV) zatím nejsou ve výzbroji, ale plánuje se jejich pořízení.

ČR má silné zázemí v obranném průmyslu a vývoji technologií (např. pasivní radiolokace, laserové systémy), což vytváří příležitosti pro rozšíření výroby dronů. Dobrým příkladem je společnost Primoco UAV SE, která vyvíjí a vyrábí civilní i potenciálně vojensky využitelné bezpilotní letouny vybavené pokročilými senzory pro průzkum a monitorování, vhodné pro vojenské aplikace, jako je dlouhodobý průzkum nebo elektronický boj. Jde o vyspělé a certifikované řešení, které je zahraničními uživateli, včetně Ukrajiny, vysoce hodnocené.

Pořizování UAV od českých firem, jako obecně pořizování jakékoli vojenské techniky od českého obranného průmyslu, posiluje domácí ekonomiku, vytváří pracovní místa a podporuje technologický rozvoj. Český obranný průmysl je významným exportérem, a podpora domácích výrobců by zvýšila jejich konkurenceschopnost na mezinárodním trhu. Závislost na zahraničních dodavatelích (např. USA, Izrael) může představovat riziko v případě geopolitických změn, sankcí nebo přerušení dodávek. Domácí výroba UAV zajišťuje větší nezávislost v oblasti kritických technologií, jako jsou průzkumné a potenciálně bojové drony, které mohou být v konfliktu vysoké intenzity spotřebovávány vysokým tempem - a bezpečnost a jistota dodávek je pak klíčovým požadavkem.

Domácí výrobci také mohou lépe přizpůsobit své produkty specifickým požadavkům AČR, například prostředím středoevropského bojiště nebo interoperabilitou s vybavením NATO. Lokální vývoj umožňuje rychlejší úpravy, servis a integraci nových technologií. Podobně jako u jiných druhů vojenské techniky, nelze předpokládat, že český obranný průmysl bude umět dodat veškeré požadované typy. Ty kategorie dronů, které vyvinul, vyvíjí a vyrábí, a které se osvědčují, by nicméně rozhodně měla Armáda České republiky využít a posílit a pomoci rozvinout schopnosti domácího průmyslu v této oblasti.