Autor fotografie: Volvo Trucks, Public domain|Popisek: Volvo Defense FMX 6x6
Drtivá většina vozidel Armády České republiky jezdí na podvozku Tatra. Nedávno ale v otevřené soutěži na 60 sklápěcích nákladních automobilů zvítězila švédská automobilka Volvo. Ministerstvo obrany se snaží vyvažovat pro a proti silného domácího dodavatele. Jde o racionální krok správným směrem.
Unifikace vojenské techniky, jistota a bezpečnost dodávek i v době krize a podpora domácího obranného průmyslu jsou tři principy, které musí z definice hájit každý stát, který chce disponovat efektivními a ekonomicky racionálně spravovanými ozbrojenými silami. To ovšem v žádném případě nemůže znamenat, že se vystaví dlouhodobé závislosti na jediném, byť domácím, dodavateli, který by pak takové závislosti mohl snadno zneužívat a diktovat si bez konkurenčních nabídek vyšší ceny. V otevřené soutěži zvítězila podle klíčového kritéria, jímž byla nabídková cena, švédská automobilka Volvo.
V otevřené soutěži uspělo s nejnižší cenou Volvo
Armáda na sklápěcí nákladní vozidla neměla žádné specifické požadavky z hlediska odolnosti, ochrany, průchodivosti terénem. Jde o standardní vozidla kategorie N3G s hmotností nad 12 tun. Ministerstvo obrany nepožadovalo žádné speciální vojenské řešení, a tím se zakázka otevřela potenciálně širokému okruhu výrobců. V polovině března uspěli Švédové, jejichž vozidla VTN3R 6x6 nahradí stávající Tatry 815. Mezi dalšími uchazeči byla i společnost Tatra Trucks – ale její nabídková cena byla vyšší. Šedesátka vozidel Volvo vyjde na 226,8 milionu Kč vč. DPH.
Úvahy o tom, že mělo Ministerstvo obrany podpořit spíše domácího výrobce, již zazněly z řady míst a opakovaně. Co ale ve skutečnosti znamenají? Mělo ministerstvo nad rámec armádních potřeb stanovit nějaká kritéria, jimž by lépe vyhovělo osvědčené, robustní, ale také dražší řešení domácího výrobce? Takový postup by bylo snadné zpochybnit. A domácímu průmyslu by se mohl v budoucnu vymstít a vrátit jako bumerang – armáda definuje potřeby, a ministerstvo vypisuje férovou soutěž. Ale kromě toho lze vidět i řadu dalších argumentů, proč je rozšíření počtu provozovaných platforem v armádě dobrým signálem a Volvo dobrým řešením. Armádní Agentura logistiky a obecně Armáda České republiky „ví, co chce“, jak zní jedno z jejích hesel.
Sklápěčky u logistiků nebo ženistů nepotřebují sofistikované řešení podvozku Tatra
MO pořizuje švédské sklápěčky kvůli modernizaci vozového parku. Stará vozidla, v tomto případě osvědčené Tatry, je třeba nahrazovat. Armáda je potřebuje pro spolehlivé a bezpečné přepravování sypkých materiálů u logistických a ženijních jednotek. Nejde o bojové jednotky, a pořizovat pro tyto v podstatě „civilní“ úkoly drahé vojenské speciály nebo militarizovaná nákladní vozidla by byl zbytečný luxus. Je vlastně osvěžující sledovat, že na ministerstvu obrany umějí přistupovat k zakázkám racionálně a minimalisticky. Nejen na příkladu Pandurů, lehkých útočných vozidel nebo třeba víceúčelových vrtulníků jsme v minulosti xkrát viděli, že si armáda i ministerstvo dokáží k technice přimyslet požadavky, jejichž příliš zjevným cílem je utratit více peněž spíše než cokoli jiného.
Unifikace platforem z důvodů jejich snazší údržby je žádoucím principem, který se ale týká primárně různých oblastí bojové techniky. Tu budou v době krize servisovat v polních podmínkách především armádní mechanici, důležitá je tam kompatibilita a maximální dostupnost dílů, jednotnost řešení. V případě prostředků nasazovaných z definice jejich úkolů v zázemí vstupují důrazněji do hry také jiné důležité faktory. Armáda nebude mít u významné evropské automobilky, jejíž vozidla používá řada spojeneckých armád, a jejíž vozidla jsou v civilním sektoru v České republice rozšířená, problém ani s náhradními díly, ani se servisem. Paradoxně lze dokonce očekávat, že například při využití těchto vozidel v zahraničí bude servis evropsky významného Volva dostupnější než servis československé Tatry.
Při převozu sypkých materiálů u logistických a ženijních útvarů AČR jednoduše není sofistikované řešení podvozku Tatra rozhodující – a je přitom přirozeně dražší. V civilním sektoru, na stavbách, ostatně také Tatra nedominuje, a to ani v českém prostředí. Vidíme spíše značky Iveco, Mercedes, MAN, nebo právě Volvo. V armádě je pozice Tatry velmi silná – ale není absolutní. Jde o důležitý signál směrem k silnému domácímu výrobci. Nikdo nezpochybňuje kvalitu jeho produktů, ale pokud nenabízí jednodušší a levnější řešení, v konkurenčním boji přes své výsadní postavení nedokáže uspět. Například pro dálkovou silniční přepravu, a také pro méně náročné využití jako v případě sklápěcích nákladních vozidel, trh jednoduše nabízí vhodnější řešení.