Autor fotografie: foto: redakce|Popisek: 14. schůze Výboru pro obranu
Program dnešní 14. schůze Výboru pro obranu byl po letní přestávce velmi nabitý a zahrnoval kromě představení priorit nového náčelníka Vojenské policie plk. Otakara Foltýna nebo návrhu na působení sil a prostředků rezortu MO v zahraničních operacích do roku 2024 především informace o sledovaných akvizičních a modernizačních projektech: dar bitevních a víceúčelových vrtulníků Viper a Venom od vlády USA, nákup dronů Heron 1, nákup letounů 5. generace F-35, nákup pásových BVP a doplnění kolové obrněné techniky, přepravní a logistické techniky AČR.
Priority náčelníka Vojenské policie
Schůzi otevřel po schválení programu bod, v němž nově jmenovaný náčelník Vojenské policie plk. Otakar Foltýn představil členům Výboru pro obranu své priority týkající se služby Vojenské policie. Uvedl, že současný stav a struktura Vojenské policie dobře odpovídají jejím úkolům v době míru, ale je nezbytné posílit její schopnosti pro situace ohrožení státu. Stávající strukturu a její teritorialitu měnit nehodlá, protože dobře vyhovuje potřebám, se specifickou výhradou týkající se kriminální služby: pro lepší využití stávajících odborníků budou nově zařazováni do týmů bez ohledu na formální působnost v podřízenosti čtyř velitelství. Vojáci se podle Otakara Foltýna trestných činů dopouštějí jen velmi málo. Problém přetrvává v oblasti hospodářské kriminality, kdy v rezortu MO služba trpí nedostatečným vyhledáváním trestných činů v této oblasti. "Odborníky máme, potřebujeme je využít," řekl náčelník Vojenské policie.
Početní stav Vojenské policie není třeba navyšovat jinak než proporcionálně postupně tak, jak bude navyšován celkový stav Armády České republiky (nyní 1454 vojenských policistů, výhled na rok 2030 předpokládá 1585). Problémem v případě mobilizace je podle náčelníka Vojenské policie absentující vybavení pro předpokládané tři zformované prapory, které existuje pouze na papíře. Plukovník Foltýn také zmínil hlavní akvizice týkající se Vojenské policie: doplnění osobních zbraní, kde dává přednost unifikaci výzbroje s ostatními složkami AČR, s výjimkou zbraní MP7 pro specializované útvary (ochrannou službu apod.), kde předpokládá vypsání výběrového řízení do konce roku. Významnou potřebou je zajistit dostatečné množství prostředků biometriky, kterých nebyl dostatek během poslední migrační vlny do Evropy. Pro úkoly ve prospěch NATO pak jde o pořízení lehkých obrněných vozidel v plánované hodnotě 400 milionů korun. A kromě toho chce Vojenská policie získat schopnost v oblasti C-UAV, tedy schopnost chránit vybrané objekty proti dronům.
Prezentaci ocenili jak poslanci opozice, podle Lubomíra Wenzla (ANO), který sám u Vojenské policie v minulosti sloužil, bylo možné souhlasit s "95 %" řečeného, tak koalice: "Žádné revoluční změny se nekonají, vždy je to o konkrétních lidech. Na mě pan plukovník působí tak, že ví, o čem mluví. Je to manažer, který ví, co chce a ví, jak toho docílit, přiznávám mu zdravé sebevědomí. Mě přesvědčil," řekl Security Magazínu poslanec Karel Krejza (ODS).
Působení sil a prostředků v zahraničí
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) představila poslancům návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a na pobyt ozbrojených sil států Organizace Severoatlantické smlouvy na území České republiky v letech 2023 a 2024, přičemž již nepočítá s prodloužením mandátu AČR ve výcvikové misi EUTM Mali. Shrnula také informace o nasazení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2021.
Vrtulníky systému H-1
Spolu s náčelníkem Generálního štábu generálmajorem Řehkou informovala poslance o daru osmi vrtulníků systému H-1, které doplní v roce 2019 zakoupených osm víceúčelových strojů Venom a čtyři bitevní Vipery na celkový počet 10+10. Česká republika bude financovat jejich modernizaci, do které bude minimálně ze 40% zapojen domácí průmysl (zejména LOM Praha), což je míra původně očekávaná i pro projekt z roku 2019, ale nedosažená. Podle generála Řehky znamenají tyto vrtulníky ve výzbroji AČR výrazný posun ve schopnostech, a jejich celkový počet označil za odpovídající potřebám armády. Ministryně obrany také poslancům nabídla představení koncepce rozvoje vrtulníkového letectva během některé z příštích schůzí výboru. Podle náměstka pro řízení Sekce vyzbrojování a akvizic Lubora Koudelky budou v průběhu října zahájena příslušná jednání o darovací smlouvě, která by měla být finalizována do konce roku.
Akvizice dronů Heron 1
Očekávaným tématem byla informace o stavu pořízení bezpilotního prostředku Heron 1. Původní záměr z roku 2019 předpokládal pořizovací cenu ve výši 1,5 miliardy korun, nově se cena pohybuje okolo částky 2,7 miliardy, a to, jak ministryně sdělila poslancům, kvůli většímu rozsahu podpůrných systémů, senzorového vybavení a výzbroje, a také zásadním nárůstem cen od doby, kdy byla původní cena stanovena, přičemž připomněla, že podobný vývoj zaznamenaly v poslední době všechny armádní akvizice.
Podle náměstka Koudelky vzal izraelský výrobce (společnost IAI) na vědomí český požadavek zapojení domácího obranného průmyslu ve výši alespoň 30 %, a generál Řehka vyvrátil tvrzení, která se objevila v médiích, že by byl systém Heron 1 zastaralý, případně že by měly být očekávány potíže s jeho certifikací (v rámci armád NATO a EU již nasazován dnes je).
"Já jsem tuto akvizici nerozporoval. Zúčastnil jsem se nedávno výjezdu do Izraele, kde jsme navštívili podnik IAI, kde nám výrobu těchto dronů ukázali. Seznámili nás s jeho koncepcí, jakým způsobem probíhá vývoj, v jakých státech jsou tyto drony nasazovány. Na mě to tedy nepůsobí tak, že by měla být jejich výroba ukončována. Pokud jde o cenu, ta byla stanovena před třemi lety. Když s takovým odstupem dojde k finalizování zakázky, pak může dojít i k takovému navýšení. To tedy také nerozporuji. Ostatně se to stalo i za naší vlády," okomentoval pro Security Magazín akvizici dronů Heron 1 místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Snahu bavit se o stabilních cenách, navíc v horizontu tří či více let, označil za irelevantní také poslanec Karel Krejza.
Pořízení letounů F-35
Na žádost náměstka Koudelky byla následně schůze výboru veřejnosti uzavřena pro projednání bodu týkajícího se akvizice nadzvukových letounů F-35. Poslanec Karel Krejza pro SM obecně akvizici okomentoval slovy: "Z hlediska časové osy, kdy se předpokládá využití letounů po roce 2050 až 2060, pak po roce 2045 ze všech strategických dokumentů vyplývá, že jiné letouny než stroje 5. generace nemá smysl nakupovat a provozovat. Řešení spočívající v nákupu F-35 je tedy určitě dobré a potřebné. Otázkou je, jestli se v průběhu roku vyjednávání s vládou USA a s výrobcem letounů potvrdí odhady na výrobní kapacitu, cenu a náklady životního cyklu. Je to otázka ceny, zda to budeme schopni ufinancovat. Byli jsme ujištěni, že ano."
Akvizice pásových BVP a nejistá role VOP CZ
Následující bod se pak týkal sledovaného nákupu 210 pásových BVP. Ministryně obrany 27. srpna na Slovensku podepsala se svým slovenským protějškem deklaraci o společném postupu při tomto projektu - obě země zvolily švédské řešení v podobě obrněných vozidel CV90 od společnosti BAE Systems a pořizují je ve formátu mezivládní dohody se Švédským královstvím; 1. a 2. září proběhnou v Praze iniciační jednání se švédskou stranou o technických parametrech a nastavení smluvního vztahu. Ministryně obrany pak má do 30. listopadu oslovit švédskou vládu. Prioritami budou z české strany cena, míra zapojení domácího průmyslu a také rychlost dodání vozidel.
Poslance Karla Krejzu (ODS) a Pavla Růžičku (ANO) zajímalo, zda budou v rámci nové zakázky (původní tendr byl na doporučení externí právní kanceláře v červenci zrušen) kladeny na dodavatele nějaké nové nároky a specificky zmínili otázku ráže hlavní zbraně bojových vozidel. Slovensko se totiž rozhodlo pro 35mm automatický kanón. AČR v minulosti zdůrazňovala potřebu kompatibility výzbroje KBVP Pandur II a nových pásových BVP, tedy 30mm kanón. Podle ředitele Sekce rozvoje sil MO gen. Čepelky se nová specifikace od té původní zásadním způsobem nebude lišit a potvrdil, že ráže hlavní zbraně pro česká bojová vozidla zůstane 30 mm. Zmínil probíhající studii proveditelnosti týkající se modernizace vozidel Pandur II, v jejímž rámci by mělo dojít k výměně zbraňové stanice - ale ráže hlavní zbraně zůstane. Náčelník Generálního štábu Řehka tuto informaci doplnil s tím, že souběžně probíhá analýza nových možností.
Místopředseda výboru Růžička se zeptal, zda, resp. jak by měl být do projektu BVP zapojen státní podnik VOP CZ, který je dlouhodobě ve ztrátě a byl opakovaně vystaven kritice a pochybnostem, zda bylo vůbec reálné a má kapacity, aby mohl splnit úkoly, které na něj kladlo nastavení dnes již zrušeného tendru (jednak působit jako integrátor účasti českého průmyslu na zakázce, a jednak zajišťovat po dobu životního cyklu vozidel jejich servis). A o významné roli pro VOP CZ pochybuje také ministryně Černochová; náměstek Koudelka odpověděl, že projekt se zapojením VOP CZ počítá. "Já předpokládám, že do projektu, který je jeden z nejdražších vůbec, bude zapojeno mnohem více firem českého obranného průmyslu," řekl poslanec Růžička. Za slabé místo českého obranného průmyslu označil VOP CZ také poslanec Krejza: "Asi se na mě bude teď někdo zlobit, ale VOP CZ podle mě kapacitu úspěšně se tohoto projektu zhostit nemá."
Nové Pandury II, vozidla TITUS a Tatry pro logistiku AČR
14. schůzi výboru uzavřela informace Ministerstva obrany k záměru doplnění kolové obrněné techniky, přepravní a logistické techniky. Půjde jednak o sedm desítek nových KBVP Pandur II pro 44. lehký motorizovaný prapor, který projde transformací na prapor mechanizované pěchoty, což je podle náčelníka Generálního štábu jeden z nezbytných kroků při transformaci 4. brigády rychlého nasazení na brigádu středního typu. Zmíněna byla akvizice obrněných vozidel TITUS ve třech variantách (KOVS, KOVVŠ a MKPP), které nahradí v letech 2023-2024 a 2025-2027 existující zastaralé prostředky, a desítky kusů vozidel určených pro bojovou ženijní podporu a logistiku AČR. Náměstek Koudelka přitom zdůraznil, že prioritou MO je nakupovat tuto nezbytnou techniku od osvědčených českých výrobců. S ohledem na obsáhlost bodu bylo jeho projednávání přerušeno a bude rozděleno do dalších schůzí Výboru pro obranu - příští je naplánována na 13. září.
Zdroj: 14. schůze výboru pro obranu