Autor fotografie: AereiMilitari.org / Flickr |Popisek: Stíhací letoun F-14 Tomcat
Stíhací letoun Grumman F-14 Tomcat, který nahradil zabijáka MiGů F-4 Phantom II, se stal se ještě oblíbenějším letounem než jeho předchůdce. Původně však měl být určen úplně k jiným účelům a dnes je v arzenálu pouze Íránské islámské republiky.
Úspěšný model stíhačky F-14 byl vyvíjen na základě zkušeností ze vzdušných soubojů amerických letounů F-4 Phantom II se sovětskými stíhačkami MiG-17 již od konce 60. let, když pro vytvoření návrhu byly vybrány společnosti McDonnell Douglas a Grumman. První let už samotné stíhačky F-14 se uskutečnil v roce 1970. Výrobci totiž přeskočili vývojový krok prototypu a přešli rovnou ke konstrukci výsledného letounu.
F-14 Tomcat nahradila F-4 Phantom
Původně mělo letadlo být především rychlým letounem s relativně velkým dosahem určené pro účely obrany námořní flotily, ale v 90. letech se používal také pro pozemní útočné mise americké armády na Blízkém východě. Stíhačka F-14 tak vstoupila do služby v roce 1974, když na lodi USS Enterprise nahradila zabijáka MiGů F-4 Phantom II, které byly původním arzenálem lodi. Od té doby se osvědčila při řadě bojových nasazení po celém světě, mezi které by mohla být zařazena válka v Zálivu nebo protitálibánská operace Trvalá svoboda.
Stíhačka byla navržena jako dvoumístná, přičemž jeden z vojáků byl pilot a druhý měl na starost radar letounu. Stroj byl poháněn dvěma motory General Electric F110-GE-400 každý o výkonu 72,6 kN, které dokázaly stroj přivést k maximální rychlosti 2,34 Mach (asi 2 485 km/h). Doletová vzdálenost letounu se pohybovala okolo 3 000 km a jeho bojový dosah byl přibližně 930 km. Stíhač F-14 byl ozbrojen 20mm kulometem a kromě toho měl možnost nést také 10 střel v celkové hmotnosti 6 600 kg. Mezi ně patřily radarem navigovatelné střely vzduch-vzduch AIM-54 Phoenix a AIM-7 Sparrow nebo tepelně naváděné AIM-9.
Konec bojového nasazení letounu F-14 Tomcat přišlo v roce 2006, když byly stroje nahrazeny novými stíhačkami F-18 Super Hornet. V 90. letech se ve světle spolehlivosti letadel ještě přemýšlelo nad jejich modernizací, ale začlenění technologických vylepšení se ukázalo jako nepříliš finančně výhodné. Mnozí však na tento stroj a především jeho schopnosti s nostalgií vzpomínají dodnes. Ze samotných armádních kruhů a od veřejnosti proto často ozývají výzvy po navrácení tohoto spolehlivého stroje schopného zlikvidovat hrozby na velké vzdálenosti alespoň z části do služby.
.jpeg "Ronnie Macdonald / Wikimedia commons / CC-BY")
Írán největším uživatelem F-14 Tomcat na světě
Jeho avionika a zbraňové systémy sice plně neodpovídají výzvám moderního bojiště, ale podle některých odborníků by stroje dokázaly vhodně doplnit mise nejnovějších stíhaček F-35. Tyto zamýšlené plány však dost dobře nebudou možné, jelikož jedinými letouny tohoto typu na světě jsou pouze íránské F-14. Americká společnost Grumman dodala na základě smlouvy mezi oběma zeměmi do Íránu 79 kusů tohoto letounu ještě před vypuknutím islámské revoluce. Několik z nich bylo následně zničeno ve válce s Irákem.
Podle zprávy britského Mezinárodního institutu pro strategické studia s názvem The Military Balance 2023 mělo mít současné letectvo islámské republiky k dispozici maximálně 41 použitelných stíhacích letounů F-14. Zatímco Írán tedy stále disponuje dvěma letkami F-14, americká armáda již v roce 2007 nařídila zničení veškerých provozuschopných letadel právě z toho důvodu, aby se do rukou nepřítele případně nemohly dostat alespoň náhradní díly. Dnes je proto možné nalézt stíhače F-14 pouze vystavené v muzeu.