Vrtulníkový torpédoborec Hjúga - japonská "letadlovka" (2009-2019)

Vrtulníkový torpédoborec Hjúga - japonská &quote;letadlovka&quote; (2009-2019)
23 / 01 / 2019, 10:00

18. března 2009 vstoupila do služby Japonských námořních sebeobranných sil (JMSDF) v té době největší japonská válečná loď spuštěná na vodu od 2. světové války, a také svým způsobem "první japonská letadlová loď" od roku 1945. Byla rovněž po jedné druhoválečné lodi zajímavého osudu pojmenovaná, jakkoli oficiálně nese samozřejmě "jen" shodné jméno s provinicií Hjúga, v prefektuře Mijazaki na východním pobřeží ostrova Kjúšú. Jde o vrtulníkový torpédoborec, což je zajímavá kategorie lodí již svým označením. V době rostoucího napětí ve východní a jihovýchodní Asii tím zajímavější.

Svými parametry odpovídají lehkým letadlovým lodím, italskému Giuseppe Garibaldimu (vstoupil do služby v roce 1985) nebo již vyřazenému španělskému Príncipe de Asturias (1988-2013). Japonské označení pro kategorii lodí zní Goei-kan – doprovodná loď, a proto anglicky destroyer a česky torpédoborec, přičemž torpédomety vyzbrojené jsou také.

Tradice vrtulníkových torpédoborců moderního japonského námořnictva vede až do 70. let ke třídě Haruna (Haruna a Hiei), která nesla tři vrtulníky SH-60 Seahawk, námořní variantu pozemních Černých Jestřábů. Od počátku 80. let sloužily, až do roku 2017, v japonském námořnictvu modernější torpédoborce třídy Širane, rovněž se třemi vrtulníky na palubě. Ty měla třída Hjúga (DDH-181 Hjúga a DDH-182 Ise) nahradit, ale ze služby odešly až po zařazení lodí Izumo a Kaga, jež jsou větší variantou lodí třídy Hjúga.

Třída Hjúga jsou lodě určené primárně k protiponorkovému boji, a za tím účelem nesou tři protiponorkové SeaHawky ve verzi SH-60K. Současně jsou vybavené technikou pro efektivní velení a řízení a mohou sloužit jako vlajkové lodě. Kromě letounů nesou 16 protivzdušných raket SeaSparrow (ESSM), dva protiletadlové a protiraketové systémy Phalanx, což jsou radarem naváděné 20mm kanóny Vulcan, 12 protiponorkových raket RUM-139, které přepravují k cíli na padáku spouštěná torpéda, a dvěma trojhlavňovými torpédomety ráže 324 mm.

Pokud jde o letouny, standardně obě lodě, Hjúga a Ise, nesou tři zmíněné protiponorkové SeaHawky a jeden MCH-101, což je AgustaWestland AW101 modifikovaný společností Kawasaki, užívaný jednak proti námořním minám (AMCM), jednak jako transportní. V roce 2013 proběhly úspěšné zkoušky nasazení V-22 Osprey americké námořní pěchoty, a nejen s ohledem na zostřující se politickou situaci není vyloučeno, že lodě projdou úpravou, aby mohly nést letouny s charakteristikou VTOL/STOVL (kolmý vzlet a přistání/krátký vzlet – kolmé přistání) jako Harriery a spíše F-35 Lightning II, kterých japonsko objednalo deset, dalších 40-60 pořídit plánuje, z nichž 38 by postavila licenčně firma Micubiši, a v delším horizontu jsou plány ještě velkorysejší.

Podobně jako armáda je moderní japonské námořnictvo přirozně svázáno zdrženlivostí v nasazení s ohledem na pacifistickou ústavu poválečného císařství. Přesto patří mezi nejmodernější a nejsilnější námořní síly světa, a je v oblasti východní Asie významnou protivahou severokorejských a zejména čínských ozbrojených sil.

Hjúga a Ise svými jmény odkazují nevyhnutelně ke dvěma lodím vzdáleně podobné role – bitevním lodím Ise a Hjúga zařazeným do služby na sklonku první světové války, které prošly v letech 1943-1944 konverzí na hybridní nosiče letounů – především průzkumných a hlídkových hydroplánů.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace