Sněmovna včera schválila zatím první návrh změny zákona o státním rozpočtu na letošní rok, který nově počítá se schodkem 200 miliard korun. Obrana se vzdává bezmála tří miliard korun. Zpomaluje tím beztak pomalý nárůst výdajů ve vztahu k HDP. Tedy k současnému HDP - jeho očekávaný pokles může paradoxně 2% závazku výdajů na obranu pomoci. Kterých výdajů se úspory týkají, kterých by se týkat měly a kterých se již týkat nemohou?
Rozpočet Ministerstva obrany byl pro letošek navýšen o bezmála 9 miliard korun na celkových 75,5 miliardy korun, a současná plánovaná úspora jej redukuje na 73,6 miliardy, což je stále více než v roce 2019.
Podle Lubomíra Metnara se úspory nesmějí dotknout klíčových vyzbrojovacích projektů. Akvizic, u nichž již byla smlouva podepsána, se to prakticky dotknout nemůže. Kromě dalších jde o letošní výdaje ve výši 266 milionů na protiletadlový systém RBS-70 NG, 863 milionů na lehká obrněná vozidla pro 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany a pro dělostřelecký průzkum, nebo obrněných vozidel TITUS. Plánované jsou také výdaje na pořízení dělostřeleckého systému řízení palby ve výši 140 milionů - jeho odklad by měl vážné důsledky pro budoucí obnovu dělostřelecké výzbroje.
Ministerstvo obrany v úterý večer vydalo tiskovou zprávu, kterou sděluje, jakých oblastí se letošní úspora dotkne (přičemž zopakujme, že jde jen o první z možné série úsporných požadavků):
"Úspory ve výši 2 miliard korun se týkají plánovaných investičních výdajů. Jde zejména o uvolnění finančních prostředků plánovaných v roce 2020 na nákup malého dopravního letounu (831 mil. Kč), odklad větší části zálohové platby za dva nové letouny CASA (700 mil. Kč) a kurzovou úsporu za letošní splátku letounů Jas-39 Gripen (254 mil. Kč). Zbytek částky tvoří vnitřní rezervy, které byly určeny na případné meziroční navýšení cen u investičních akcí do nemovitého a movitého majetku."
V krajním případě bude armáda omezovat nábor nových vojáků.
Jde o nepříjemnou situaci, ale v nepříjemné situaci jsme dnes všichni. Někteří pak třeba k nedávným výdajům na ne zcela nezbytná řešení v poněkud horší a máme méně méně prostoru k úhybnému manévru. A v takové situaci je i Ministerstvo obrany, které v prosinci podepsalo objednávku na 12 "víceúčelových", ve skutečnosti osm víceúčelových a čtyři bitevní vrtulníky systému H-1.
V letošním rozpočtu tato akvizice představuje 2,156 miliardy, což je více než dvě třetiny částky, kterou musí ministerstvo v důsledku pandemie (zatím) uspořit. Když jsme v uplynulé době opakovaně psali, že zvolené americké řešení je drahé, nenapadlo nás, že se to vlastně projeví hned v zápětí. Již na přelomu roku musel být kvůli vrtulníkům Venom a Viper navýšen rozpočet programu rozvoje schopností letectva AČR o třetinu, tedy o 12 miliard korun.
Bylo to proto, že již jen pořizovací cena nových vrtulníků výrazně překročila dlouhodobě uvažovaný rámec, v němž se přitom po celou dobu dokázala se svou nabídkou pohybovat společnost Leonardo a její AW139M. Kdyby se byla armáda rozhodla pro italské řešení, obrannému rozpočtu by se nyní lépe dýchalo.
Úspora 2,9 miliardy tedy odkládá opakovaně rušený tendr na malý transportní letoun, který měl nahradit Jak-40, a zbytek jsou účetní kouzla. Odklad platby záloh za letouny CASA a kurzová úspora na splátky pronájmu švédských stíhaček při rostoucím kurzu koruny vůči euru. Přitom v rozpočtu zůstávají "viset" čísla, která byla nedávno zpochybněna a jsou předmětem prověřování: 121 milionů za modernizaci T-72, s níž by se podle názoru odborníků vůbec nemělo začínat. A další položky jako mimořádně vysoké zálohy na systémy VERA NG (DPET) nebo rušičky STRAKOM.
Ministerstvo si způsobilo rozpočtový přetlak již pořízením drahých helikoptér z USA; úspory jsou nutné a není vůbec vyloučené, že bude třeba přistoupit k dalším škrtům.