Výběrové řízení na LÚV je "naprostá katastrofa" a mělo by být zrušeno. Do čela VTÚ místo toho přichází autor studie proveditelnosti, která favorizuje jednoho z uchazečů

Ve středu nastoupil, bez výběrového řízení, do čela Vojenského technického ústavu, jak o tom proběhly spekulace v tisku v průběhu ledna, Jiří Kašpárek. Jeho jméno je spojeno s akvizicí lehkých útočných vozidel (LÚV), protože je autorem studie proveditelnosti, která doporučuje typ HMT 400 od britské společnosti Supacat, kterou v České republice zastupuje spol. LPP zbrojaře Jiřího Sauera. Uchazeči se v zakázce na pořízení 159 vozidel pro 43. výsadkový pluk za 5,6 miliardy korun měli původně hlásit do 8. listopadu 2022. S ohledem na četné nejasnosti a potřebu vysvětlit a upřesnit zadávací dokumentaci je termín v současnosti stanoven na 27. února 2023.

Již v polovině října jsme napsali: „Ministerstvo obrany zahájilo výběrové řízení na lehká útočná vozidla (LÚV) pro 43. výsadkový pluk. Do 8. listopadu mohou zájemci o zakázku podávat žádost o účast v tendru. Jde o 159 vozidel v šesti variantách v předpokládané hodnotě 5,6 miliardy korun. Podle průzkumu trhu z roku 2020 lze očekávat více než deset zájemců. Zveřejněný návrh smlouvy a parametry zakázky vedou k řadě pochybností a otázek. Přes deklarovanou snahu pořizovat vojenskou techniku, která je ověřená bojem a v režimu mezivládní dohody, tedy rychle a efektivně, jde MO v tomto případě cestou soutěže. To v minulosti příliš často nedopadlo dobře. Jediným kritériem je cena - AČR tedy nedostane nejlepší vozidlo, ale nejlevnější vozidlo.“

Problematických míst v celém zadání byla a zůstává dlouhá řada. Velmi povšechně znějí požadavky na mobilitu nových lehkých útočných vozidel. Přitom jejich schopnosti pohybovat se v terénu jsou jednou z definic tohoto druhu vojenské techniky. Ale i otázka ochranného maskovacího nátěru nebo maskovacího pokryvu zabírá mezi požadavky více místa než explicitní požadavky na mobilitu. Mezi nimi nefiguruje ani maximální požadovaná rychlost v terénu. Není řešeno zrychlení ani dojezd při různé rychlosti, překonávání příkopů, výstupnost (překonání kolmého stupně). Přitom však maximální celková hmotnost vozidla smí dosáhnout až 9,5 tuny. Což je základní parametr, který pouští do hry v úvodu zmíněné vozidlo HMT 400, případně dokonce třínápravové HMT 600, od společnosti  Supacat, resp. LPP, a který současně poněkud relativizuje výraz „lehké“ útočné vozidlo a omezuje možnosti jeho strategické přepravitelnosti.

Armáda u svých nových LÚV, navzdory praxi a požadavkům u jiné techniky, ani nepožaduje, aby šlo o typ, který byl prověřen bojem a je nasazen v jiných spojeneckých ozbrojených silách. A nejen to. Z dokumentace prakticky vyplývá, že může jít o zcela nový typ. Pokud přímo není zadání vypsáno způsobem, který vyhovuje konkrétnímu zadavateli, pak bude výsledný typ v podstatě vývojovým experimentem. A Česká republika ponese riziko spojené s náklady na jeho zavádění do ozbrojených sil. Budeme vystaveni všem porodním bolestem a nákladům na zavádění nového typu.

Navzdory pozitivnímu trendu poslední doby, kdy také na základě výhrad Nejvyššího kontrolního úřadu řeší MO otázku životního cyklu pořizované techniky souběžně s jejím nákupem, není tato problematika v zadávací dokumentaci zmíněna vůbec.

Forma vypsání této zakázky veřejným výběrovým řízením a obsah zadávací dokumentace vzbudila kritiku v médiích a stovky dotazů ze strany potenciálních uchazečů, které přišly namísto přihlášky o účast, a termín tak musel být změněn. To návazně vedlo k jednomu z dalších dotazů, protože původní návrh smlouvy s dodavatelem obsahoval fixní termíny dodávek. Nově je termín pro přihlášení uchazečů 27. únor 2023, a termíny plnění ve smlouvě byly upraveny: pro I. etapu, která měla průvodně proběhnout nejpozději do 15. 10. 2023, je nově požadováno „18 měsíců od podpisu smlouvy“, pro II. etapu (nejpozději do 15. 10. 2024) pak „12 měsíců od ukončení I. etapy“, pro III. etapu (nejpozději do 15. 10. 2025) „12 měsíců od ukončení II. etapy“, a pro IV. etapu (nejpozději do 15. 10. 2026) „12 měsíců od ukončení III. etapy“.

Za „naprostou katastrofu“ označil výběrové řízení na LÚV v diskusi ve skupině Vše o ozbrojených silách na sociální síti facebook 24. ledna Petr Vávra, jednatel společnosti Colt CZ Defence Solutions. Doslova uvedl: „Už více jak 200 dotazů, a většina stále není odpovězena. Je to na zrušení a oprávněné.“ A 14. února v reakci na článek serveru iDnes Vojenský technický ústav dostane nového ředitele. Hrozí mu ale střet zájmů: „To je nesmyslný článek, zadávaci dokumentace není na žádné vozidlo, protože takové vozidlo jak chtějí ještě nikdo neviděl. To je nejhorší zadavaci dokumentace co jsem kdy viděl, a že jsem jich už viděl.“

Na možné ovlivnění soutěže příchodem Jiřího Kašpárka na pozici obchodního ředitele se během prosincové schůze sněmovního výboru pro obranu ptal poslanec Ratiborský (ANO). Náměstek ministryně obrany Filip Říha to vyloučil. Zmíněný článek na iDnes připomíná starší případ, kdy VTÚ pod vedením bývalého člena představenstva skupiny Omnipol Jaroslava Trávníčka zpracovával studii na systém řízení palby dělostřelectva, přičemž Omnipol zastupoval studií favorizovaného dodavatele. V případě vozidel od společnosti Supacat, resp. LPP Jiřího Sauera, přistupuje vazba na prvního náměstka ministerstva obrany Františka Šulce, který se Sauerem do ledna 2022 a svého nástupu na ministerstvo podnikal ve firmě RobotScientific.

Zdroj: Ministerstvo obrany, NEN, iDnes