foto: Se souhlasem Josefa Fleka/Gen. Hlaváč, předseda výboru Flek a ministr Zůna
Sněmovní Výbor pro obranu ve středu 27. května 2026 jednohlasně podpořil jmenování generálporučíka Miroslava Hlaváče náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky s účinností od 1. července 2026.
Tímto krokem má být zajištěn dostatečný časový prostor pro řádné předání funkce od armádního generála Karla Řehky, jehož služební poměr končí 31. července 2026. Ministr obrany Jaromír Zůna při představení kandidáta zdůraznil: „Generálporučík Miroslav Hlaváč patří k nejzkušenějším důstojníkům Armády České republiky.“ Zmínil jeho více než čtyřicetiletou kariéru, velení 4. brigádě rychlého nasazení v Žatci v letech 2010–2016, působení v zahraničních operacích v Bosně a Hercegovině, Kosovu i Afghánistánu a vrcholové pozice na Generálním štábu od roku 2018. „Jeho profesní zkušenosti, dlouholetá velitelská praxe i dosavadní působení ve vrcholových funkcích představují plnohodnotné předpoklady pro výkon funkce náčelníka Generálního štábu,“ prohlásil Zůna a zároveň poděkoval generálu Řehkovi za vedení armády v náročném bezpečnostním období.
Generálporučík Hlaváč následně představil své priority, které vycházejí z platných strategických dokumentů, připravované aktualizace Koncepce výstavby Armády České republiky, programového prohlášení vlády i aliančních závazků. Jeho hlavním cílem je „budovat moderní, akceschopnou a plně interoperabilní armádu, která bude schopna zajistit obranu České republiky a zároveň plnit závazky v rámci NATO a Evropské unie“.
Klíčové priority modernizace
Mezi čtyřmi hlavními liniemi rozvoje armády stojí v popředí dokončení výstavby těžké brigády a zahájení transformace střední brigády. „Nejde pouze o pořízení nové techniky, ale o vybudování připravených jednotek plně v souladu se standardy Aliance,“ vysvětlil Hlaváč. Prioritou je rovněž výrazné posílení protivzdušné obrany v širším kontextu NATO a EU. Generál chce zahájit budování účinného vícevrstvého systému včetně zavedení systému SPYDER, dalšího ALL-IN-ONE, národní detekční sítě a protidronové ochrany.
Další klíčovou oblastí je rozvoj schopností Host Nation Support. „Naše poloha nás předurčuje k tomu, abychom zajišťovali přesun vojsk a techniky na východní hranici Aliance,“ uvedl Hlaváč s tím, že významnou roli zde sehrají teritoriální síly a prapory územní obrany. Ve vztahu k EU bude prioritou příprava Evropského bojového uskupení 2028, kde je Česká republika vedoucí zemí.
Hlaváč rovněž zdůraznil digitalizaci armády, rozvoj kybernetických sil, zavádění bezpilotních systémů a modernizaci vybavení jednotlivce včetně nových polních uniforem. Velký důraz klade na personál: „Personál považuji za nejvyšší hodnotu Armády České republiky.“ Chce dokončit digitalizaci náboru, rozšířit stipendijní programy, zlepšit ubytovací podmínky a podporu rodin vojáků. Zvláštní pozornost věnuje udržení mladých vojáků ve věku 18–30 let, kteří často odcházejí do dvou až tří let služby.
Zrychlení procesů a spolupráce s ministrem
Poslankyně Jana Černochová (ODS) ocenila priority, ale upozornila na chronicky pomalé procesy na Generálním štábu. Zmínila zdravotní vyhlášku, která se připravovala přes dva a půl roku, a výstrojní vyhlášku trvající téměř tři roky. Hlaváč na to reagoval: „Zrychlení procesů vidím především v digitalizaci systémů, zjednodušení administrativy a úpravě organizační struktury. Budu se osobně zasazovat o dodržování termínů.“ Připustil, že část zpoždění vzniká při spolupráci s jinými resorty, ale slíbil aktivní řešení.
Vztah mezi ministrem Zůnou a generálem Hlaváčem byl na výboru prezentován jako konstruktivní a věcný. Přestože ministr na jednání vlády 18. května nehlasoval pro Hlaváčovo jmenování, na výboru rozhodnutí respektoval a plně ho podpořil. Hlaváč k tomu řekl: „Znám se s panem ministrem dostatečně dlouho. Problémy budu řešit přímo s ním, ne veřejně. Budu respektovat politická rozhodnutí, ale očekávejte, že vám budu dávat nezkreslená vojenská doporučení a budu je obhajovat.“
Ministr Zůna v reakcích na četné dotazy poslanců k financování připomněl přípravu dlouhodobého výhledu obrany do roku 2040. „Připravili jsme tři varianty podle výše výdajů na obranu. Jednání s premiérem proběhlo, rozhodnutí o trajektorii financování očekáváme v červnu,“ uvedl. Ujistil, že řada prioritních projektů (včetně SPYDER) je již v pokročilém stadiu jednání a rámcových dohodách, takže lze realizovat i při omezenějších prostředcích letošního roku.
Poslanci Ivan Bartoš, místopředseda Jiří Horák i další členové výboru se ptali na reálnost rozpočtových predikcí (210 miliard v roce 2027) a krytí ambiciózních projektů. Hlaváč odpověděl, že grafické vyjádření priorit ukazuje schopnosti, které armáda potřebuje, a financování bude řešeno následně. Zároveň potvrdil, že výstavba 14. praporů teritoriálních sil je připravena a finančně zajištěna, přičemž převážnou část personálu budou tvořit aktivní zálohy.
Role aktivních záloh
Generál Hlaváč opakovaně zdůraznil význam aktivních záloh: „Chci je plně integrovat do všech činností armády – jak na území České republiky, tak v zahraničí. Budou součástí jednoho týmu.“ Zmínil systém „30 + 10“ při hromadném nákupu materiálu (30 tisíc kusů pro profesionály + 10 tisíc pro aktivní zálohy), aby mezi vojáky nebyl viditelný rozdíl.
Schůze Výboru pro obranu tak vyslala jasný signál široké politické podpory Hlaváčovy nominace a kontinuity modernizace armády. Poslanci napříč spektrem ocenili jak ambiciózní priority, tak závazek ke zrychlení procesů a konstruktivní spolupráci mezi civilním a vojenským vedením resortu. Konečné jmenování nyní závisí na rozhodnutí prezidenta republiky Petra Pavla.
Tagy