Autor fotografie: foto: redakce|Popisek: 16. schůze Výboru pro obranu
V úterý 4. října proběhla 16. schůze sněmovního Výboru pro obranu, které se kromě členů výboru zúčastnila také ministryně obrany Jana Černochová (ODS), náměstci Lubor Koudelka a Jan Jireš nebo náčelník generálního štábu generálmajor Karel Řehka. Na programu byl pozměňovací návrh k novele zákona o zadávání veřejných zakázek, informace o probíhajících jednáních o akvizici pásových BVP, informace o nasazení mnohonárodního uskupení na Slovensku, informace k vývoji na Ukrajině, modernizace, servis a doplnění vozidel Pandur II a stanovisko AČR k letišti Líně u Plzně.
Novela zákona o zadávání veřejných zakázek: obranné zakázky by měly být ve stejném režimu jako ostatní
Téma zákona o zadávání veřejných zakázek (č. 134/2016 Sb.) je důležité pro rezort obrany dlouhodobě, a s rostoucím obranným rozpočtem a probíhajícími a plánovanými modernizačními projekty nejen v kontextu vyostřené mezinárodní situace tím důležitější. "Zákon v platném znění umožňuje v některých případech změny závazků ze smlouvy, aniž by muselo dojít k vyhlášení nového zadávacího řízení (...) provádění takových změn však není připuštěno u veřejných zakázek v oblasti obrany či bezpečnosti," uvedl problém zpravodaj bodu Josef Flek (STAN), s tím, že objektivně neexistuje důvod, aby byly zakázky v těchto oblastech v jiném režimu než zakázky jiné, a česká legislativa tak je v tomto ohledu dosud přísnější než legislativa unijní.
S návrhem pozměňovacího návrhu, který výbor doporučil plénu ke schválení, a které tento stav v souladu s výkladem Evropské komise narovnává, vyslovili souhlas přítomní zástupci Ministerstva pro místní rozvoj a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V případě schválení pozměňovacího návrhu pak budou i veřejné zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti upraveny v tomto ohledu stejným způsobem jako zakázky v jiných oblastech. Jde například o situace, kdy dojde k objektivnímu nárůstu cen vstupů - v současné době bylo jediným možným postupem zakázku vypsat znovu zcela od začátku, což je neefektivní a zdlouhavé.
Akvizice BVP: 40% účast českého průmyslu potvrzena, významné zapojení VOP CZ a 30mm kanón
Dalším bodem programu schůze výboru pak byla očekávaná informace o průběhu jednání o pořízení pásových bojových vozidel pěchoty. V létě vláda rozhodla o zahájení těchto jednání s vládou Švédského království. Armáda by měla v případě jejich úspěchu dostat 210 vozidel CV90 od společnosti BAE Systems v hodnotě 52 miliard korun.
Ministryně obrany na úvod poslancům sdělila, že ve Švédsku je po volbách ustavována nová vláda, nicméně dosavadní jednání probíhala na úrovni státního tajemníka. Byla zahájena 1. a 2. září iniciačním jednáním o nastavení smluvního vztahu a o licenční a sublicenční politice společnosti BAE Systems. Náměstek Koudelka uvedl, že z české strany trvá požadavek na 40% zapojení českého obranného průmyslu, což švédská strana opakovaně potvrdila. Dále proběhla jednání v Bratislavě se Slovenskem, s nímž chce české MO koordinovat postup (Slovensko vybralo na konci května stejný typ bojového vozidla), proběhla a pokračují další jednání se švédskou stranou, které ale v danou chvíli nechce Ministerstvo obrany komentovat a sdělovat detaily.
Místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO) se zeptal, zda MO i nadále počítá se zapojením státního podniku VOP CZ do zakázky. Podle náměstka Koudelky počítá ministerstvo s "významným zapojením VOP" a probíhají jednání o detailech s tím, že v oblasti servisu vozidel v průběhu jejich životního cyklu počítá až s bezmála 100% zajištěním jeho provedení na území České republiky českými subjekty, které na to mají, dle názoru MO, dostatečné kapacity.
Poslanec Josef Bělica (ANO) zmínil potřebu spolu s pokračujícími modernizačními projekty myslet také na rozvoj oborů na Univerzitě obrany a v oblasti vojenského středního školství tak, aby měla armáda i vojenský průmysl v budoucnu dostatek profesionálů schopných moderní techniku udržovat. Podle ministryně obrany v tomto ohledu armáda potřebuje mechaniky nejen pro moderní BVP, ale také moderní tanky a zmínila i nevyhovující situaci u leteckých mechaniků. Příprava znovuotevření či zřízení příslušných oborů na školách je diskutována.
Poslance Karla Krejzu (ODS) zajímalo, zda MO bere do úvahy souvislost akvizice pásových BVP a modernizace kolových BVP Pandur II (jíž byl v programu věnován samostatný bod), a specificky se zeptal na ráži hlavní zbraně. Slovensko vybralo automatický kanón ráže 35 mm. Lubor Koudelka a po něm také náčelník generálního štábu Karel Řehka potvrdili, že trvá zájem AČR osadit věž nových BVP zbraní ráže 30 mm, a to především právě s ohledem na kompatibilitu výzbroje s vozidly Pandur II.
Ministryně Jana Černochová doplnila, že varianta s 30mm kanónem je cenově výhodnější než vozidlo vyzbrojené kanónem ráže 35 mm, a že rozhodnutí zůstat u původně plánované ráže považuje za správné. Náčelník generálního štábu Řehka preferenci ráže 30 mm potvrdil s tím, že armáda potřebuje aktuálně jednotnou výzbroj - do budoucna může přezbrojení na ráži 35 mm zvážit, ale v současné době nejde o trend, kterému by bylo třeba se přizpůsobovat.
Informace o činnosti NATO Multinational Battlegroup na Slovensku
Poslanci byli dále seznámeni s činností mnohonárodního uskupení na Slovensku, které je formováno od března v reakci na ruskou agresi na Ukrajině a pro posílení obranyschopnosti východního křídla NATO. Postupně jej může tvořit až 1600 vojáků (aktuálně také Slovinci, Němci, Slováci a Američané). Z České republiky, která uskupení velí, zde aktuálně působí vojáci 41. mechanizovaného praporu (vyzbrojený KBVP Pandur II, minomety PRAM-L na vozidlech Tatra, a doplněný jednotkami zaměřenými na spojení, logistiku, atd.), kteří vystřídali výsadkáře 43. pluku. Uskupení již absolvovalo řadu cvičení se zaměřením na sladění bojových schopností na úrovni roty a praporního bojového uskupení. Je počítáno se standardní půlroční rotací a uskupení by podle stávajícího plánu mělo na Slovensku působit do roku 2024.
Následovalo uzavřené jednání výboru o situaci na Ukrajině za přítomnosti mj. ředitele vojenského zpravodajství generálporučíka Jana Berouna.
Informace Ministerstva obrany a Armády ČR o modernizaci, servisu a doplnění techniky Pandur
Ministryně obrany na úvod připomněla nepříliš uspokojivý stav týkající se servisu zbraňových stanic od izraelské společnosti Rafael, jemuž se Výbor pro obranu věnoval již dříve. Armáda se v tomto ohledu potýká s příliš dlouhými lhůtami a nedostatkem náhradních dílů, přičemž jde o klíčový zbraňový systém. S problémem se obrátila jak na izraelskou velvyslankyni, tak na bilaterálním jednání českého a izraelského prezidenta, nebo s českým velvyslancem v Izraeli, exministrem obrany Martinem Stropnickým, a vyjádřila naději, že její aktivita přispěje k nápravě situace, a poděkovala členům výboru za pomoc v této věci. Rámcová dohoda o opravách vozidel Pandur byla uzavřena 25. září 2020 se společností Tatra Defence Vehicle do maximálního rámce 2,4 miliardy Kč vč. DPH, a trvá do září 2024.
Zpravodaj bodu, poslanec Karel Krejza, uvedl, že modernizace vozidel Pandur je důležitý projekt pro obranyschopnost ČR a doplnění jejich počtu na původně plánovaný stav je žádoucí. Jde kromě dalšího o bezmála sedm desítek nových vozidel určených pro dnešní 44. lehký motorizovaný prapor, který bude reorganizován jako mechanizovaný. Zeptal se na termín dokončení studie proveditelnosti tohoto modernizačního projektu, která musí předcházet jeho realizační fázi.
Podle náměstka Koudelky chce MO podepsat smlouvu na zmíněnou studii proveditelnosti do konce roku, nebo začátkem roku příštího, a studie by měla být hotova do poloviny roku, resp. do konce června 2023. Jde o nákup nových 68 KBVP Pandur II a modernizaci stávajících 107 vozidel. Termín označil za nejkratší možný.
Letiště Líně
Posledním projednávaným bodem pak byla informace MO ke stanovisku AČR ve věci letiště Líně u Plzně, kde existuje záměr koncernu Volkswagen na vybudování továrny na výrobu autobaterií. Ministryně obrany poslancům sdělila, že MO, resp. AČR o budoucnosti letiště nerozhoduje. Na základě usnesení vlády bylo vypracováno dílčí stanovisko o významu letiště. Toto stanovisko se má stát jedním z podkladů Ministerstva průmyslu a obchodu pro rozhodnutí, jak s letištěm naložit. Stanovisko podléhá utajení, a není rozhodnutím, jak s letištěm naložit. Ministerstvu obrany podle ministryně Černochové nepřísluší komentovat rozhodnutí jiného rezortu, ani poskytovat informace o záměru připravovaném jiným ministerstvem. Bod byl v obecné rozpravě z časových důvodů přerušen s tím, že se poslanci se stanoviskem MO na příštím nebo dalším výboru seznámí.
Zdroj: 16. schůze Výboru pro obranu PSP