Výbor pro obranu odmítl harmonogram nákup BVP: Nákup se nemá podepisovat v době voleb

Výbor pro obranu odmítl harmonogram nákup BVP: Nákup se nemá podepisovat v době voleb
Autor: koláž: redakce
17 / 03 / 2021, 14:45

Jedním z důležitých bodů dnešní 43. schůze sněmovního Výboru pro obranu bylo informování poslanců o zakázce na pásová bojová vozidla pěchoty. Jednání byl přítomen ministr obrany Lubomír Metnar, náměstek pro vyzbrojování Lubor Koudelka i náčelník generálního štábu generál Aleš Opata. Poslanci výboru ve finále schválili usnesení, kterým odmítli ministerstvem prezentovaný harmonogram nákupu BVP. Podle něho by k podpisu smlouvy mělo či mohlo dojít v době letošních voleb do Poslanecké sněmovny.

Zpravodajem tohoto bodu programu byl poslanec Karel Krejza (ODS). Na úvod řekl, že dosluhující BVP-2 je třeba nahradit, ale že stále teprve stojíme před výzvou k podání finálních nabídek jednotlivých uchazečů o zakázku, což může vést k tomu, že smlouva by byla reálně podepisována možná až v listopadu či prosinci, přičemž na říjen je prezidentem vypsán termín řádných voleb do Poslanecké sněmovny. Připomněl, že pochybnosti o termínech celé zakázky panovaly již loni na podzim, kdy Výbor pro obranu vyzval Ministerstvo obrany, aby připravilo alternativní možnosti postupu tak, aby nebyl ohrožen závazek vůči Severoatlantické alianci (k 1. lednu 2026 disponovat moderně vyzbrojeným brigádním úkolovým uskupením), a zmínil odpověď ministerstva ve smyslu, že forma nákupu mezivládní dohodou by nebyla výhodná z důvodů absence soutěže. Termín podpisu smlouvy spadající do volebního období označil za problém.

Poslance výboru zajímalo mj. to, proč v rámci mezirezortního připomínkového řízení nad změnami v projektu nebylo osloveno Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Podle náměstka pro akvizice Lubora Koudelky to bylo proto, že MMR je odpovědné za způsob zadání. O tom Vláda rozhodla již v roce 2018 a v této věci nedošlo k žádné změně.

Poslanec TOP09 Karel Schwarzenberg označil pokládání otázek zástupcům Ministerstva obrany za marné. Připomněl problém s 10 miliardami korun, které vláda převedla před koncem roku do své rozpočtové rezervy s tím, že je obraně po Novém roce vrátí. Vrátila se ovšem jen polovina, a druhá zůstává "v nedohlednu". Podle Schwarzenberga to svědčí o "naprosté neodpovědnosti, neserióznosti a nespolehlivosti této vlády."

Radovan Vích (SPD) se vymezil vůči poukazování na problémy spojené s pandemií koronaviru. Uvedl, že přece i poslanci jsou schopní jednat, a situace není důvodem, aby se dále akvizice BVP odsouvala. Zásadní problém naopak vidí v rozpočtu. Připomněl nevrácených 5 miliard korun i záměr Ministerstva financí krátit rozpočty jednotlivých ministerstev o 5 %, což je shodou okolností v případě Ministerstva obrany částka odpovídající plánované první splátce za nová BVP. Podle jeho názoru nelze podle předloženého harmonogramu stihnout podpis smlouvy s dodavatelem do sněmovních voleb. V této souvislosti dodal, že v nouzovém stavu má vláda podle zákona o bezpečnosti možnost volby odložit až o půl roku, a vyjádřil obavu, aby významný a neodvolatelný závazek nepodepisovala vláda v demisi bez politické odpovědnosti a akvizice neprobíhala dále podobně nákup vozidel Pandur II.

Jan Bartošek (KDU-ČSL), nepříliš spokojený s obecným tónem odpovědí ministra Metnara, poté položil  náměstkovi pro akvizice Koudelkovi sérii konkrétních dotazů. Z nich vyplynulo, že Ministerstvo obrany skutečně počítá s podpisem smlouvy s dodavatelem na přelomu 3. a 4. čtvrtletí tohoto roku, resp. začátkem října, tedy těsně před volbami. Poslanec Schwarzenberg připomněl, že zatímco v České republice kvůli dopadům pandemie odkládáme zkoušky BVP a odkládáme strategickou akvizici, na konflikty probíhající na různých místech planety pandemie vliv nemá. Jako příklad uvedl Mali nebo Sýrii.

Na návrh zpravodaje Krejzy pak poslanci odhlasovali usnesení, kterým vyjádřili s prezentovaným harmonogramem nákupu pásových BVP nesouhlas, doplněné výzvou Vládě formulovanou poslancem Bartoškem, aby bylo do konce března do obranného rozpočtu vráceno zadržovaných pět miliard korun. V případě, že se tak nestane, ohrožuje podle Výboru pro obranu Vláda obranyschopnost země. Usnesení bylo schváleno šesti hlasy, tři poslanci, pravděpodobně vládního hnutí ANO, se zdrželi.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace