Autor fotografie: Supacat|Popisek: HMT400
Dnešní 26. schůze sněmovního výboru pro obranu se bude mj. zabývat pořízením bojových systémů pro 601. skupinu speciálních sil, včetně vozidel pro speciální operace SOV. Jde o zakázku, kterou na konci ledna kolegium ministryně obrany napřímo a bez uveřejnění souhlasilo udělit společnosti LPP, která v České republice zastupuje britského výrobce Supacat. Poslanci dosud o zakázce nebyli informováni, což se stalo předmětem interpelace na ministryni obrany ze strany poslance Michala Ratiborského (ANO). Má jít o 24 vozidel HMT400 za dvě miliardy korun. Se stejným vozidlem se má dodavatel ucházet také o zakázku na 159 lehkých útočných vozidel za 5,6 miliardy. Jedním z bodů, kterým se budou poslanci nepochybně věnovat, je možný střet zájmů prvního náměstka Františka Šulce. Jana Černochová střet zájmů vyvrací.
Zakázku kolegium ministryně obrany schválilo 26. ledna. V zápise je podle informací se zakázkou dobře obeznámeného zdroje napsáno, že se tak stalo se souhlasem všech členů kolegia. Členem kolegia je také první náměstek ministryně obrany František Šulc, který do ledna 2022 držel podíl ve firmě Robot Scientific společně s majitelem společnosti LPP, dodavatelem vozidel Supacat, Jiřím Sauerem. Po nástupu do funkce náměstka František Šulc svůj podíl ve firmě prodal.
Ministryně Černochová v odpovědi poslanci Ratiborskému napsala, že tvrzený střet zájmů je pomluvou a že se náměstek Šulc do rozhodovacích procesů spojených s "těmito zakázkami" nezapojuje. Měl vypracovat čestné prohlášení, v němž to uvádí. Podle poslance Ratiborského je takové řešení krajně nestandardní.
Projednávaný bod bude velmi pravděpodobně s odkazem na utajované skutečnosti uzavřen pro veřejnost, a tedy i pro média. Zakázka je utajovaná od samého začátku s tím, že jde o vozidla pro Speciální síly AČR. Takticko-technické parametry vozidel jsou současně ale tím posledním, co bude poslance pravděpodobně zajímat. Velmi důležité otázky směřují na způsob výběru vozidel HMT400 od společnosti Supacat. Podle kolegia bylo o tomto typu rozhodnuto na základě potřeb AČR.
Nabízí se tedy automaticky otázka, kdo a na jakém základě rozhodl, že právě tento typ bojových vozidel nejlépe potřebám AČR odpovídá. Standardním postupem je vypracování marketingové studie či studie proveditelnosti. Z veřejně dostupných zdrojů přitom víme, že existuje studie týkající se lehkých útočných vozidel, která právě vozidla od Supacatu doporučuje jako nejvhodnější. Jejím spoluautorem je dnešní ředitel státního podniku VTÚ. Ten se tímto dostal do zvláštní pozice, protože VTÚ má pro projekt LÚV vlastní řešení v podobě vozidla Sabre, které bylo prezentováno na veletrhu Future Forces Forum v roce 2022.
Jak armáda na sociálních sítích před časem ale intenzívně komunikovala, lehká útočná vozidla a vozidla pro speciální operace jsou dvě různé kategorie, a výběr HMT400 v úpravě SOV by podle studie na LÚV neměl smysl. Nehledě k tomu, že v případě LÚV probíhá veřejná soutěž, zatímco o dodavateli SOV bylo rozhodnuto bez výběrového řízení. O vozidla HMT400 měli speciálové zájem již v roce 2011, a to v počtu tří kusů, s výhledem jejich nasazení v Afghánistánu. S ohledem na vysokou cenu nebyla pořízena. Neuspěl ani následující projekt českých vozidel Perun, která měla být pořízena čtyři. Nově objednaná vozidla mají nahradit dosluhující Land Rover Defender 110 SOV II, kterých bylo vyrobeno 15 kusů, a do výzbroje byly zavedeny v roce 2007. Od roku 2011 uplynulo 12 let, a trh dnes nabízí řadu dalších možných řešení. Otázkou tedy je, jak podrobně a zodpovědně všechny možnosti ministerstvo/armáda/speciální síly posoudily, což není informace, kterou by bylo třeba či možné utajovat.
KVAČR 2030 není ohledně množství a termínu pořízení výzbroje a výstroje pro speciální síly konkrétní, a v obecné rovině nelze potřebu modernizace vozového parku 601. skss zpochybňovat. Současně se ale nad způsobem výběru a komunikací ministerstva o této zakázce vznáší nejistota. Faktem zůstává, že kolegium ministryně obrany souhlasilo se zadáním zakázky bez výběrového řízení společnosti, s jejímž majitelem donedávna podnikal první náměstek Šulc, a současně nejsou veřejné dostupné informace o tom, na jakém základě bylo toto řešení zvoleno. Nelze než doufat, že dnešní schůze výboru pro obranu vnese do zakázky více světla.
To se týká také ceny, která má podle informací médií činit 2 miliardy korun, tedy přibližně 80 milionů korun na kus. V roce 2011 odpovídala cena přibližně 30 milionům za kus, a byla tehdy považována za příliš vysokou. Je zřejmé, že porovnávat ceny dvou různých zakázek bez povědomí o rozsahu plnění prakticky nelze. Nejde jen o vybavení vozidel. Otázkou je, zda je součástí ceny také například zabezpečení životního cyklu vozidel, nebo jaký rozsah má objednané příslušenství. V konkrétním detailu nepochybně jde o utajované skutečnosti; rámcově a v obecné rovině nicméně odpověď určitě poskytnout možné bude. A opět se tím vracíme k situaci na trhu - bylo skutečně vybráno nejlepší řešení? Existuje například znalecký posudek na cenu těchto bojových vozidel? Bylo například zváženo využití projektu Sabre od státního podniku VTÚ, tedy od podniku přímo zřizovaného ministerstvem obrany?
V neposlední řadě pak jde o to, zda tato přímá a dosud nezdůvodněná volba vozidel HMT400 ve variantě SOV pro 601. skss, nemůže přinést výhodu pro uchazeče nabízejícího stejnou platformu v případě tendru na LÚV pro 43. výsadkový pluk.
Zdroj: Poslanecká sněmovna, Ministerstvo obrany