Výbor pro obranu: Švédsko má do 30. ledna podat cenovou nabídku na BVP. Poslanci se ptali, zda je reálné v případě neúspěchu jednat s jiným dodavatelem

Výbor pro obranu: Švédsko má do 30. ledna podat cenovou nabídku na BVP. Poslanci se ptali, zda je reálné v případě neúspěchu jednat s jiným dodavatelem
Autor fotografie: foto: redakce|Popisek: 21. schůze Výboru pro obranu
20 / 01 / 2023, 10:15

Sněmovní Výbor pro obranu dnes na své odložené 21. schůzi projednal řadu významných bodů. Na úvod byl poslancům představen nový ředitel odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany plk. Robert Speychal, poslanci vzali na vědomí 5. doplněk týkající se vojenských cvičení, v uzavřeném režimu byli seznámeni s informací týkající se taktického letectva a projektu pořízení letounů F-35. A první náměstek ministryně obrany František Šulc, vrchní ředitel SVA Lubor Koudelka a generálmajor Ivo Střecha je také seznámili se stavem zakázky pásových BVP a s plánovanými akvizicemi a modernizačními projekty pro rok 2023.

Novým ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany je od 1. listopadu 2022 plukovník Robert Speychal. Odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany je přímo podřízen ministryni obrany a vykonává státní správu v oblasti péče o válečné veterány a válečné hroby a spolupracuje se spolky a nestátními neziskovými organizacemi. Plk. Speychal je uznávaným vojenským historikem, autorem odborných studií a článků a vojákem, který sloužil i v řadách aktivní zálohy. Od roku 2002 pracoval ve Vojenském historickém ústavu Praha, kde v letech 2008-2012 působil jako zástupce ředitele odboru muzeí. Zde byl rovněž předsedou Komise vojenských tradic a symboliky VHÚ Praha, která zodpovídá za tvorbu, schvalování a zavádění znaků útvarů, medailí, čestných názvů, atd. Od roku 2012 byl velitelem jednotky aktivní zálohy při KVV Praha. Plukovník Robert Speychal byl rovněž členem mnoha zájmových vojensko-historických spolků, které rovněž spadají do gesce odboru, v jehož čele stojí.

Plk. Speychal poslancům představil vize a koncepce jednotlivých agend svého odboru, na prvním místě koncepci péče o válečné veterány, hovořil o jejich benefitech a možných zlepšeních v této oblasti (explicitně například zmínil snahu rozšířit bezplatné jízdné v hromadné dopravě, které dnes funguje v některých krajích, na celou Českou republiku) nebo rozšíření komunitních center.

Zmínil mj. péči o válečné hroby a pietní místa. V této věci se poslanec Pavel Žáček (ODS) zeptal na současnou situaci českých válčených hrobů na území Ruska. Hroby čs. legionářů se podařilo v nedávné době s významnými investicemi obnovit. Podle odpovědi plk. Speychala a podle očekávání se v této věci vzhledem ke vztahům s Ruskou federací nic udělat nedá, nicméně velmi činné je MO na Ukrajině, která české straně vychází ochotně vstříc. Za dosavadní práci plk. Speychalovi poděkoval a pomoc jakýmkoli způsobem do budoucna nabídl místopředseda výboru a předseda podvýboru pro válečné veterány Pavel Růžička (ANO).

Následovalo projednání 5. doplňku k účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2022. Informace se týkala cvičení Czech Legacy, které proběhlo ve dvou etapách v listopadu a v prosinci loňského roku na území České republiky s cílem prohloubit schopnosti zúčastněných 609 příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a výměna zkušeností mezi bojovými jednotkami, jednotkami bojové podpory a zabezpečení. Následující 4. bod programu zahrnoval informaci Ministerstva obrany k taktickému letectvu a byl pro veřejnost na žádost zástupců Ministerstva obrany uzavřen, protože byly v jeho rámci sdělovány citlivé informace ve vztahu k letounům F-35.

Stav jednání o akvizici BVP

Dále byli poslanci seznámeni s informací o postupu veřejné zakázky na pořízení pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby Armády České republiky, kterou ve středu projednala vláda. Poslanci byli na schůzi výboru se stavem této zakázky seznámeni naposledy 4. října 2023. Od té doby podle náměstka Šulce proběhlo množství jednání se švédskou stranou, s agenturou FMV, která zastupuje vládu Švédského království, a se společností BAE Systems Hägglunds, výrobcem BVP CV90. Dosavadní kroky byly 20. prosince formalizovány podpisem Memoranda o porozumění mezi náměstkem pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany ČR, generálním ředitelem FMV a prezidentem společnosti BAE. Všechny strany se shodly, že vynaloží veškeré úsilí, aby dosavadní spolupráce vyústila v podpis smlouvy o pořízení pásových bojových vozidel pěchoty pro potřeby AČR do 31. května 2023. Memorandum stanovuje kupní cenu, která nepřesáhne 51,684 mld. Kč včetně DPH, informaci o dodávkách a míru zapojení českého obranného průmyslu, tedy minimálně 40 procent z celkových nákladů na pořízení vozidel.

"Vyjednává se o technických detailech, průmyslové spolupráci a právních podmínkách nákupu. Do několika týdnů dostaneme závaznou nabídku, kterou se ještě budeme snažit vylepšit," řekl poslancům František Šulc s tím, že v únoru proběhne průmyslový den, v průběhu kterého budou společnosti českého obranného průmyslu informovány o dalším postupu a harmonogramu veřejné zakázky.

Náměstek Šulc také uvedl, že z jednání vyplynulo, že Švédské království reprezentované FMV deklaruje, že pro uzavření smlouvy na dodávky BVP je z pohledu Švédského království nezbytné přímé zapojení dalšího subjektu, kterým má být výrobce pásového bojového vozidla, do kontraktačního procesu, neboť Švédské království nemůže být samostatnou smluvní stranou smlouvy o dodávkách BVP na straně prodávajícího. "Půjde o trojstrannou smlouvu, která bude navíc zaštítěna mezivládní dohodou mezi Ministerstvem obrany ČR a agenturou FMV," dodal první náměstek ministryně obrany.

První dotazy vznesl místopředseda výboru Pavel Růžička: "Švédská strana má do 31. 1. podat cenovou nabídku. Když ta cenová nabídka bude vyšší než slíbená cena, jakým způsobem se k tomu ministerstvo postaví? Když bude cena stejná, nebude to znamenat, že vozidlům, která jsou koncepčně z 90. let, bude ubráno nějaké zařízení, které si armáda v původním výběrovém řízení naspecifikovala?" A zopakoval také otázku, jak se bude počítat podíl českého obranného průmyslu ve výši 40 % (21 miliard korun), jestli nehrozí, že budou české společnosti jen přeprodávat švédské produkty, přičemž prostředky skončí převážně ve Švédsku, "anebo se skutečně v České republice bude něco reálně vyrábět?" A vznesl také dotaz na generála Střechu týkající se volby ráže hlavní zbraně, tedy 30 mm, s tím, že Slovensko zvolilo ráži 35 mm, která je účinnější a efektivnější mj. pro boj proti dronům (lepším využitím programovatelné munice).

Náměstek Šulc odpověděl, že požadavky armády se nezměnily a že budou splněny. Připustil, že došlo k úpravám v oblasti systémů C4I (command, control, communications, computers, intelligence), které od doby stanovení prvotních požadavků před řadou let prošly vývojem. "My předpokládáme, že se na té ceně dohodneme a že tam bude prostor bez větších změn," uvedl. Ředitel pro řízení SVA doplnil, že švédská strana jednoznačně vyrozuměla, že 40% zapojení českého obraného průmyslu musí být, a jde o české výrobky, nebo české vstupy například formou integrace.

Poslanec a zpravodaj projednávaného bodu Karel Krejza (ODS) se zeptal: "Existuje vůbec možnost a cesta pro to, aby, když nám švédská strana nevyhoví, jak si představujeme, ještě jednat s někým jiným? Je to vůbec ještě reálné?" Podle ředitele Koudelky to v současné době možné není, protože MO jedná z pověření vlády výhradně se švédskou stranou o pořízení CV90. Náměstek Šulc jej doplnil, že v případě nedohody a s ohledem na jasnou potřebu AČR nová vozidla do výzbroje zařadit, by MO bylo nuceno jednat s někým jiným. "Ale v tuto chvíli tato varianta není na stole," uzavřel.

Generál Střecha na téma koncepce vozidla CV90 z 90. let podotkl: "Kdybych byl dostatečně statečný, tak před čtyřmi roky, když jsme dělali srovnávání a testy, tak jsme si tenkrát ukázali na CV90 jako vojáci přímo," což zdůvodnil mj. tím, že armáda má pořizovat vozidla, která již mají za sebou operační nasazení. "Vidíte, že CV90 bude hrát, podobně jako F-35, na bojišti v Evropě celkem významnou roli." Volbu 30mm kanónu zdůvodnil výsledky podrobné analýzy Univerzity obrany, která potvrdila, že toto rozhodnutí je správné. Mezi argumenty zmínil to, že 30mm automatický kanónem jsou vyzbrojena také vozidla Pandur II 4. brigády.

Předsedu výboru a exministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) zajímala otázka výrobních licencí a licencí pro případný prodej vozidel do třetích zemí. Podle náměstka Šulce jsou licence předmětem jednání, ale jsou zde i licence třetích stran, které výrobce nemůže v některých případech postoupit, ale je třeba o nich jednat s jeho dodavateli.

Místopředsedu výboru Josefa Fleka (STAN) zajímal termín dodání prvních kusů CV90 Armádě České republiky. Náměstek Šulc odpověděl: "Dokud není uzavřeno, není nic jistého, ale určitě bychom rádi dostávali první kusy v roce 2026."

Lubomír Metnar se také zeptal na potenciál spolupráce se Slovenskou republikou, o které bylo uzavřeno v loňském roce memorandum, co tento postup přináší a jaké má výsledky. František Šulc řekl: "Memorandum se Slovenskem vedlo k tomu, že jsme koordinovali kroky, vyměnili jsme si informace týkající se jednak samotného vyjednávání, sledovali jsme přístup v oblasti technické specifikace tak, aby vznikla synergie. A mj. díky tomuto přístupu se počet vozidel ve verzi MkIV zvýší o nějakých 150 na 360 vozidel pro Česko a Slovensko, čímž dochází k úsporám, protože je možné nakupovat materiál ve větším množství, atd., atp." Výbor pro obranu vzal následně informaci o stavu zakázky na BVP na vědomí.

Akvizice a modernizace v roce 2023

Posledním bodem pak byla informace Ministerstva obrany k plánovaným akvizicím na rok 2023. Náměstek Šulc vyjmenoval dodávky, které Armáda České republiky v letošním roce podle již uzavřených smluv převezme. Půjde o 30 lehkých obrněných vozidel S-LOV pro provádění CBRN průzkumu, 58 kolových obrněných vozidel TITUS (ve variantách KOVS, KOVVŠ a MKPP), a zmínil také pokračování nákupů ručních zbraní a kulometů.

Tankový prapor by měl převzít první čtyři T-72M4 CZ, které ve VOP CZ procházejí tzv. technickým zhodnocením, a přibude také 13 Leopardů 2A4 z Německa. Ředitel pro řízení SVA Lubor Koudelka doplnil, že bude pokračovat nákup balistické ochrany jednotlivce, pořízen bude modulární bojový komplet pro 4. brigádní úkolové uskupení, systémy pro satelitní komunikaci a radiostanice, taktické bezpilotní průzkumné prostředky, střely dlouhého dosahu pro systém SHORAD a munice. Vzdušné síly převezmou 12 vrtulníků Viper a Venom podle smlouvy z roku 2019, osm radarů MADR, u kterých s určitými komplikacemi týkajícími se stability systému probíhají vojenské zkoušky, a bude pokračovat modernizace dopravních letounů CASA a vrtulníků Mi-171 a Sokol. Dodány budou rovněž pasivní sledovací systémy DPET (VERA NG) a rušička STARKOM.

František Šulc výčet uzavřel: "Mimořádnou pozornost věnujeme zajištění životního cyklu stávající i nově pořizované techniky. Proto uzavřeme také smlouvy na servisní podporu letounů CASA a radiolokátorů MADR a nově pořizovaných vrtulníků H-1. Pro potřeby logistiky zase mluvíme o pořízení dalších vozidel, přívěsů, přepravníků, nakladačů, dílenských prostředků a také pořízení hasičských stříkaček pro nezbytnou obměnu techniky armádních hasičských jednotek."

Poslance Michala Ratiborského (ANO) zajímala zakázka na ruční granáty pro společnost CZ Colt Defence Solutions, která by měla do roku 2027 dodat granáty v hodnotě 413 milionů Kč. Hlavním argumentem pro výběr tohoto dodavatele, které MO již v minulosti uvedlo, je, typ granátu již v AČR zavedený je a že na nové zakázce se bude ze 60 % podílet český průmysl. Podle Ratiborského ale existuje v České republice výrobce ručních granátů, které jsou 100% domácí výroby. Ředitel Koudelka mj. odpověděl: "Vojáci jsou již v používání tohoto granátu velmi dobře vycvičeni a znají jejich dobré vlastnosti, v dané souvislosti jsou také zavedené určité výcvikové metody, které znamenají snížení rizika ohrožení zdraví a životů vojáků. Pokud by byl zaveden jiný ruční granát do používání v rámci Armády České republiky, tak by toto nebezpečí mohlo být zvýšeno."

Poslance Josefa Fleka zajímalo, zda AČR do budoucna zvažuje zavedení protivzdušné obrany dlouhého dosahu. Podle generála Střechy to není možné do roku 2030, ale v dlouhodobějším výhledu je uvažováno o systému, který České republice zajistí ochranu i proti balistickým střelám.

Zdroj: Výbor pro obranu

Tagy článku

-->