Výbor pro obranu zaúkoloval Metnara: Chceme znát harmonogram i alternativní scénáře k nákupu BVP

Včerejší zasedání Výboru pro obranu mělo na programu také aktuální situaci kolem největší zbrojní zakázky na nákup nových bojových vozidel pěchoty pro českou armádu. Jedním z důležitých bodů jednání bylo osvětlení příčin dalšího zpoždění tendru a další stanovené termíny.

BAE Systems, GDELS, nebo Rheinmetall? Největší český armádní tendr za 52 miliard korun stále nemá svého vítěze kvůli opětovnému zpožďování zakázky. O jejím aktuálním stavu nyní informoval Lubor Koudelka, pověřený řízením sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany. Zopakoval, že základní zadání zakázky zůstává stále stejné, klíčová je role Vojenského opravárenského podniku (VOP) jako systémového integrátora, trvá i požadavek na zapojení nejméně 40% českých firem do zakázky, a rovněž hodnota zakázky zůstává stejná.

Koudelka dále hovořil o zpoždění zakázky, která je dána především dvěma faktory - pandemií koronaviru, a potřebou prodloužení harmonogramu dodávek do roku 2027. Podle náměstka pověřeného řízením sekce vyzbrojování a akvizic MO došlo také k prodloužení financování tohoto klíčového armádního tendru do roku 2028. O prodloužení financování zakázky a prodloužení harmonogramu dodávek pak bude informována i Babišova vláda. Potom bude odeslána výzva k předložení finálních nabídek vozidel jako součást dalších návazných kroků.

Nepříznivá epidemiologická situace měla také další negativní efekt, o kterém se Koudelka zmínil. Musely být totiž odloženy zkoušky funkčních vzorků vozidel, které se měly konat již toto pondělí, tedy 2. 11. Otázkou ovšem v této souvislosti zůstávají aktuální představy ministerstva obrany o termínech tohoto akvizičního procesu. Odložené testy funkčních vzorků BVP proběhnou v lednu či v únoru 2021, pokud to protipandemická opatření umožní. Ta lze do jisté míry označit za zásah vyšší moci. Na druhou stranu jde o opatření vyhlašovaná vládou, která v tomto ohledu nastavuje priority: krátkodobý zájem ve vztahu k pandemii nadřadila strategickému zájmu modernizace Armády České republiky. Bez ohledu na to, jak tento vztah hodnotíme, je faktem.

A přichází po mnoha jiných a ,,zásahem vyšší moci" nevynucených odkladech a průtazích. Vždyť podle původního plánu měli vojáci první moderní BVP dostat již v letošním roce. Představme si například situaci, že bude mít armáda po vyhodnocení provedených testů vozidel připomínky či požadavky. Od toho se přece testování provádí. A velmi snadno si lze představit i nesouhlas jednoho nebo dvou neúspěšných uchazečů s výsledkem. Provádět testování a vyjednávat o detailech smlouvy v časové tísni je riskantní.

Blížící se volby a komplikace pandemickou situací vytvářejí nepochybně velký tlak na všechny zúčastněné. Nezbývá žádný čas na jakékoli chyby a i v případě, že objektivní situace umožní proces dotáhnout do situace, kdy by v červnu byl ministr obrany věcně připraven podepsat smlouvu s vybraným dodavatelem, bude si to moci dovolit politicky? Zdá se to více než nepravděpodobné.

Na jednání Výboru vystoupil také náčelník generálního štábu Aleš Opata a varoval před alternativou, která by počítala s tím, že armáda nová BVP nakonec vůbec nedostane. ,,Pokud se napodaří nakoupit BVP, tak 7. mechanizovaná brigáda ztratí bojeschopnost," vyjádřil náčelník generálního štábu jasně své obavy. I z toho důvodu, že klíčové strategické zakázky jsou vzájemně provázány - nákup BVP, dělo ráže 155 mm NATO a systém řízení palby dělostřelectva, nový protivzdušný systém SHORAD a radary MADR.

Úspěšné dokončení zakázky vnímá jako klíčové i předsedkyně Výboru pro obranu Jana Černochová, podle níž je pořízení 210 nových BVP pro českou armádu stěžejním prvkem modernizačního procesu. ,,Všichni vnímáme, že zakázka BVP je jednou z nejzásadnějších pro modernizaci armády ČR," prohlásila Černochová.

Z pohledu Černochové a dalších zákonodárců jsou pak důležité přijaté jednotlivé body usnesení včerejšího Výboru pro obranu. Ten se jednak usnesl, že pořízení BVP má zásadní ekonomický a bezpečnostní význam pro Českou republiku. Dále se výbor usnesl, že tento projekt se významně opožďuje, což bude mít vliv na dodávky této techniky a tím na zajištění obranyschopnosti ČR. Podle Výboru pro obranu je tedy žádoucí, aby byl co nejdříve dokončen proces výběru dodavatele.

Výbor rovněž žádá ministerstvo obrany a vládu, aby stanovili pevný a realistický harmonogram realizace pořízení BVP včetně dodávek a plateb v jednotlivých letech a aby součástí smlouvy s dodavatelem bylo garantované zapojení domácího průmyslu a přenosu technologií, přičemž toto zapojení má být vymahatelné.

Jako důležité se jeví i další bod usnesení, v němž Výbor pro obranu žádá vládu a ministerstvo obrany, aby do příštího zasedání Výboru předložili všechny možné varianty pořízení BVP včetně alternativy nákupu G2G (vláda-vláda). Podle dalšího bodu usnesení pak má vláda garantovat dostatečné finanční prostředky napořízení nových BVP.

Armáda, Výbor pro obranu i další politikové si přejí, aby byl úspěšně završen proces nákupu nových BVP, na druhé straně riziko, že by se nepodařilo dotáhnout zakázku do konce, existuje,  a to v souvislosti s nejnovějším požadavkem KSČM. Ta chce, aby se armádě vzalo 10 miliard korun, jež by se věnovaly boji s pandemií koronaviru. Ministr obrany Lubomír Metnar na Výboru hovořil o tom, že pokud by návrh prošel, dotklo by se to bezprostředně i dalších strategických projektů. Právě komunisté svůj požadavek podmiňují svou podporu při hlasování o státním rozpočtu.

 

 

 

 

Tagy