Výbor projedná stav nákupu BVP za 52 miliard. Poslance bude zajímat cena, servis a zapojení domácího průmyslu

Program dnešní 25. schůze sněmovního výboru pro obranu otevírá po několika měsících zásadní téma "Informace Ministerstva obrany k pánovanému nákupu BVP CV90". Naposledy se mu poslanci mohli věnovat v průběhu ledna. Od té doby obdrželo ministerstvo od švédské strany po několika odkladech nabídku, kterou vyhodnocuje/vyhodnotilo, ale ucelenou informaci ke stavu zakázky dosud nezveřejnilo. Termín podpisu smlouvy stanovený ministryní Černochovou, 31. květen, se blíží. Hlavní otázky se vznášejí nad tématem konečné ceny, harmonogramu dodávek, míry a způsobu zapojení českého obranného průmyslu a servisu vozidel v průběhu jejich životního cyklu.

Místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička označil dosavadní postup Ministerstva obrany za netransparentní: "Některá fakta jsou úmyslně zkreslována a aktuální informace členové Výboru pro obranu už několik měsíců nedostávají." Interpeluje ministryni obrany ve věci nákupu pásových BVP celkem 46 otázkami. Mezi dalším se znovu ptá, zda byly jakýmkoliv způsobem upraveny požadavky na pásová BVP oproti požadavkům specifikovaným v původním výběrovém řízení. Na konci března napsal: "Pokud je pravda, že nabídka Švédska přesahuje cenu 52 mld Kč a zároveň v ní chybí vybavení, které AČR požadovala, tak je to špatně. Situaci nelze tajit před veřejností donekonečna a MO by mělo o klíčovém vyzbrojovacím projektu komunikovat transparentně."

Zásadní otázkou, která nepochybně během schůze zazní, se bude týkat způsobu a míry zapojení českého obranného průmyslu do zakázky, resp. způsobu výpočtu požadovaných minimálně 40 % z kupní ceny. Podle našich informací je v rámci zakázky na BVP zvýhodňován státní podnik VOP CZ, a to způsobem výpočtu českého podílu na zakázce. Zatímco u soukromých společností jde skutečně o čistou domácí přidanou hodnotu (od zisku se odečítá souhrn spotřeby materiálu, souhrnu spotřeby nakupovaných služeb a souhrnu spotřeby nakupovaných energií), tak u státního podniku se odečítají jen energie, naopak se přičítá hodnota investic nezbytných k transferu technologie pro zabezpečení výroby (u soukromých společností nikoli), a neodečítá se spotřeba materiálu ani nakupovaných služeb.

Ve výsledku tedy není zapojení soukromých společností srovnatelné se zapojením státního podniku, a ministerstvo i dodavatel motivovaní dosáhnout deklarovaných minimálně 40% "české" účasti, mají v podobě co nejvyššího zapojení státního podniku VOP CZ možnost dosáhnout lepšího výsledku, ačkoli určitou (a teoreticky nikoli nepodstatnou) část jeho plnění bude představovat přeprodání švédské nebo jiné zahraniční produkce.

Neméně důležitou otázkou je pak uzavření servisní smlouvy, jejíž hodnota v celkovém součtu násobně překročí pořizovací cenu vozidel. O stavu jednání v této věci dosud nebyly zveřejněny žádné informace. V lednu MO jen stručně uvedlo: "V souvislosti s dalším postupem bude řešena i smlouva na komplexní servisní podporu předmětné techniky." Pokud by k řešení servisní smlouvy mělo dojít až po podpisu kupní smlouvy, může se Česká republika dostat do nevýhodné situace, kdy jí bude dodavatel své podmínky v podstatě diktovat.

Po jedné z kontrol zakázek ministerstva obrany v letech 2016-2018 ve své zprávě Nejvyšší kontrolní úřad k tomuto problému v květnu 2020 napsal: "Při nákupech obrněné techniky se MO nezabývalo náklady na celý životní cyklus obrněné techniky, i když mu to ukládají usnesení vlády už od roku 2011. To, že ministerstvo náklady na údržbu a opravy neřeší v době nákupu, vede k tomu, že se stává závislým na dodavateli servisní podpory a náhradních dílů a provoz obrněné techniky se prodražuje." Poslance bude určitě zajímat, zda se po třech letech a v případě historicky největší zbrojní zakázky v dějinách samostatné České republiky neschyluje k podobnému stavu.

Do termínu podpisu smlouvy stanoveného ministryní obrany zbývá přibližně měsíc a půl. Ministerstvo obrany podle informace, která byla zveřejněna v rámci reakce na článek v médiích, obdrželo švédskou nabídku v průběhu února. Postupně tak došlo od prosince třetímu odkladu termínu pro její podání (první termín byl 9. prosince, další stanovený pak 16. ledna, následně 31. ledna, a ani k tomuto datu nabídka podána nebyla). Těsně před vánočními svátky bylo podepsáno tzv. memorandum o porozumění. To obsahuje zejména vyjádření shody na následujících bodech:

• Cena nepřekročí částku 51,6843 miliardy korun vč. DPH, a tato částka je platná do 30. června 2023.
• Dodávky vozidel proběhnou podle domluveného harmonogramu, čímž mají být podpořeny potřeby a závazky MO.
• Zapojení českého obranného průmyslu dosáhne nejméně 40 % celkové pořizovací ceny.
• Česká strana získá licence nezbytné pro výrobu, celý životní cyklus vozidel, jejich vývoj, užití, servisní podporu, modernizaci a modifikace (ovšem se vzájemně sjednanými omezeními).
• Bude zajištěna komplexní servisní podpora pro celý životní cyklus vozidel, a to prostřednictvím separátní smlouvy.
• Kupní smlouva bude podepsána do 31. května 2023.

V polovině ledna ministryně obrany informovala vládu o stavu zakázky, přičemž velmi důležitým sdělením bylo, že: "pro uzavření smlouvy na dodávky PBVP je z pohledu Švédského království nezbytné přímé zapojení dalšího subjektu, kterým má být výrobce pásového bojového vozidla (společnost BAE), do kontraktačního procesu, neboť Švédské království nemůže být samostatnou smluvní stranou smlouvy o dodávkách PBVP na straně prodávajícího." Vláda pověřila ministerstvo obrany jednáním o nákupu vozidel CV90 se Švédským královstvím zastoupeným agenturou FMV. Akvizice má proběhnout formou mezivládní dohody, což tento švédský požadavek do určité míry mění či komplikuje, a potenciálně otevírá dveře k budoucím sporům s dalšími možnými uchazeči.

Od konce ledna pak ministerstvo zakázku veřejně nekomentuje. V reakci na článek iDnes ze 14. března jen popřelo tvrzení, že by švédská strana "seškrtala" v nabídce vybavení vozidel v hodnotě sedmi miliard korun. Již dříve na opakované dotazy Security Magazínu uvádělo, že takticko-technické požadavky na vozidla se z české strany nemění a švédská strana je respektuje. Na téma vstupu společnosti BAE Systems do smluvního vztahu uvedlo: "Tento postup byl opakovaně komunikován a nic se na něm nemění."

Zdroj: Ministerstvo obrany

Tagy