Výbor projednal vznik Evropského obranného fondu. Landovský: „ze strany NATO to může být vnímáno jako protekcionismus“

Výbor projednal vznik Evropského obranného fondu. Landovský: „ze strany NATO to může být vnímáno jako protekcionismus“
26 / 09 / 2018, 11:15

Výbor pro obranu měl na středečním jednání na pořadu projednávání nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský obranný fond (EDF). Podle náměstka ministra obrany Jakuba Landovského mohou vzniknout „obavy“ ze strany neunijních členů NATO, nicméně právě pro to je důležité, že EDF umožní účast i třetím stranám.

Cíle EDF je definován jako podpora vzniku kooperativních programů, podpora společných výzkumných a vývojových aktivit a podpora všech fází životního cyklu vojenského materiálu. Důležitou oblastí je rovněž podpora projektů s přeshraniční spoluprací pro malé a střední podniky, které nepřesahují 3000 zaměstnanců. Evropský parlament navrhuje na období 2021–2027 vyčlenit 13 miliard eur, přičemž 4,1 miliardy má jít na výzkum a 8, 9 miliard eur pak na rozvoj schopností.

„Až 5 %, tedy 650 milionů eur z rozpočtových prostředků bude vynaloženo na podporu přelomových obranných technologií,“ představoval parametry EDF náměstek Landovský. Problém by podle něj neměl vzniknout ani v případě patentové ochrany. Vlastníkem výsledků výzkumu za podpory EDF budou společnosti, které je vytvořily.

psali jsme: Obrana tají posudek obhajující nákup raketometů RBS-70NG

Podle stanoviska vlády k projednávanému tisku je zájmem ČR pomocí EDF zajistit maximální podporu pro rozvoj domácího obranného průmyslu a výzkumně-vývojových kapacit, a tím vytvořit podmínky k udržení schopností obranného průmyslu ČR. Jedná se především o oblasti jako:

informační technologie a komunikaci;
letecké technologie
technologie pro kosmické využití
kosmické aplikace
laserové technologie a ochrana proti nim
ochranu proti zbraním hromadného ničení a výbušninám;
kybernetickou ochranu;
prostředky průzkumu a pozorování;
velení a řízení;
logistické zabezpečení;
ruční a lehké zbraně a munici;
polní zdravotnické zabezpečení;
kapacity strategické přepravy.

 

Vláda rovněž navrhla, aby minimální požadavek na čerpání pro malé a střední podniky z rozpočtu EDF byl 10%. S tak nízkou sazbou ovšem nesouhlasil zpravodaj tisku poslanec Karel Krejza (ODS). „10% je zbytečně málo, když v rámci přípravné akce v oblasti obranného výzkumu, která byla zahájena v dubnu 2017 s celkovým rozpočtem ve výši 90 milionů eur na tři roky, vzešlo, že malé a střední podniky byly žadateli ze 30%, Proč tedy nezdvihnout minimální požadavek z 10% alespoň na 20%,“ uvedl následně Krejza v usnesení, které bylo všemi 14 přítomnými poslanci jednohlasně přijato.

psali jsme: Německý zbrojní koncern Rheinmetall vyjednává o dodávkách s českými firmami. Bojové vozidlo Lynx bude z velké části české 

 

Malé a střední podniky jsou definovány mezi 250 až 3000 zaměstnanci. Kupříkladu velcí čeští hráči jako společnost Tatra Trucks či Aero Vodochody zaměstnávají mezi 1600 až 1700 pracovníky.  

Landovský byl následně místopředsedou výboru Janem Lipavským (Piráti) a novou členkou výboru Karlou Šlechtovou (ANO), svou dřívější nadřízenou, dotazován na to, jak vláda zajistí podporu našim podnikům, zda nevznikne duplicita s trvalou strukturovanou spoluprací v obranné oblasti tzv. PESCO a zda se nebojí negativní reakce NATO na zřízení EDF.

Landovský vidí v žádostech o granty z EDF částečný potenciál i pro státní podniky, zvláště pak pro Vojenský technologický ústav (VTÚ). Naopak u soukromých společností, které v převážné většině nedodávají na trh kompletní výrobky, ale podíly se na subdodávkách, se zřízením EDF otevírají větší možnosti. Těm hodlá Landovský pomoci diplomatickými nástroji. Duplicita s PESCO by podle Landovského neměla vzniknout, naopak by se měly obě iniciativy, tedy jak EDF tak PESCO podporovat a umocňovat.  „ V  případě aliančních partnerů  může být zřízení EDF vnímáno jako protekcionistické opatření, proto musí EU zahrnout do žádosti o granty také třetí strany, aby se odbouralo případné napětí,“ odpovídal Landovský na dotazy poslanců.   

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace