Autor fotografie: Lockheed Martin / Public domain|Popisek: Stíhací letoun F-35
V neděli 28. ledna 2024 rozhodla řecká vláda o dodání své vyřazené vojenské techniky na ukrajinskou frontu. Spojené státy americké v reakci na tento krok povolily zaslání vojenské pomoci Řecku v hodnotě 4,5 miliardy Kč a dále také prodej stíhačů páté generace F-35.
Vláda Řecka nespecifikovala o jakou vyřazenou techniku se jedná, avšak je pravděpodobné, že řecká armáda systémy nadále nepotřebuje pro obranu svého území. Podle příspěvku z neděle 28. ledna 2024 publikovaného na účtu The Dead District na sociální síti X by se mělo jednat především o systémy protivzdušné obrany včetně potřebné munice. Pravděpodobně by proto podle informací The Dead District mělo jít o sovětské raketové systémy určené k obraně vzdušného prostoru typu Tor-M1, Osa-AK/AKM, S-300PMU SAM a nebo protiletadlový kanón ZU-23-2.
Vývoj sovětského samohybného raketového systému země-vzduch s označením Tor-M1 byl dokončen na konci 80. let. Stroj je určen především pro odpalování střel 9M331, s Frag-HE hlavicí a 15 kg munice. Rakety jsou schopné zasáhnout cíl letící maximální rychlostí 700 m/s (2 520 km/h) ve vzdálenosti 12 km od raketového systému. Samohybný protiletadlový raketomet Osa AK a AKM jsou modernizovanými verzemi svého předchůdce, tedy stroje Tor. Obě verze používají tříštivo-trhavé střely 9M33M s dosahem 15 km a schopností letět v maximální rychlosti 1 020 m/s (3 672 km/h). Přesnost raketometu je přibližně 5 m.
S-300PMU je modernizovanou exportní verzí sovětského protiletadlového systému S-300, který byl vytvořen v polovině 80. let minulého století. S-300PMU je určen pro rakety 5V55K s dosahem přibližně 45 km a střely 5V55R s maximální délkou dostřelu zhruba 90 km. Raketomet je schopen zasáhnout pozemní cíle ve vzdálenosti 30 km a letící objekty v rozmezí 25 m až 27 km od systému. Poslední z výše uvedených protivzdušných systémů, protiletadlový kanón typu ZU-23-2 s projektily ráže 23 mm, je schopen při kadenci 2 000 ran za minutu vysílat munici do vzdálenosti přibližně 2,5 km.
Rozhodnutí řecké vlády je výsledkem dlouhodobé strategie země spočívající na jedné straně v modernizaci svého vojenského arzenálu, na straně druhé též v posilování své pozice v rámci NATO. Již v únoru 2022 dodalo Řecko na ukrajinu 815 kusů RPG-18 a 20 000 útočných pušek AK-47 Kalašnikov. V říjnu 2022 v rámci další, již trochu rozsáhlejší vlny pomoci, obdržela Ukrajina od Řecka 40 kusů bojových vozidel pěchoty BMP-1A1. Za zastaralé stroje protivzdušné obrany podle informací webového portálu Army Recognition dostala řecká armáda nabídku na dodávku 40 kusů německých BVP Marder 1A3.
Řecká pomoc Ukrajině byla uskutečněna na základě dohody mezi Spojenými státy americkými a Řeckem. Americký ministr obrany Antony Blinken v souvislosti s tím potvrdil, že na základě řeckého transferu a prodeje starších strojů a munice na Ukrajinu bude Řecku umožněno získat od USA vojenskou pomoc v hodnotě 200 milionů dolarů (přibližně 4,5 miliardy Kč). Ta by podle řeckého webového portálu Kathimerini měla obsahovat dva letouny C-130H Hercules, tankovací a transportní letadlo KC-135 Stratotanker, 60 bojových vozidel pěchoty Bradley, tři lodě třídy Protector, čtyři fregaty LCS a další vojenskou techniku, kterou již USA nepotřebuje.
Kromě toho získá Řecko také možnost koupení 40 kusů stíhacích strojů F-35 Lightning II, které by mělo pořídit za 8,6 miliardy dolarů (asi 196 miliard Kč). V Evropě má stroje F-35 k dispozici dánské, italské, britské, norské, belgické a nizozemské letectvo a v budoucnu by je mělo do svého arzenálu zařadit také Polsko, Finsko, Německo a Švýcarsko. Podle nejnovějších zpráv došlo v pondělí 29. ledna 2024 k podepsání memoranda mezi Českou republikou a USA o pořízení 24 stíhacích letounů F-35 v celkové hodnotě 150 miliard Kč. Bližší informace o české koupi letounů F-35 si můžete přečíst v tomto textu.