Autor: Robert Sullivan, flickr public domain|Popisek: F-35 Adir
Izraelské stíhače F-35 jsou nyní schopné letět do Íránu, aniž by musely ve vzduchu mezitím doplňovat palivo. Navíc byla do arzenálů F-35 přidána i jednotunová bomba. Otázkou pak je, jestli skutečně dojde k útoku na íránské jaderné kapacity.
Má Írán důvod mít obavy? Izrael vylepšil své F-35 Adir a upgrady se týkají jednak schopnosti doletět až do Íránu bez nutnosti mezitím ve vzduchu doplňovat palivo, a také byla do arzenálu přidána jednotunová bomba, která ale ,,neprozradí" stealth signaturu síhače vzhledem k jejímu nesení v interní části letounu.
Bomba byla podrobena sérii testů a s jejich výsledky se posléze seznámil izraelský ministr obrany Binjamin Ganc. Puma, za jejíž výrobou stojí společnost Rafael, je autonomní a chráněna proti zarušení, což znamená, že se jedná o inteligentní ,,munici" velkého výkonu, nikoliv o běžnou bombu.
Izrael disponuje 33 těmito stíhači a předpokladem je, že se jejich počet navýší na 50 do roku 2024. V roce 2018 Izrael použil letectvo při větší bombardovací akci proti íránským cílům v Sýrii. V březnu tohoto roku Izrael oznámil, že se podařilo izraelským letounům F-35 sestřelit dva íránské drony, i když se incident odehrál již v roce 2021.
Otázkou je, jestli Izrael opravdu na vybrané íránské jaderné kapacity zaútočí. Írán začal minulý rok dramaticky obohacovat uran, a to na 60%, což izraelské politiky značně znepokojilo a berou íránskou aktivitu jako porušení dohody, vyjednané v roce 2015 ještě administrativou amerického prezidenta Baracka Obamy a dalšími velmocemi včetně Číny a Ruska. Dohoda omezovala íránský jaderný program a Írán se v ní mimo jiné zavázal, že nebude nikdy usilovat o výrobu jaderné zbraně, čemuž ovšem Izrael, který dohodu označil za chybnou, nevěří.
V minulém roce začaly sílit hlasy, aby se na íránské jaderné kapacity zaútočilo, nicméně k tomu nedošlo a tytéž hlasy se ozývají nyní i z důvodu, že by se mohl promrhat vhodný čas k možnému útoku.
Na druhé straně by Izrael zřejmě musel koordinovat případný zásah s USA, a ty se naopak obávají kontraproduktivity takového jednání. Podle Bidenovy administrativy by totiž izraelské útoky na íránské nukleární kapacity mohly povzbudit Teherán do té míry, že v jaderném programu budou pokračovat o to intenzivněji.
Ve světle ruské invaze na Ukrajinu by mohl být jakýkoliv zásah Izraele v Íránu hodnocen velmi negativně. Byť se jedná o mírové záměry, je to útok jednoho státu vůči druhému státu bez vyhlášení války.
Zdroj: jpost.com