Vymezování operačního prostoru ruského vojenského námořnictva

Vymezování operačního prostoru ruského vojenského námořnictva
Autor: Mil.ru (CC BY 4.0)|Popisek: Fregata Admiral Kasatonov
14 / 07 / 2021, 13:00

Při analýze schopností ruského vojenského námořnictva je evidentní, že v mnoha oblastech admiralita zaspala a ztratila krok s dobou. Zde můžeme hovořit především o letadlových lodích, moderních torpédoborcích nebo výsadkových či víceúčelových lodích. Kde je Rusko dlouhodobě na vysoké úrovni, je konstrukce ponorek a námořních zbraní, jako jsou řízené střely nebo torpéda.

Právě absence kvalitně vyzbrojeného hladinového loďstva, a především schopnost vytvářet svaz letadlových lodí jasně určuje, že ruské námořnictvo nemá ambici operovat v rozsáhlých plochách Pacifiku či Atlantiku a konkurovat US Navy, ale jasně si vymezuje prostory zájmu v jeho účinném dosahu.

Klíčové prostory jsou na Dálném Východě z důvodu rostoucí síly Číny, nevypočitatelnosti KLDR a změně strategie USA vůči regionu. Dále je to severní plavební cesta, respektive severní pobřežní vody otevírající se táním Arktidy. O obojím SM již informoval.

Aktivity v Baltu jsou v posledním období zaměřeny spíše na letecký průzkum, občas ruské námořnictvo „postraší“ např. Švédsko svojí ponorkou v jeho vodách, ale jinak je zde „námořní klid“.

Ruské námořnictvo operuje samozřejmě v Černém moři, kde těžištěm je vztah s Ukrajinou, Krym a základna Sevastopol na jedné straně a rostoucí vojenská a postupně i námořní síla Turecka na straně druhé. A právě Tureckem kontrolované strategické úžiny Dardanely a Bospor, respektive jejich uzavření, efektivně odřízne ruskou černomořskou flotilu od přístupu do Středozemního moře a tím Rusko jako takové od oblastí jeho strategického zájmu, což je Sýrie a zde aktivní námořní základna Tartus, kde působilo již námořnictvo SSSR svojí 5. středomořskou eskadrou, jež byla součástí černomořské flotily.

Po rozpadu SSSR byla jednotka rozpuštěna, aby byly zájmy Ruska přehodnoceny a jednotka opět vytvořena. Od doby SSSR se tedy změnilo jen označení jednotky. Kromě Sýrie SSSR a později Rusko mělo celkem dobré vztahy s Egyptem a Libyí, zvláštní postavení měl Libanon, v současnosti ruské námořnictvo navštívilo i Maltu nebo Kypr.

Jak SM informoval, ve Středomoří dochází k poměrně intenzivnímu námořnímu zbrojení, kdy své námořní síly modernizují Francie, Itálie, Izrael a Turecko, a to je faktor, který Rusko nechce podcenit. Jeho hladinové loďstvo i ponorky budou monitorovat aktivity daných námořních sil a zároveň dávat jasně najevo, že Středomoří patří do oblasti ruského strategického zájmu a nenechá se od něj odříznout ani z něj vytlačit. Co se hladinového loďstva týče, Rusko sází spíše na rychlé, obratné ale silně vyzbrojené fregaty a korvety a silou schopnost radioelektronického boje (EW). V případě konfliktu by jistě neodolalo silám NATO, ale cena by byla na obou stranách velmi vysoká. A Rusko je odhodláno prosazovat své zájmy a volný pohyb mezi Černým a Středozemním mořem k nim patří.

To tedy komplexně vede k silnému zbrojení ve Středomoří. V případě Francie, Itálie a Turecka se jedná o dlouhodobé projekty modernizace ozbrojených sil v souladu s posilováním schopností jižního křídla NATO. V případě Turecka je to navíc snaha o zbrojní a technologickou nezávislost a pozici regionálního hegemona. V případě Izraele je to otázka přežití v návaznosti na vývoj v okolních státech, jako jsou Sýrie, Egypt, Irán a Irák. A Rusko usiluje o pozici silného regionálního hráče a zároveň, jak již bylo řečeno, zabezpečit si námořní spojení mezi Černým mořem, Středozemním mořem a z něj dále buď Suezským kanálem nebo do Atlantiku. Takže rozdílné, byť svým způsobem shodné cíle – moderním námořnictvem udržovat kontrolu v regionu.

Co však mají všichni společné, jsou zkušenosti z migračních vln a rozvoje ISIS. Trpce nabytá zkušenost je, že krize se musí udržet v místě vzniku všemi dostupnými prostředky, její export do Evropy či jakékoliv jiné země ji pouze prohlubuje a rozšiřuje. A je to právě námořnictvo, jež lodě migrantů nebo bojovníků Islámského státu může udržet u břehů Afriky nebo Blízkého Východu, nikoliv je poté hledat po celé Evropě.

V teplých vodách Středozemního moře může být brzy poměrně živo a také horko.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace