Vyveze Rheinmetall Mardery ze 70. let na Ukrajinu? Německá vláda se obává o svou obranyschopnost. Generálmajor promluvil o slabých stránkách Bundeswehru

Vyveze Rheinmetall Mardery ze 70. let na Ukrajinu? Německá vláda se obává o svou obranyschopnost. Generálmajor promluvil o slabých stránkách Bundeswehru
Autor fotografie: Sonaz, CC BY-SA 2.0 de |Popisek: Bojové vozidlo pěchoty Marder
25 / 04 / 2022, 14:30

Německá zbrojovka Rheinmetall žádá spolkovou vládu o to, aby mohla vyvézt 100 starších bojových vozidel pěchoty na Ukrajinu. Vláda dosud váhá, protože by tím prý mohla ohrozit svou bezpečnost či obranné kapacity. To však na druhou stranu otevírá otázku, v jakém stavu tedy Bundeswehr skutečně je, když by byla podle vládních činitelů ohrožena německá bezpečnost vývozem již zastaralých vozidel Marder. Někteří armádní představitelé připouštějí, že podle nich je německá armáda v neuspokojivém stavu. Obdobně jako mnoho evropských armád trpí dlouhodobým podfinancováním, což se projevuje na výcviku i technice.

Německý zbrojní koncern Rheinmetall požádal vládu o to, aby mohl vyvézt 100 starších bojových vozidel pěchoty Marder na Ukrajinu. Souhlas se žádostí zbrojovky bude nyní podléhat rozhodnutí spolkové bezpečnostní rady, v jejímž čele je kancléř Olaf Scholz.

Nicméně spolková vláda vedená Scholzem dlouhodobě projevuje váhavý postoj, nejen k potenciálnímu vývozu Marderů, ale i tanků či obecně těžkých zbraní. Scholz jako důvod uvádí, že nechce zažehnout dodáváním těžkých zbraní konflikt s Ruskem a vyvolat jeho případně nepředvídatelnou reakci. Německý kancléř již dříve řekl deníku Spiegel, že udělá všechno pro to, aby nedošlo k přímé konfrontaci NATO s Ruskem, která by mohla v krajním případě nabýt podoby jaderné války.

Scholz také prohlásil, že byly z velké části vyčerpány možnosti dodávek zbraní na Ukrajinu a je nutné si ponechat rezervy, které by byly nasazeny v případě obrany země, respektive jsou potřebné kvůli závazkům NATO. Vláda se na druhé straně obává, a to je možná pravá příčina, proč váhá s dodáním starších vozidel ze 70. let, že vývoz Marderů by mohl ohrozit německou obranyschopnost.

Někteří armádní činitelé pak v této souvislosti poukazují na fakt, že váhavé stanovisko vlády je důsledkem zanedbaného stavu armády. S tím souhlasí například generálmajor Markus Laubenthal (zástupce generálního inspektora Bundeswehru), podle něhož se německá armáda dlouhodobě potýká s nedostatkem materiálu a náhradních dílů. Součástky Marderů jsou totiž nutné k zajištění náhradních dílů, jichž má ovšem armáda nedostatek, dodává Laubenthal.

Namístě je pak se zamyslet nad tím, jaký signál německá vláda svým váhaním poslat na Ukrajinu zbraně jako ostatní členské státy NATO vlastně vysílá. Pokud se Scholzův kabinet obává, že potenciálním dodáním bojových vozidel ze 70. let ohrozí německou obranyschopnost, tak na tom Bundeswehr zřejmě nebude vůbec dobře. Na to ostatně již zmíněný generálmajor Laubenthal ve svých vyjádřeních upozorňuje.

O neutěšeném stavu německé armády se ostatně mluví již poměrně dlouho. Papírově je v rámci NATO jedna z nejsilnějších, v praxi je sužována chronickými potížemi. Trápí ji nedostatek materiálu, jak jsme již shora uvedli, zastaralé vybavení, nedostatek lidí a také nadměrná byrokratizace či neuspokojivé logistické zabezpečení.

Pro zajímavost doplňme, že v roce 2018 byl německému parlamentu předložen dokument s názvem ,,Zpráva o operační připravenosti primárních zbraňových systémů Bundeswehru", který ukázal na ne příliš lichotivou statistiku: Ze 128 letounů Eurofighter Typhoon bylo operačně připraveno jen 39, z 93 strojů Panavia Tornado 26, ze 13 fregat 5. Nejhorší byl stav u ponorek, ze 6 jich nebyla operačně připravena žádná.

Musíme si klást otázku, kdo za tento stav může a odpověď je nasnadě: politikové, kteří důsledně nevěnovali problémům spojeným se stavem armády takovou pozornost, jakou by si zasloužila. Kvůli nim pak Bundeswehr řeší chronické potíže a řešit v následujících letech ještě bude. Zjednodušeně můžeme říct, že jací politikové, taková armáda.

Výše uvedené pak samozřejmě vyvolává i důvodné otazníky nad strategickou spoluprací mezi ČR a Německem v armádní oblasti. Ty se týkají například akvizice nových BVP v rámci největšího českého zbrojního tendru za 52 miliard korun, kdy na začátku zmíněný Rheinmetall usiluje o dodání bojových vozidel Lynx naší armádě.

Na druhé straně je vidět, že válka na Ukrajině upozorňuje na tento problém mnohem více, než je možná na první pohled patrné. V pronikavém kontrastu je tak přístup USA, u nichž se podobné potíže neobjevují, protože mají jednak špičkovou armádu, a jednak jasně protiruský postoj ke konfliktu na Ukrajině. Musíme pak vnímat jako podstatnou i ochotu USA dodávat zbraně, která není jen deklarativním zvoláním, ale realitou.


Zdroj: merkur.de, spiegel.de

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace