Vzdušné války: Smrtonosný F-4 Phantom vs. mrštný MiG-21. Kdo by koho poslal do věčných lovišť?

V tomto případě budeme porovnávat sovětskou proudovou stíhačku MiG-21 a americký nadzvukový stíhací letoun McDonell F-4 Phantom II. Oba letouny mají bohatou historii, co se týká bojového nasazení. Kdo by ve vzájemné konfrontaci uspěl a proč?

Oba stroje charakterizuje fakt, že se na nebi objevily během Vietnamské války a výrazným způsobem do ní zasáhly. Pokud porovnáme MiG-21 a F-4, nemohly být oba letouny odlišnější hlavně v původním určení, i když měly rysy či vlastnosti, které je spojovaly, podobnou rychlost, kdy byly schopné dosáhnout rychlosti Mach 2.

Robustní F-4, který vážil skoro 19 tun, byl poprvé bojově nasazen v roce 1964. Jednalo se o letoun, který byl navržen k vybojování vzdušné převahy, mohl ale plnit i průzkumné mise a útočit na pozemní cíle jako stíhací bombardér. Ve všech těchto oblastech vykázal velmi dobré výsledky. Cílem amerických konstruktérů bylo vyvinout stíhač s operačním doletem na dlouhou vzdálenost, což byl rozdíl oproti MiGu-21, jenž byl navržen jako stíhač na krátkou vzdálenost.

Pokud hovoříme o výzbroji F-4, ta od verze E zahrnovala v první řadě jeden šestihlavňový letecký kanón M61A1 Vulcan ráže 20 mm, dále byl stroj vybaven kazetovými bombami, laserem naváděnými bombami, protilodními střelami či jadernými pumami. K hlavní výzbroji patřily 4 rakety vzduch-vzduch AIM-7 Sparrow, pod křídly bychom našli 4 střely AIM-9 Sidewinder, rakety vzduch-země AGM-65 Maverick, bomby GBU, pumy Mk.82, Mk.84 a další výzbroj.             

MiG-21 byla sovětskou/ruskou proudovou stíhačkou, jež poprvé vzlétla v roce 1956. Můžeme říct, že právě tento stroj se stal jedním z nejpoužívanějších stíhacích strojů, když ho provozovalo více než 60 států napříč kontinenty včetně Československa i Tanzánie. Sovětští konstruktéři usilovali o to, aby navrhli stroj, který by byl porovnatelný s americkým letounem F-104 Starfighter, jehož zdobila hlavně rychlost. Na druhé straně měl stroj skloubit vlastnosti klasického stíhače se záchytným.

MiG-21 byl pokračováním éry sovětských stíhaček MiG-15, MiG-17 a supersonického MiGu-19. Vývoj stroje začal v 50. letech, první prototyp s názvem Je-4 vzlétl v roce 1955. Charakteristickým znakem letounu bylo trojúhelníkové delta křídlo, které pomáhalo Migu při stoupání. Co se týče výzbroje letounu, byl osazen  jedním kanónem NR-30 ráže 30 mm, jedním dvouhlavňovým kanónem GŠ-23 ráže 23 mm nebo jedním kanónem NR-30 ráže 30mm. Dále měl MiG-21 ve výbavě 4 protiletadlové řízené střely krátkého dosahu Vympel K-13, 4 lehké rakety vzduch-vzduch Molnija R-60. Celkem se vyrobilo těchto stíhacích strojů přes 10 000.

A jak by tedy dopadl vzájemný souboj ,,vrstevníků", kteří hráli důležitou roli ve Vietnamské válce, ale i jinde? Možný střet by každopádně odhalil silné i slabé stránky obou letounů. Záleželo by samozřejmě na dané situaci a okolnostech střetu, protože jak už jsme uvedli, F-4 byl navržen jako letoun na dlouhou vzdálenost, zatímco MiG-21 na krátkou.

Pokud se bavíme o výzbroji, tak je na tom lépe určitě F-4. Jeho výhodou by byla jistě i větší ,,rozmanitost" a počet raket. Na druhou stranu sovětský stroj byl po úpravách obratnější, manévrovatelnější i v nižších rychlostech a ,,hbitější" než těžká a robustní F-4.  V leteckém souboji by však F-4 tuto nevýhodu mohl kompenzovat obrovským tahem svých motorů, a tím, že se jednalo o dvoumístný letoun, kdy se o bojovou situaci staral zbraňový operátor.

I když byl ve své době MiG-21 velmi dobrým strojem, prvním, který dokázal skloubit vlastnosti klasického a záchytného stíhače, a osvědčil se v mnoha konfliktech - Jomkipurské válce, Vietnamské válce či konfliktu v Jugoslávii, v přímém střetu s americkou F-4 by nejspíše prohrál. Nebo máte jiný názor?

Zdroj: Defence Blog

Tagy