foto: Excalibur Army / Public domain/Houfnice DITA dodává na Ukrajinu CSG
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš před několika týdny potvrdil, že se do hry může dostat otázka daně z mimořádných zisků pro obranný průmysl. Proti tomuto záměru zaznívají z mnoha stran četné argumenty.
V rozhovoru pro tn.cz Andrej Babiš 9. dubna řekl, že zisky zbrojařů je potřeba zdanit: „Pokud mají zbrojaři díky válce extrémně vysoké zisky, a protože chceme zbrojit a budeme zbrojit. Tak mě napadlo, že by to mohli zaplatit ti zbrojaři, proč by to měli platit lidi? Nebo proč by měli lidem brát peníze? Mají obrovské zisky a všechno to jde do zbrojení, takže oni mají garantovaný byznys, no tak by měli trošku přispět, ne?“ Řeč je o dani z mimořádných zisků, windfall tax (WFT), kterou vláda Petra Fialy zavedla v roce 2022 pro vybrané segmenty ekonomiky.
WFT se dosud týkala energetiky a bankovnictví
Šlo o energetiku, bankovnictví, těžbu fosilních paliv, petrochemii a velkoobchod s pohonnými hmotami, s platností v letech 2023–2025. Daňová přirážka byla stanovena na 60 % a vypočítávala se z průměru zisku za roky 2018–2021 navýšeného o 20 %, přičemž byla omezena spodní hranicí 6 miliard korun pro banky a 2 miliardy pro energetiku. Úvahy o podobné dani pro obranný průmysl zazněly rovněž, ale vláda je odmítla. V roce 2024 vybral stát na mimořádné dani bezmála 37 miliard korun, většinu pak zaplatila skupina ČEZ. Vláda argumentuje potřebou financovat mimořádné výdaje státního rozpočtu především v souvislosti s energetickou krizí a ruskou agresí na Ukrajině.
Daň z mimořádných příjmů pro obranný průmysl?
Zejména ruská agrese na Ukrajině, diskutovaná potřeba (vládou již schváleného) růstu výdajů na obranu a násobné zisky největších tuzemských společností obranného průmyslu vracejí do hry koncept WFT pro zbrojaře. Otázka je to komplexní. Vláda i opozice konstantně hovoří o podpoře domácího obranného průmyslu, vytváření vhodných podmínek pro jeho fungování. Kritizují přístup bank, které znesnadňují a v některých případech odmítají úvěrové financování pro zbrojní projekty. Mimořádná daň by na první pohled šla proti tomuto trendu podpory.
Na druhou stranu velké firmy obranného průmyslu vykazují násobně vyšší zisk než v uplynulých letech, což je do značné míry spojeno s poptávkou vyvolanou válkou na Ukrajině. Zisky velkých holdingů obranného průmyslu skutečně rostou raketovým tempem. V případě nejsilnější Czechoslovak Group konsolidovaný provozní zisk EBITDA vzrostl meziročně o 146 %, přičemž obranný sektor přinesl skupině 83,6 % jejích příjmů. Čistý zisk STV Group vzrostl meziročně 3,7x. EBITDA skupiny Colt CZ Group SE meziročně vzrostla o 50,9 %. Tržby skupiny Omnipol vzrostly za rok 2023 o 247 % (čísla za rok 2024 nejsou zatím dostupná).
Zeptali jsme se poslanců výboru pro obranu, jestli se záměrem uvalit na společnosti obranného průmyslu daň z mimořádných zisků souhlasí. Většina odpovědí byla záporná. Poslanci argumentují potřebou podpory domácího průmyslu, potřebou investic do jeho kapacit, již tak vysoké zdanění.
Jiří Horák (KDU-ČSL)
„Se zavedením daně z mimořádných zisků pro společnosti obranného průmyslu nesouhlasím. Naopak, v dnešní bezpečnostní situaci je klíčové podporovat kapacity jak českého, tak evropského obranného průmyslu. Potřebujeme, aby naši zbrojaři mohli investovat do rozšiřování výroby, do moderních technologií a měli lepší přístup k financování skrze bankovní úvěry. Místo nových daní bychom jim měli ulehčit cestu k tomu, aby mohli co nejrychleji plnit potřeby nejen našich ozbrojených sil, ale i spojenců v rámci EU a NATO.“
Karel Krejza (ODS)
„Windfall tax nepovažuji za vhodný ekonomický nástroj. Já zde navíc vidím jasný rozdíl mezi například farmaceutickými společnostmi, které bohatly na covidu, a zbrojními společnostmi. Celé volební období totiž řešíme, aby zbrojařské firmy dosáhly na úvěry od bank a nebyly „toxické“, tak proč jim brát zisky. Navíc vzhledem k mezinárodní situaci a neutuchající rusko-ukrajinské válce potřebují rozšiřovat výrobní kapacity a investovat do výzkumu a vývoje. Tyto firmy vrací už tak do státního rozpočtu na daních obrovské částky, že bych je prozatím nějakou mimořádnou daní nezatěžoval.“
Michal Zuna (TOP09)
„V současné situaci považuji za prioritní zajistit navýšení výdajů na obranu jinými cestami než prostřednictvím daně z mimořádných zisků pro společnosti obranného průmyslu. V prvé řadě vidím prostor pro využití prostředků ze zmrazených ruských aktiv. Na evropské úrovni je zmrazeno 300 miliard eur. K tomu musíme hledat ruská aktiva i na úrovni české. Jde o potenciál v řádu desítek miliard korun. Na květen jsem do Sněmovny svolal kulatý stůl, který možnosti konfiskace aktiv ve vlastnictví ruského státu bude řešit.“
Radovan Vích (SPD)
„Ne. Společnosti které toto vyrábí nedodávají pouze pro obranu, ale vyrábí různé druhy výrobků pro myslivce, zájmové a sportovní střelce atp. Obchodují jako všichni ostatní na globálním trhu. Naopak naše firmy je potřeba podporovat, aby mohly konkurovat zahraničním výrobcům např. z hlediska vysokých cen energií.“
Lubomír Metnar (ANO)
„Nemohu zatím mluvit za hnutí ANO, protože jsme k tomu podrobnou diskusi nevedli. Počkejme na diskusi na našem klubu, potřebujeme zohlednit všechny argumenty, protože jde o téma, které vyžaduje hlubší a podrobnou diskusi. Za sebe říkám, a to i s ohledem na prezentaci Hospodářské komory pro výbor pro obranu, bych nebyl zcela proti. A to v případě, že by mimořádně vybrané prostředky šly na vědu a výzkum s cílem domácí obranný průmysl dále podpořit. Že v době trvání války na Ukrajině některé firmy navýšily svůj zisk, s výjimkou státních podniků ministerstva obrany, kde to jejich hospodaření není nijak mimořádně skvělé, je fakt. Jak to případně nastavit, to je opravdu na hlubší analýzu a diskusi, definici nadměrných zisků.“
Jiří Hynek (AOBP): hrozilo by zhoršení bezpečnosti dodávek
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v nedávném rozhovoru na podobnou otázku odpověděl: „...pokud má někdo problém s tím, že obranný průmysl prosperuje, měl by si uvědomit, že tato prosperita znamená vyšší bezpečnost pro nás všechny. Nápady na zdanění mimořádných zisků v tomto sektoru považuji za krátkozraké – místo trestání těch, kdo nás chrání, bychom měli vytvořit podmínky pro jejich další růst a inovace. Válka na Ukrajině nám ukázala, že obrana není samozřejmost, ale investice, bez které není svobody.“ Požádali jsme o vyjádření také prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka:
„Z návrhu zavést mimořádnou daň pro podniky obranného průmyslu čiší neznalost tohoto odvětví. U bankovního sektoru je přesně definováno, kdo je bankou, a koho by se to týkalo. Naprosto jinak je to u zbrojního průmyslu. Jak chtějí zdanit výrobce oděvů, který z osmdesáti procent šije civilní oděvy a z dvaceti procent uniformy? Nebo takových firem se to týkat nebude? A co výrobce radarů, který dělá kromě vysloveně civilních letištních radarů, také vojenské? Bude se to také týkat výrobců trhavin? Ty se dodávají, jak do dolů a k průmyslovému využití, tak armádám. Jestliže se zdaní výrobce dělostřelecké munice, pak by měl být zdaněn i výrobce střelného prachu, nitrocelulózy, kyseliny dusičné a čpavku. Bude se opravdu zdaňovat celý subdodavatelský řetězec?
A co příjmy vysokých škol, které se podílí na vojenském výzkumu? Ty se budou také danit? Dopadne daň i na firmy, které donedávna působily v automobilovém průmyslu a kvůli propadu zakázek přešly do zbrojního průmyslu? Jak se zdaní výrobce malorážové munice, který kromě dodávek pro ozbrojené síly, dodává bezpečnostním složkám a na civilní trh pro myslivce a sportovní střelce? Jestliže se bude chtít zavést mimořádná daň pro obranný sektor, pak se bude muset sdělit jmenovitě, kterých firem se to týká a jaká část zisku se mimořádně zdaní. Ale následně lze očekávat spoustu žalob na to, proč někdo byl zahrnut do windfall tax a jiný ne.
Většina zbrojařských firem má už dnes pobočky a výrobní závody v zahraničí. Samozřejmě, že by při zavedení mimořádné daně byla zisková výroba přenesena mimo Českou republiku a zde by zůstala ta méně lukrativní práce. Stejně už dnes řada investorů z oblasti zbrojního průmyslu buduje výrobní kapacity mimo Českou republiku a z Česka odchází. Jen by se to tím urychlilo. Převést výrobu polních uniforem třeba do Bulharska je otázka několika měsíců. Důsledkem bude, že se u nás nebudou platit ani ty daně, jak se platí dnes, a poněkud naroste nezaměstnanost. A až si české armáda poptá dodávku z Bulharska, bude si muset počkat, až výrobce vyřídí všechny ostatní zahraniční zakázky, které budou mít přednost.
U výrobků, kde nelze využít mezinárodně korporátní prostředí či nepůjde přesunout výrobu, dojde ke zdražení o výši této mimořádné daně. To, co stát vybere na daních navíc, druhou stranou vydá té samé firmě na zvýšených cenách. A důsledkem všeho bude zhoršení bezpečnosti dodávek, což je obrovský malér při krizových situacích.“
Přes vznesené argumenty lze očekávat, že téma daně z mimořádných zisků v obranném průmyslu ještě do voleb veřejným prostorem zarezonuje a výsledek diskusí se pak do praxe případně promítne podle jejich výsledku.
Tagy