foto: Se souhlasem Jaromíra Průši/Jaromír Průša, předseda ASIS International CZ/SK
Security Magazín nabízí rozhovor s předsedou společnosti ASIS International CZ/SK a bezpečnostním expertem Jaromírem Průšou. Tématem je otázka zabezpečení areálů a objektů obranného a bezpečnostního průmyslu.
Jak byste incident v Pardubicích zařadil z hlediska klasifikace cíle – jednalo se o klasický měkký cíl, nebo už spíše o hybrid mezi měkkým a tvrdým cílem vzhledem k provozu v obranném průmyslu?
Vzhledem k tomu, že se jedná o firmu, která působí v obranném zbrojním průmyslu, tak včetně vyjádření údajných pachatelů, že areál zapálili z ideologických důvodů, ale především vyjádřením bezpečnostních složek státu, které to prozatím kvalifikují jako teroristický čin, tak se nejedná se o klasický útok na měkký cíl.
Které slabiny ochrany perimetru a fyzické bezpečnosti (plot, kamery, ostraha, detekce narušení) jsou v případě podobných provozů nejčastější a nejzávažnější?
Většina podobných objektů je v průmyslových, logistických areálech, kde asi největší problém je nefunkční perimetr – chybí plot, nebo je poškozený, budovy nejsou technicky a bezpečnostně odolné (okna, dveře) proti běžným útokům a firmy nevydávají dostatek financí na ochranu včetně bezpečnostní služby, která musí být trénována na akce ve zvýšeném riziku a v přísnějším režimu než běžná ostraha. Nejde hned jen o terorismus, ale do areálu by se neměli dostat ani děti, nebo například „houbaři“ (viz. příklad Vrbětice).
Jak velkou roli hraje v ochraně firem obranného průmyslu dnes vnitřní hrozba oproti vnějšímu útoku typu žhářství / sabotáže – a jak se proti němu efektivně bránit v praxi?
Myslím, že tohle v případě obranného průmyslu je naprostý základ. Nesmíme zapomenout na geopolitickou situaci ve světě, hybridní hrozby a „telegramové agenty“. Svoji roli zde hraje i stát. Bezpečnost státu je nedělitelná, pokud cizí mocnost nebo organizovaná skupina zaútočí na subjekt na našem území, je úplně jedno, zda to je státní podnik, nebo soukromá firma. Je to útok na suverenitu České republiky. Celková ochrana musí být v kombinaci bezpečnostních opatření. Nejvíce zde hraje role prevence.
Takové společnosti by měly mít nastavena režimová opatření, technickou, fyzickou, personální bezpečnost a nadstavba je spolupráce se státem, s policií, tajnými službami, a další bezpečnostními složkami a to ve formě informací, screeningů a dalších typů ochrany a spolupráce.
Po útoku v Pardubicích mnoho firem z obranného sektoru nepochybně i na výzvu premiéra zpřísní režim – která opatření považujete za skutečně účinná a nákladově efektivní, a která jsou spíše na oko či pro pocit?
V České republice je bezpečnostní a obranný průmysl (výroba, obchod, vývoj vojenského materiálu) přísně regulován státem. Základní pravidla určuje hlavně zákon 38/1994Sb a dohlíží na něj MPO, ozbrojené složky, NBÚ. Aby jakákoliv společnost získala licenci, musí splňovat i bezpečností pravidla a opatření. Když to shrnu, být důvěryhodná, mít prověřené zaměstnance, mít zabezpečené prostory, evidovat, dodržovat další pravidla státu. Bezpečnost takové organizace nebo areálu musí fungovat ve všech vrstvách. To znamená:
a) ODRADIT (mít funkční oplocení, osvětlený areál, kamerový systém nejlépe s detekcí a s prvky umělé inteligence, PZTS (poplachové zabezpečovací a tísňové systémy) a další jiná bezpečnostní čidla a zařízení.
b) ODHALIT (mít dohled 24/7, a to buď dálkový, nebo místní, kdy operátoři jsou schopni ihned reagovat a mít na objektu funkční bezpečnostní službu)
c) ZDRŽET (budovy mít zabezpečené proti snadnému vniknutí, tzn. bezpečnostní dveře, okna, mříže, fólie a další technická či fyzická opatření.
d) REAGOVAT (vyškolená bezpečnostní služba, která umí zasáhnout, je k takové činnosti vycvičena a zaplacena a je schopna rozpoznat základní bezpečnostní hrozby a včas přivolat složky IZS).
Jak by měla vypadat spolupráce mezi soukromými subjekty obranného průmyslu, policií, BIS a hasiči při prevenci a reakci na útoky na měkké cíle tohoto typu? Vidíte v Česku systémové nedostatky?
To jasně u firem obranného průmyslu určuje legislativa. Navíc taková firma musí mít zpracované BCM plány (Business Continuity Management, řízení kontinuity činností organizace) na podobné situace, musí školit své zaměstnance a provádět pravidelný výcvik se složkami IZS.
Je to i o konzultacích s bezpečnostními složkami státu o zabezpečení areálu. Taková společnost musí mít zpracovanou analýzu ohroženosti – Co chci chránit, PROTI KOMU to chci chránit a JAK to chci chránit, včetně provádění pravidelných penetračních testů. Složky státu směrem k firmám v případě ohrožení nastavují informační bezpečnost a bezpečnostní opatření. Důležitá je nastavená komunikace a setkávání. Nesmíme zapomenout na nastavení kyberbezpečnosti, ne vždy se jedná jen o fyzické útoky.
Jaký význam má v ochraně takových provozů dnes využití moderních technologií (AI analýza kamer, termovize, detekce pohybu dronů, senzory na perimetru) oproti klasické fyzické ostraze?
Technika a technologie mají svoje nezastupitelné místo, ale opět to je v kombinaci s lidskou silou. Tzn. sebelepší kamerový systém, který nikdo nesleduje, není k tomu operátor vycvičen, není využívána analýza obrazu, detekce a nejsou využívány další moderní nástroje a technologie, jsou to vyhozené peníze. V areálech této důležitosti si dovedu představit spoustu moderních prvků bezpečnosti, např. robotického psa, humanoidní roboty nebo drony na obchůzky, využití dálkového dohledu, který bude plnit vzdáleně nastavené úkoly včetně využití prvků umělé inteligence.
Kdybyste měl firmám z obranného průmyslu doporučit tři až čtyři okamžité kroky, které by měly udělat právě teď v reakci na pardubický incident, aby dramaticky snížily pravděpodobnost podobného útoku – které by to byly?
Zpracování nezávislé analýzy ohroženosti – bezpečnosti daného areálu, nastavení ochrany perimetru a kontroly vstupu, zajistit technickou bezpečnost budov proti násilnému vniknutí včetně instalace moderního kamerového systému, vyškolenou profesionální bezpečnostní službu. Mít zpracované krizové plány a cvičit a trénovat bezpečnostní postupy.
Tagy