Zabiják MiGů F-4 vs Topgun F-14: Kdo by vyhrál?

McDonell Douglas F-4 Phantom II a Grumman F-14 Tomcat jsou ikonami amerického letectva. Působily v různých operacích a získali celosvětový respekt, u F-4 to bylo podtrženo válkou ve Viietnamu, F-14 měl bojové úspěchy, a navíc byl popularizován filmem Top Gun s Tomem Cruisem.

F-4 byl původně vyvinut pro US NAVY jako palubní stíhač, ale jeho konstrukce a schopnosti se ukázaly enormně adaptabilní, takže byl postupně zařazen do služby i u USMC, tedy námořní pěchoty, a pak USAF – pozemního letectva. Plnil roli stíhacího, stíhacího bombardovacího i průzkumného letounu. Je to dvoumotorový nadzvukový stíhací letou s posádkou 2 osob, v USAF pilot a operátor zbraňových systémů (WSO – Weaponn Systems Officer), US NAVY to pilot a operátor sledovacího radaru (RIO – Radar InterceptOfficer). Toto indikuje různou taktiku použití a různé primární cíle.

Letoun byl zaveden do služby v roce 1961, jeho hlavní bojové nasazení byl Vietnam a Válka v Zálivu, z aktivní služby byl vyřazen v roce 1996. Exportován byl též do zahraničí, kdy ve Velké Británii létal do roku 1992, v Německu do roku 2013, v Japonsku do roku 2021. Byl též prodán Iránu a současný stav letounů není znám.Dalšími uživateli byli Austrálie, Egypt, Řecko, Izrael, Jižní Korea, Španělsko a Turecko. Výzbroj letounu je pouze raketová nebo nesené pumy, neměl palubní kanon, mohl však nést na podvěsu pouzdro (pod) s 20 mm kanonem, což však v silně manévrovém boji zhoršuje aerodynamiku a klade větší nároky na konstrukci křídla.

F-14 byl vyvinut jako dvoumístný dvoumotorový nadzvukový palubní stíhač k ochraně flotily, průzkumu, získání vzdušné nadvlády i ve vysoce manévrovém boji. Nahradil v námořnictvu starší F-4 Phantom II. Později byl dovybaven systémem navigace v malých výškách a zaměřování cílů v noci LANTIRN. F-14 byl pak schopen i role stíhacího bombardéru, kdy doplněním laserového ozařovače nesl i přesně naváděné bomby. Hlavní výzbrojí jsou střely Phoenix, Sparrow a Sidewinder, má též integrovaný palubní 20 mm kanon typu Vulcan-Gatling. F-14 byl vyřazen z aktivní služby na podzim roku 2006.

Dalším uživatelem tohoto letounu je Irán. Z tohoto důvodu bylo administrativou rozhodnuto letouny, jež nebudou určeny pro muzejní účely, sešrotovat, aby se Irán nemohl dostat k náhradním dílům. Jen pár kusů by mělo být zakonzervováno v depotu v Arizoně.

Thomas Foster byl americkým operátorem (RIO) na obou typech. Takže se je porovnal z vlastní zkušenosti. Úvodem řekl, že pokud by si mohl vybrat, tak jednoznačně F-14. F-4 je dobrý letoun ale je to technologie 50. let. Při misi s F-4 věděl, že někde jsou 3 letouny protivníka, ale radarem je nemohl v hustém terénu lokalizovat a on by si ukroutil hlavu. V F-14 by jen zmáčknul tlačítko AWG-9 radar by udělal veškeré vyhledávání automaticky. Tomcat byl o desetiletí mladší než Phantom, kromě radaru. Ten též spadal do padesátek. Ale F-14 měl vyváženou kombinaci automatizace a manuálního ovládání. Celkem bez obtíží vyplňovaly mezeru mezi F-15 a F-16, jejichž systémy byly plně automatizované.

U F-14 bylo možno díky ručnímu ovládání pracovat v tzv. pulzním režimu, tedy zapínat radar jen na krátkou dobu a tím maximálně ukrývat svoji pozici. Letoun měl vynikající aerodynamiku a byl působivý svojí velikostí (přirovnán k B-17), ale s tím se muselo počítat, protože lze obtížně proklouznout do nepřátelské pozice v takové hoře hliníku. Sedadla byla poměrně vysoko umožňující skvělý výhled, kdy člověk měl pocit, že je na letadle, na rozdíl od hluboko posazených sedaček F-4, kdy měl pocit, že je v letadle.

A jak by to bylo tedy s manévrovým bojem na malou vzdálenost, tedy Dogfightem? Technické i letové parametry favorizují F-14, i proto nahradil zastarávající, byť spolehlivý F-4. Vyšší stupeň automatizace, vyšší výkonnost, lepší zbraňové vybavení. Mnohé by záleželo, kde by se boj odehrával, zda ve velmi členitém terénu, kde menší a lehčí F-4 má možnost využít svůj stále dobrý potenciál, nebo ve volnějším prostoru či malých a středních výškách, kde F-14 využije svůj výkon, stoupavost a automatizaci, umožňující pilotovi i operátorovi více se věnovat situaci než letounu samotnému. Další výhodou je měnitelná geometrie křídla, jež umožňuje i tak velkému letounu vysokou manévrovatelnost i při jeho rozměrech a hmotnosti.

Některé manévry, jako výkrut (roll), mu však nemusí až tak sedět, ale z pomalého letu změnou geometrie a plným výkonem dosáhne prudkého stoupání a manévru, kterým může protivníka překvapit. Samozřejmě další položkou je, jakou by měli protivníci výzbroj. Zda F-4 by nesl jen rakety nebo pod s kanonem, což má vliv na aerodynamiku a manévrovatelnost. U F-14 je to jen volba typu raket, neboť kanon je integrován. U radarem naváděných střel je v této formě boje je nutné tzv. uzamčení cíle, na nějž střela útočí, a je jedno z jakého směru. U střel naváděných na teplo IR hlavicí je nutné být v zadní polo sféře protivníka, aby se střela zaměřila na teplo z motorů. Radarem naváděné střely potřebuji kontakt operátora s cílem, IR střely po odpálení fungují samostatně. Ale u raket je nutno počítat s tím, že mohou zasáhnout cíl až v určité vzdálenosti od letounu. Jednak potřebují pár sekund na vlastní stabilizaci a nasměrování na cíl a pak kdyby došlo k výbuchu cíle, aby trosky nezničili vlastní letoun nebo jeho motory.

Při použití kanonu je nutná malá vzdálenost, ale třeba z konfliktu Izraele se Sýrií je znám minimálně jeden případ, kdy protivník při snaze uniknout letounu zahájil levotočivou zatáčku, za ním letící letoun manévr vystihl a letíce po vnitřní straně dokázal tzv. „předsadit“ a vypálit a zničit cíl. F-14 se svým kanonem by vytvořil velkou salvu, kterou by protivník nemohl vydržet.

V součtu všechny parametry hovoří ve prospěch F-14, ale je zde jeden klíčový bod, který ani jeden z letounů, zbraňových systémů nebo konstruktérů nevyřeší, a to je lidský faktor. Vynikající pilot a operátor i na zastarávajícím letadle může zničit papírově jednoznačně dominantního protivníka. Vše je o výcviku, zkušenosti a správné taktice v dané situaci, ne poučkách z manuálů a rutině.

Takže kdo by vyhrál Dogfight?

 

Zdroj: www.19fortyfive.com