foto: Mil.ru / Publlic domain/2S43 Malva
Negativní ruské postoje k Západu neznají mezí, přesto Kremlu vůbec nevadí používat moderní obráběcí stroje z Německa, Itálie nebo Velké Británie.
V zásadě je to vidět na všech stranách, Rusko je technologicky zaostalé. To bohužel ještě nemusí znamenat, že v konfliktu vysoké intenzity jako na Ukrajině musí akutně prohrávat. I přes velké množství inovací ovšem Kyjev také nepředstavuje technologického giganta. Reálná situace je taková, že o válce rozhoduje relativně primitivní technika, kterou lze vyrábět ve velkém množství a rychle. To se týká obou stran. Ukrajinci sice v rámci svých možností opravdu maximálně inovují, ale jádro používaných prostředků tvoří jednoduché a levné zbraně. Ze tří milionů vyrobených dronů tvoří drtivou většinu FPV drony s civilními komponenty, které jsou běžně dostupné na internetu, především v Číně.
V jednoduchosti je síla
Ukrajinská města bombardují relativně levné a jednoduché Šáhid-136, které k navádění používají buď čínskou navigaci pro zemědělské UAV nebo v inovované verzi se jedná o osmikanálový navigační systémem Nasir íránského původu. Kreml začal na tyto drony instalovat i jednoduché kamery nebo IR oslepení. Dron je pomalý a neohrabaný, ale stačí. Aktuálně je na frontě situace, kdy ani jedna strana nepoužívá obrněnou techniku. Ruské T-90M nejsou vidět už několik měsíců, BMP-3 také ne. Zdá se, že T-72B3 a T-80BVM Rusům znovu došly nebo je opět přestaly používat po faktickém neúspěchu snahy definitivně prorazit frontu u Pokrovsku.
.jpg "ArmijaInform / Public domain")
Ukrajinci dokázali nakonec udělat ze samohybné houfnice Bohdana špičkový systém, který se v řadě segmentů může rovnat především západním kompletům CAESAR, které si pořizuje i AČR. A dělostřelectvo hrálo klíčovou roli téměř tři roky konfliktu, než ho vystřídaly drony. Server United24 Media zveřejnil analýzu Frontelligence Insight, která odhaduje, že čtvrtina až třetina všech obětí na bojišti jde stále na vrub minometné a dělostřelecké palbě. Tady je jeden z mála velkých rozdílů mezi Ruskem a Ukrajinou. I nejnovější ruská samohybná houfnice Malva je starý 152mm systém z Koalicije posazený na novém podvozku. Malý dostřel a nízká přesnost. Západní houfnice jako PzH 2000, naše DITA nebo Archer jsou někde jinde. A tím se dostáváme k závodu č. 9 v Jekatěrinburgu.
Klíčový závod č. 9 v Jekatěrinburgu
Závod č. 9 vyrábí dělostřelecké hlavně a tanková děla. Podle WPtech produkuje hlavně pro Koaliciji, pak tedy i pro 2S34 Malva, Msta-S, T-90M a dokonce i pro T-14 Armata. V Jekatěrinburgu se také vyrábí RBU-1000 a RBU-6000 pro hlubinné pumy a závod je původním vývojářem sovětské houfnice D-30. Frontelligence Insight píší, že ruská armáda v roce 2025 dostala více než 1,96 milionu kusů minometné munice ráže 120 mm, což znamená meziroční nárůst o 37,3 procenta. Dodávky 152mm granátů vzrostly o 10,2 procenta na 1,717 milionu kusů. Tento objem má za cíl snížit závislost na dovozu z Íránu a Severní Koreje, jehož kvalita a kompatibilita již dříve vyvolávaly obavy.
CNC obráběcí stroje ze západu
Háček je trochu v tom, že i ruští uživatelé Telegramu často kritizují ruskou munici a v zásadě je jako nejlepší označována ta z dob Sovětského svazu. Zpět ovšem k závodu č. 9 v Jekatěrinburgu. Továrna je navzdory sankcím modernizovaná od roku 2016 a stále se rozšiřuje. A jak? Vlastně těžko říct, rozhodně díky západním technologiím z Velké Británie, Německa a Itálie. Jedná se, podle Militarnyi, o DMG MORI (DMC 650V, MillTap 700), Liebherr (LC500, LFS), Hermle (C42U), vše z Německa, TACCHI (HD/3), PARPAS (OMV Electra), oba z Itálie, KAFO (VMC-21100+), Glory (APC 24S), oba z Tchaj-wanu a Jones & Shipman (PROGRIND 1045 EASY) z Velké Británie. Vše západní provenience s převažujícími CNC obráběcími stroji.
Požadavky ředitele závodu č. 9 v Jekatěrinburgu
Je skutečný paradox, jak propaganda Kremlu neustále zdůrazňuje ruskou nadřazenost a Moskva je zároveň naprosto neschopná vyrobit si špičkový CNC stroj a laserem ho kalibrovat. Na druhou stranu je velký otazník, jak se západní stroje dostaly do závodu č. 9 v Jekatěrinburgu. Ten by zřejmě bez těchto technologií už dávno nebyl schopen fungovat. Například v sérii dopisů z roku 2014 adresovaných řediteli oddělení základního průmyslu ruského ministerstva průmyslu a obchodu požadoval ředitel závodu č. 9 odborné posouzení, které potvrzuje, že určité výrobní zařízení nelze v Rusku vyrábět a bude nutné je dovážet. To mluví za vše.
Tagy