Zcela nový americký stíhač přijde do roku 2029 - co na to Čína a Rusko?

Ing. Filip Klasna zobrazit články autora

17. 03. 202113:00

Zcela nový americký stíhač přijde do roku 2029 - co na to Čína a Rusko?

foto: By Source (WP:NFCC#4), Fair use, https://en.wikipedia.org/w/index.php?curid=41891817/Boeing NGAD koncept

F-35 již zdaleka není novinkou a F-15EX je sice dokonalou, ale stáje jen reinkarnací legendární F-15. Tento systém sice funguje i v Rusku u derivátů Su-27 a Mig-29, ale USA potřebují zcela nový letoun.

Podle oznámení o zakázce zveřejněného 4. března mohou Spojené státy americké postavit nový typ stíhacího letounu do fiskálního roku 2029.

Smlouva udělená společnosti Raytheon na podporu integrace AIM-120 Advanced Medium Range Air-to-Air Missile (AMRAAM) uvádí několik typů letadel, které AIM-120 nesou a to tak, aby smlouva potenciálně zahrnovala i stávající stroje, které AIM-120 nemají, stejně jako typ nebo typy, které ještě nebyly uvedeny do provozu.

„Tato smlouva poskytne nezbytnou leteckou laboratoř, letové zkoušky, letové povolení a simulační podporu během všech požadavků na integraci AMRAAM pro F-15, F-16, F/A-18, F-22, F-35 a další současný inventář nebo platformy příští generace, které se mohou připojit k inventáři letectva nebo námořnictva před koncem fiskálního roku 2029, “uvedlo ministerstvo obrany ve svém oznámení o zakázce.

Oznámení obsahuje seznam všech typů letadel US Air Force (USAF) a US Navy (USN) (nebo jejich derivátů, jako je EA-18G Growler), které mohou být AMRAAM vyzbrojeny. Není tedy zřejmé, na kterou platformu nebo platformy může odkazovat ministerstvo obrany ve svém oznámení odkazovat.

Jedinou další taktickou leteckou platformou v americkém inventáři, která raketu ještě nenese a není derivátem uvedených typů, je Fairchild-Republic A-10 Thunderbolt II. Přestože A-10 nese rakety krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder, je to čistě pro sebeobranu bitevního stroje, a to především před letouny obdobné kategorie nebo bitevními vrtulníky, tedy protivníkem letícím ve velmi malých výškách relativně nízkou rychlostí, je tedy opravdu nepravděpodobné, že by letoun byl vybaven radarem naváděnými střelami středního dosahu určenými pro vzdušné souboje, těžištěm jeho činnosti jsou pozemní cíle.

Pravděpodobně se tedy bude jednat o stroj z projektu NGAD, tedy Next Generation Air Dominance. Informace o tom, že prototyp NGAD již existuje a létá se objevila poprvé loni v září na virtuálním eventu 2020 Air, Space and Cyber. Z výše uvedeného kontraktu je tedy zřejmé, že nový stroj tu bude patrně nejpozději do konce fiskálního roku 2029.

Co lze tedy z informace uveřejněné konsorciem Raytheon odvodit? Jak již bylo uvedeno, USA zřejmě pracují na novém typu letounu, jen absolutně naivní člověk by si mohl myslet, že tomu tak není. To, že další rozvoj F-22 byl ukončen neznamená, že to byla slepá vývojová větev. Ba naopak. Od nového NGAD lze tedy očekávat koncepční prolnutí technologie i taktiky nasazení F-22 a F-35 s fúzí jejich systémů. Klíčovými pojmy, jež od nového letounu lze očekávat je stealth, umělá inteligence a otevřená architektura.

Unifikace AMRAAM pro zavedené i možné budoucí platformy předpokládá snížení logistické zátěže při správě jednoho, nikoliv více různých typů PLŘS středního dosahu. Zároveň indikuje jak možnost nasazení na stávajících platformách, jež byly explicitně vyjmenovány, tak na budoucím NGAD bez ohledu na to, kdo bude jeho dodavatelem, stejně jako na specializovaých dronech nebo bezpilotních variantách již zavedených nebo budoucích letounů. Unifikace umožní sjednocení taktiky nasazení a též použití střel bez ohledu na nosič, umělá inteligence zajistí fungování na bezpilotních prostředcích a otevřená architektura je základem pro nasazení na platformách různých výrobců a poskytuje též potenciál dalšího růstu a modernizace současně s modernizací letounů, taktiky, střel, komunikačních systémů, kybernetické bezpečnosti apod.

Na druhou stranu unifikace střel středního dosahu umožní protivníkovi předem určit dosah a taktiku nasazení, nebude zvažovat, zda je letoun vybaven tou nebo onou střelou, vždy to bude AMRAAM s jednoznačnou charakteristikou. Ale i zde mohou konstruktéři vyvinout různé verze, jež protivníka překvapí.

Takže USA, tak jako všichni hlavní hráči, s ukončením vývoje jednoho letounu má již rozpracovaný letoun další a teď navíc začínají modernizovat rozsáhlou síť dalších prvků a systémů na letoun napojených. Již dávno nelze hovořit o bojových letounech a jejich výzbroji, je nutno vnímat komplexnost vývoje technologií, tedy přemýšlet o létajících bojových systémech, kdy nosič/letoun, je jen jednou z položek.

Zdroj: IHS Janes, Military.com