foto: BAE Systems / Public domain/C-RAM Tridon Mk2
Ruské drony v Polsku vyvolaly bouři v EU. Avizovaná zeď proti dronům by nebyla levná záležitost se C-RAM systémy, C-UAS a AWACS.
Polsko podle Sky News čelilo v noci na 10. září celkem devatenácti narušení svého vzdušného prostoru. Varšava sestřelila čtyři ruské bezpilotní vzdušné prostředky (UAV). Podle The Times of Israel Kaja Kallasová uvedla, že Rusko polský vzdušný prostor narušilo úmyslně a komisař Evropské unie pro obranu Andrius Kubilius řekl, že EU musí vytvořit zeď proti dronům podél východního křídla svých společných hranic. Jenže se v žádném případě nejedná o novou myšlenku. Ten samý komisař o ní hovořil podle CNBC už před rokem. Nutno podotknout, že ani mohutně posilující Polsko toho proti dronům moc nemá.
Polsko nemá hard-kill C-RAM a C-UAS systémy
Varšava mluví o situaci nejbližší ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Je velkým otazníkem, zda bylo narušení ze strany Ruska úmyslné, ale zeď proti dronům bude nepochybně velmi aktuální téma s tím, že se jedná o klasické velké oči politiků. Celý systém by byl finančně velmi náročný a evropský zbrojní průmysl na to zatím v žádném případě nemá kapacity. Právě před rokem už Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Finsko a Norsko deklarovalo spojení svých sil pro vytvoření zdi proti dronům. Od té doby se mnoho nestalo. Ani Varšava prakticky nemá jediný hard-kill C-RAM nebo C-UAS systém.
Polsko toho proti dronům moc nemá
Poláci prakticky disponují jen soft-kill systémem SKYctrl, který byl do výzbroje zaveden v roce 2023. Podle Defence Industry se skládá ze sady senzorů, včetně konfigurovatelného radaru v pásmu X (s přístrojovým dosahem 7 až 50 km), akustického senzoru a RF senzoru. Bezpilotní prostředek je napaden rušičkou s výstupním výkonem 10 až 140 W, pracující ve 20 pásmech, včetně ISM, VHF, UHF, UMTS, LTE, GNSS, Wi-Fi a VHF. Pochopitelně dosah 50 kilometrů je poměrně iluzorní. Drony létají většinou nízko a vše je u pozemního systému limitováno horizontem.
Nizozemci v reakci na celou událost posílají Varšavě své F-35. Ty se svými špičkovými radary AN/APG-81 mohou ve vzduchu drony lokalizovat a zničit je. Varšava disponuje celkem 48 stíhacími letouny F-16, jihokorejskými FA-50 a 11 starými MiG-29, k dispozici jsou dva letouny včasné výstrahy Saab 340 AEW&C (AWACS). Na základně v Mińsku Mazowieckém se nachází pět německých Eurofighterů. Poláci disponují pozemními AESA radary ZDPSR Bystra a ZDPSR Soła. Dále TRS-15 Odra a NUR12-M, které by měly pokrýt všechna pásma sledování. Jenže všeho málo na pokrytí opravdu dlouhé hranice i s velkými omezeními pozemních radarů PVO.
Evropská zeď proti ruským dronům
Pochopitelně idea zdi proti dronům v situaci, kdy je Rusko vnímáno jako hlavní bezpečnostní riziko pro Evropu, má svůj smysl. Jenž Evropa toho kromě letectva moc k dispozici nemá. Velký smysl by měly letouny včasné výstrahy AWACS se svými radary s dosahem až 500 kilometrů proti vzdušným cílům. Ty ovšem musí mít síťově propojené efektory jako jsou C-UAS a C-RAM systémy rozložené podél hranic. V zásadě asi nejjednodušší řešení. Klasické pozemní radary PVO mají proti UAV velká omezení. Nehledě na to, že ve zdi by je senzory C-UAS a C-RAM mohly nahradit.
Bez AWACS, C-RAM a C-UAS to nepůjde
Evropa k dispozici technologie má. Na Ukrajině už je zkoušena celá řada C-UAS systémů. K dispozici jsou C-RAM systémy jako švédský Tridon Mk2 nebo německá rodina Rheinmetall Skyshield, do které patří systémy Skynex nebo Skyranger, které si aktuálně pořizuje Ukrajina. C-UAS systémy se zatím sériově nevyrábí a dodávky C-RAM systémů jsou na dlouho. O ceně AWACS letadel ani nemá smysl mluvit, Pokud ovšem Evropa zeď proti dronům myslí vážně, bude muset. Rusko aktuálně představuje skutečnou dronovou velmoc. A PVO proti nim je nezbytná.
Tagy