Kreml unifikoval své vražedné vzdušné údery proti Ukrajině

V průběhu války se Rusku vykrystalizovaly zbraně používané při vzdušných útocích. Kromě Šáhid-136 a Iskander-M se jedná o střely Ch-101, naposledy ovšem přišel i Zirkon.

Ukrajinské letectvo uvedlo výčet vzdušných prostředků, které byly použity při útocích v noci na 20. ledna. V zásadě už jsou útoky podobné, jen se liší v počtech. Podle WPtech Rusko použilo 18 balistických střel Iskander-M, patnáct střel s plochou dráhou letu Ch-101, 339 útočných dronů Šáhid-136, jejich imitací Gerbera a poměrně neznámých Italmas. Šáhid-136 ovšem bylo 250. Značným překvapením bylo použití hypersonické rakety 3M22 Zirkon, která byla podle statistik použita teprve popatnácté. Kreml v zásadě optimalizoval zbraně pro vzdušné útoky proti Ukrajině. Nepochybně v závislosti na tom, jak se mu je daří vyrábět.

Hypersonický 3M22 Zirkon

 

Ukrajinci uvádí eliminaci 14 balistických Iskander-M, třinácti Ch-101 a 315 útočných dronů. Bylo zaznamenáno pět zásahů raketami a 24 útoků drony na jedenácti místech. Zbytek ještě není jasný. Ukrajinci v zásadě nemají systém PVO, který by dokázal spolehlivě sestřelit 3M22 Zirkon. Nestačí k tomu ani MiM-104 Patriot. Zirkon je hypersonická střela, která může dosáhnout rychlosti Mach 9, což odpovídá více jak 11 tisícům km/h. Dosah je přibližně tisíc km. O 3M22 však stále není mnoho známo, přesný počet raket vyrobených v Rusku je neznámý. Střela byla vyvinuta pro námořnictvo s možností odpalu z ponorek a povrchových lodí. V únoru 2024 britská rozvědka uvedla, že raketu lze odpálit i ze země.

Co se týče hladinových lodí, byly Zirkony testovány na fregatách třídy Admirál Gorškov. Ty nejsou v Černém moři, takže o hladinový odpal nešlo. Zřejmě je nese také raketový křižník Admirál Nachimov. Jaderné útočné ponorky třídy Oskar pochopitelně v Černém moři také nejsou, takže šlo s největší pravděpodobností o pozemní odpal. Ukrajinci uvádí vypuštění z Krymského poloostrova. Balistické Iskander-M šly z oblastí Rostov a Brjansk. Drony útočily ze směrů Kursk, Oryol, Millerovo, Primorsko-Akhtarsk, Šatalovo, Brjansk, stejně jako z letišť na Krymu a také z okupovaného Doněcku.

Ch-101 jako smrtící bestie

 

Méně známé drony Italmas jsou podle anglické Wikipedie sebevražedné UAV s doletem 200 kilometrů. Hlavice může vážit 40 kilogramů a v zásadě se jedná o systém, který je kompletně složený z civilních komponentů. Trup je z překližky a plastu. Jinak už je řeč jen o prakticky unifikovaných zbraní, které jsou pro Ukrajinu bohužel denním koloritem. Ch-101 je řízená střela s plochou dráhou letu vzduch vzduch. Její sestra Ch-102 může nést jadernou hlavici. Ch-101 byla přijata do služby v roce 2012. Hlavice má 400 kilogramů, což z ní dělá opravdu smrtící bestii. Zasahuje pevné cíle pomocí předem stažené digitální mapy pro sledování terénu a GLONASS/INC pro korekci trajektorie a dosažení přesnosti 6–10 metrů.

Vražedné balistické střely Iskander-M

 

Tvrdí se, že Ch-101 dokáže zasáhnout malé pohybující se cíle jako jsou vozidla a to pomocí elektrooptického senzoru nebo infračerveného zobrazovacího systému. Střely jsou odpalovány výhradně ze strategických bombardérů Tu-95MS a Tu-160M2. Takže v noci útočilo ruské strategické letectvo z ruského vnitrozemí. V průběhu války byla váha hlavice zvýšena až na 800 kilogramů. Rusko při útocích na Ukrajinu používá Ch-101 velmi pravidelně. Totéž se dá říct o balistických střelách Iskander-M. I tyto rakety byly v průběhu války inovovány a údajně byla vylepšena jejich manévrovatelnost. Patritoty s nimi mají od té doby mnohem větší problém.

Unifikace ruských vzdušných útoků proti Ukrajině

 

Iskander-M se pyšní především velmi širokou škálou používaných hlavic s hmotností až 700 kilogramů. Kreml často používá jejich kazetovou verzi. Jinak jsou k dispozici vysoce výbušné fragmentační hlavice pro likvidace podzemních bunkrů nebo hlavice pro protiradarové mise. Dosah Iskander-M je až 500 kilometrů. O Šáhid-136 a jejich imitacích Gerbera jsme napsali mnoho. Rusům se zjevně u všech těchto zbraní podařilo dostat výrobu do sériového stavu a útoky do značné míry unifikovat. Ukrajina se brání se svou PVO jen tak tak. Letos má dojít k navýšení výroby Šáhid-136 na 1 000 kusů za den, to už by ukrajinská PVO nemusela ustát.

Tagy