Zmatečný tendr na lehká útočná vozidla byl zrušen. Ministerstvo ztratilo zbytečně rok. Dalo za pravdu našim argumentům

Zmatečný tendr na lehká útočná vozidla byl zrušen. Ministerstvo ztratilo zbytečně rok. Dalo za pravdu našim argumentům
Autor fotografie: Ministerstvo obrany|Popisek: Výsadkáři budou v Land Roverech jezdit déle
11 / 09 / 2023, 17:30

Přesně jako jsme ve druhé polovině loňského roku na stránkách Security Magazínu psali v sérii článků, v níž jsme se věnovali parametrům zadávací dokumentace zakázky na 159 vozidel v šesti variantách za 5,6 miliardy korun: Ministerstvo obrany tendr zrušilo. Bohužel mu to trvalo bezmála rok. Z původně očekávaných až 12 účastníků se letos v dubnu přihlásili jen čtyři. Z toho dva ministerstvo vyřadilo, a u zbývajících dvou vyhodnotilo, že jejich cenové nabídky zásadně převyšují předpokládanou cenu. Závěr z toho lze udělat jednoznačný: podmínky nebyly stanoveny zodpovědně. Výsledkem je čistá ztráta času a úsilí, výsadkáři i nadále ve starých vozidlech a potřeba zakázku definovat a realizovat znovu, nově, lépe, tedy tentokrát snad bez pochybností, které ji přivedly i pod drobnohled antimonopolního úřadu.

Přípravná fáze zažila mnoho mnohaměsíčních odkladů termínu pro přihlášení se do soutěže. Potenciální uchazeči nerozuměli zadání a sešly se stovky dotazů, na jejichž základě muselo Ministerstvo obrany zadávací dokumentaci upřesňovat. Finální termín pro přihlášení byl letos na začátku dubna (původní byl v listopadu 2022), a termín pro podání nabídek byl na konci května 2023, kdy téma ve veřejné diskusi do značné míry zastínil podpis trojstranné smlouvy na dodání pásových BVP CV90.

Základním problémem vypsaných podmínek bylo již kritérium ceny, podle kterého bylo zřejmé, že Armáda České republiky nezíská nejlepší a nejlépe vyhovující vozidlo, jaké trh nabízí, ale vozidlo nejlevnější. Přitom i v tomto ohledu se ministerští úředníci přepočítali, a podle informací, které publikovaly Novinky, překročily jediné dvě přijaté nabídky předpokládanou cenu o více než 88 %, tedy bezmála dvojnásobně. V tomto ohledu je také na místě podtrhnout fakt, že nabídku podal Vojenský technický ústav, a sice s vozidlem od francouzské společnosti Arquus. Bude zajímavé zjistit, zda byla nabídka podniku založeného Ministerstvem obrany vyřazena kvůli nesplnění technických podmínek, což by bylo pikantní, nebo proto, že cenová nabídka VTÚ vysoce překročila ministerské očekávání.

Další argument, který ze strany ministerstva při vysvětlování zrušení tendru zazněl, jakoby opsalo ze stránek Security Magazínu. Ministerstvo říká, že vozidla v přijatých nabídkách dosud nejsou vyráběna a musela by být vyvinuta. Security Magazín na konci listopadu 2022 napsal: "Pokud není zadání vypsáno způsobem, který vyhovuje konkrétnímu zadavateli, pak bude výsledný typ v podstatě vývojovým experimentem. A Česká republika ponese riziko spojené s náklady na jeho zavádění do ozbrojených sil. Budeme vystaveni všem porodním bolestem a nákladům na zavádění nového typu a mnohé problémy se mohou projevit až s odstupem." Po roce tedy ke stejnému závěru dospělo Ministerstvo obrany; které přitom mohlo tendr zrušit mnohem dříve a přistoupit k řešení, kterým by tento významný modernizační projekt realizovalo s co nejmenší časovou ztrátou.

Ministerstvu obrany údajně také doporučila tendr zrušit sama armáda. A to s argumentem, který zazněl již v případě odkladu nákupu taktických dronů Heron 1 – armáda argumentuje změnou požadavků podle zkušeností z ukrajinského bojiště. Bez dalších podrobností se takové zdůvodnění těžko hodnotí. Jaké zkušenosti mohly současné konflikty z hlediska takticko-technických parametrů lehkých útočných vozidel přinést, že se tak zásadním způsobem liší od toho, co si armáda definovala před rokem, a k čemu dospěla v rámci předakviziční fáze, která trvala roky? A pokud by zkušenosti z bojiště potvrdily správnost původní takticko-technické stránky zadání, přijalo by Ministerstvo obrany vysoké cenové nabídky? Nevíme. Ale působí to jako klasické vršení argumentů, jež zakrývají to nejdpostatnější sdělení: někdo na ministerstvu nedovedl dobrou práci. Opět.

Ministerstvo, armádu a výsadkáře tedy někdy v budoucnu čeká další pokus. Zatímco do současného tendru se přes řadu spekulací společnost LPP Jiřího Sauera s vozidlem britské společnosti Supacat, v jejímž případě byl zmiňován možný střet zájmů prvního náměstka ministryně obrany Františka Šulce, nepřihlásila, zájem o zakázku nepochybně má a mít bude. Ostatně právě LPP (a také Colt CZ Defence Solutions) podala proti zadávací dokumentaci námitky k ÚOHS. Stejný typ vozidel v odlišné konfiguraci již doporučilo kolegium ministryně obrany pořídit v rámci jiné zakázky: 24 vozidel pro 601. skupinu speciální sil.

KVAČR 2030 pracuje s termínem pro pořízení lehkých útočných vozidel v letech 2021-2024. V létě roku 2021 armáda lehká útočná vozidla "nově identifikovala jako prioritu" a v jejich prospěch odsunula pořízení samohybných minometů do navazujícího programu pozemních sil po roce 2028; podle platné koncepce měly být přitom oba prostředky pořízeny k milníku 2025. KVAČR prochází aktualizací a měl by být představen v průběhu listopadu. Jaký časový horizont bude obsahovat pro pořízení lehkých útočných vozidel teprve uvidíme. Zřejmé ale je, že Ministerstvo obrany svým přístupem nejen v této zakázce plýtvá drahocenným časem.

Do jaké míry s tím souvisí dnešní inzerát MO, že hledá "nějakého právníka, který se vyzná v zadávání veřejných zakázek", je další z otázek, které se nabízejí.

Zdroj: Novinky, Ministerstvo obrany, NEN, SM

Tagy článku