Změna ruské taktiky v útočných operacích: Ze vzduchu na zem

Již nějakou dobu probíhá konflikt na Ukrajině, a nejen tam, a je patrné, jak regionální hegemon, v tomto případě Rusko, vyvíjí svoji strategii a taktiku. Mnoho bylo již napsáno o Krymu, Podněstří, Donbasu nebo Gruzii, ale vždy to svým způsobem byly zástupné konflikty, kdy nyní je Rusko i bez vyhlášení války plně aktivní v konfliktu s Ukrajinou, i když to slovně degraduje na pojem operace.

Obecně dominance ve vzdušném prostoru, a to již od první světové války, definovala, kdo může být vítězem, samozřejmě ve spojení s technologiemi a materiálními zdroji. Konflikt na Ukrajině se ale vyvíjí jiným způsobem. Ze vzduchu se konflikt přesouvá na zem.

Podle ukrajinských zdrojů Rusko ztratilo:

letouny – 199 (+0);

vrtulníky – 158 (+0);

tanky – 1170 (+25);

obrněná vozidla – 2808 (+44);

dělostřelecké systémy – 519 (+6);

systémy protivzdušné obrany – 87 (+0);

raketomety – 185 (+0);

vozidla logistiky – 1980 (+10);

bezpilotní prostředky na taktické i operační úrovni – 380 (+3);

plavidla – 12 (+0);

zvláštní vybavení – 41 (+0);

střely s plochou dráhou letu – 94 (+0);

Takže proč Rusko útočí především po zemi? Má dominanci a vzdušném krytí silnější než Ukrajina, ale nasazení není absolutní, leč dostatečné. A proč Rusko v této souvislosti nenasazuje nejmodernější zbraně? je to možná obchodní politika a vyčkávací taktika. Proč vyplýtvat hned hlavní potenciál. Jak již bylo řečeno dříve, předpokladem byla „procházka růžovým paloučkem“, jež se nekonala kvůli zřejmě špatnému ruskému PR.

Jednoznačně došlo k sestřelení Su-34, ale skutečně neexistuje nezničitelná vojenská technika, vždy se na zbraň najde protizbraň. Srbové před 23 lety sestřelili i F-117 s technologií stealth, a nelze říci, že by to byl špatný letoun, jen taktika boje se posunula a pořád je to letoun s určitou tepelnou a akustickou stopu.

A jak již SM popsal změny v taktice nasazení vrtulníků a v případě současného konfliktu specificky bitevních vrtulníků, dochází evidentně i k modifikacím v nasazení letectva. Rusko má určitě materiální převahu, tedy více letounů všeho typu, více bomb a raket, více paliva, ale Ukrajina má více motivace se bránit. 

Říká se, že kam nevstoupila noha pěšáka, tam není vítězství, a ruská taktika skutečně odpovídá tomuto módu, tedy teritoriální pozemní zisky, s ,,trochou“ vzdušné podpory. Nebyly nasazeny největší prostředky jako strategické střely ICBM nebo bombardéry, otázkou je použití zbraní hromadného ničení, ale v klasickém, sovětském/ruském pojetí nasazení frontového letectva je poměrně malé. 

Nasazení ruské techniky postupně graduje, ale pojem operace stále omezuje použití strategických prostředků nebo masové nasazení letectva. Rusko vyrazilo do operace k ,,denacifikaci“, nikoliv anihilaci, alespoň dle jejich vyjádření. Takže masové nasazení letectva nebo strategických zbraní změní pojem operace a zároveň ,, denacifikace“, ne anihilace, a to zatím ruské vedení a velení nechce, jenže do kdy?

Lze tedy říci, že prioritou jsou teritoriální cíle a pozemní boj, použití letectva, ale bez velkých ztrát, aby byla zachována „aureola“ špičkových letounů a bez nasazení strategických prostředků, tedy zatím. Přitom mezi prvními cíli Ruska bylo právě ovládnutí ukrajinského nebe, přičemž agresor počítal s tím, že bude brzy vyřazena ukrajinská protivzdušná obrana. Vojenští analytikové také upozorňují v této souvislosti na to, že Rusové se soustředí na pozemní operace z toho důvodu, že se bojí ztrát drahé techniky, na kterou Ukrajinci úspěšně útočí, respektive ji vyřazují z boje.

Ukrajinci si totiž vedou překvapivě poměrně dobře v eliminaci ruské vzdušné síly, když například poslali k zemi bombardér Su-34, jak už je zmíněno jinde, či bitevní vrtulník Ka-52. Bitevní vrtulníky navíc postrádaly v mnoha případech krytí. Ukrajinci pak neměli složitou práci v sestřelování vrtulníků, resp. letounů z ramene odpalovaných střel, což se ukázalo pro Rusy jako nemilé překvapení. Nepodařilo se ,,synchronizovat" v počáteční fázi konfliktu ruské pozemní a vzdušné síly, z čehož rezultovala nedostatečná podpora pozemních sil. Nyní, v další fázi konfliktu, pak letectvo nesehraje tak důležitou roli, prioritní jsou pro obě strany právě pozemní operace.

Rusové doufají, že v pozemní technice mají převahu nad ukrajinskou, a to rozhodne klíčové vedení konfliktu na východě napadené země. Vzdušné nadvlády tak Rusko nad Ukrajinou nedosáhlo a ani už nejspíš nedosáhne, spoléhat se bude na již zmíněné pozemní operace, které mají celkově rozhodnout výsledek celé války.

 

Zdroj: Defense News

 

 

Tagy