foto: Oleg V. Belyakov, CC BY-SA 3.0/Su-34
Již nějakou dobu probíhá konflikt na Ukrajině, a nejen tam, a je patrné, jak regionální hegemon, v tomto případě Rusko, vyvíjí svoji strategii a taktiku. Mnoho bylo již napsáno o Krymu, Podněstří, Donbasu nebo Gruzii, ale vždy to svým způsobem byly zástupné konflikty, kdy nyní je Rusko i bez vyhlášení války plně aktivní v konfliktu s Ukrajinou, i když to slovně degraduje na pojem operace.
Obecně dominance ve vzdušném prostoru, a to již od první světové války, definovala, kdo může být vítězem, samozřejmě ve spojení s technologiemi a materiálními zdroji. Konflikt na Ukrajině se ale vyvíjí jiným způsobem. Ze vzduchu se konflikt přesouvá na zem.
Podle ukrajinských zdrojů Rusko ztratilo:
letouny – 199 (+0);
vrtulníky – 158 (+0);
tanky – 1170 (+25);
obrněná vozidla – 2808 (+44);
dělostřelecké systémy – 519 (+6);
systémy protivzdušné obrany – 87 (+0);
raketomety – 185 (+0);
vozidla logistiky – 1980 (+10);
bezpilotní prostředky na taktické i operační úrovni – 380 (+3);
plavidla – 12 (+0);
zvláštní vybavení – 41 (+0);
střely s plochou dráhou letu – 94 (+0);
Psali jsme
Nová válka, nové výzvy, nové myšlení a nová taktika, ne nezbytně nové technologie, ale i se starými při použití nového myšlení a taktiky...
Takže proč Rusko útočí především po zemi? Má dominanci a vzdušném krytí silnější než Ukrajina, ale nasazení není absolutní, leč dostatečné. A proč Rusko v této souvislosti nenasazuje nejmodernější zbraně? je to možná obchodní politika a vyčkávací taktika. Proč vyplýtvat hned hlavní potenciál. Jak již bylo řečeno dříve, předpokladem byla „procházka růžovým paloučkem“, jež se nekonala kvůli zřejmě špatnému ruskému PR.
Jednoznačně došlo k sestřelení Su-34, ale skutečně neexistuje nezničitelná vojenská technika, vždy se na zbraň najde protizbraň. Srbové před 23 lety sestřelili i F-117 s technologií stealth, a nelze říci, že by to byl špatný letoun, jen taktika boje se posunula a pořád je to letoun s určitou tepelnou a akustickou stopu.
A jak již SM popsal změny v taktice nasazení vrtulníků a v případě současného konfliktu specificky bitevních vrtulníků, dochází evidentně i k modifikacím v nasazení letectva. Rusko má určitě materiální převahu, tedy více letounů všeho typu, více bomb a raket, více paliva, ale Ukrajina má více motivace se bránit.
Psali jsme
Německo poskytne Ukrajině samohybné protiletadlové systémy Gepard, nicméně potíž může představovat munice, kterou Německu pro zmíněné zbraňové systémy...
Říká se, že kam nevstoupila noha pěšáka, tam není vítězství, a ruská taktika skutečně odpovídá tomuto módu, tedy teritoriální pozemní zisky, s ,,trochou“ vzdušné podpory. Nebyly nasazeny největší prostředky jako strategické střely ICBM nebo bombardéry, otázkou je použití zbraní hromadného ničení, ale v klasickém, sovětském/ruském pojetí nasazení frontového letectva je poměrně malé.
Nasazení ruské techniky postupně graduje, ale pojem operace stále omezuje použití strategických prostředků nebo masové nasazení letectva. Rusko vyrazilo do operace k ,,denacifikaci“, nikoliv anihilaci, alespoň dle jejich vyjádření. Takže masové nasazení letectva nebo strategických zbraní změní pojem operace a zároveň ,, denacifikace“, ne anihilace, a to zatím ruské vedení a velení nechce, jenže do kdy?
Lze tedy říci, že prioritou jsou teritoriální cíle a pozemní boj, použití letectva, ale bez velkých ztrát, aby byla zachována „aureola“ špičkových letounů a bez nasazení strategických prostředků, tedy zatím. Přitom mezi prvními cíli Ruska bylo právě ovládnutí ukrajinského nebe, přičemž agresor počítal s tím, že bude brzy vyřazena ukrajinská protivzdušná obrana. Vojenští analytikové také upozorňují v této souvislosti na to, že Rusové se soustředí na pozemní operace z toho důvodu, že se bojí ztrát drahé techniky, na kterou Ukrajinci úspěšně útočí, respektive ji vyřazují z boje.
Psali jsme
Podle zatím nepotvrzených zpráv měli Ukrajinci spustit útok na ruskou fregatu Admiral Makarov, která operovala v Černém moři. Mělo se tak...
Ukrajinci si totiž vedou překvapivě poměrně dobře v eliminaci ruské vzdušné síly, když například poslali k zemi bombardér Su-34, jak už je zmíněno jinde, či bitevní vrtulník Ka-52. Bitevní vrtulníky navíc postrádaly v mnoha případech krytí. Ukrajinci pak neměli složitou práci v sestřelování vrtulníků, resp. letounů z ramene odpalovaných střel, což se ukázalo pro Rusy jako nemilé překvapení. Nepodařilo se ,,synchronizovat" v počáteční fázi konfliktu ruské pozemní a vzdušné síly, z čehož rezultovala nedostatečná podpora pozemních sil. Nyní, v další fázi konfliktu, pak letectvo nesehraje tak důležitou roli, prioritní jsou pro obě strany právě pozemní operace.
Rusové doufají, že v pozemní technice mají převahu nad ukrajinskou, a to rozhodne klíčové vedení konfliktu na východě napadené země. Vzdušné nadvlády tak Rusko nad Ukrajinou nedosáhlo a ani už nejspíš nedosáhne, spoléhat se bude na již zmíněné pozemní operace, které mají celkově rozhodnout výsledek celé války.
Zdroj: Defense News
Tagy