Ztrátový VOP CZ má jako integrátor zakázky na BVP být bezpečnostní pojistkou státu – ve skutečnosti je jeho zapojení spíše rizikem

17. 03. 202107:30

Ztrátový VOP CZ má jako integrátor zakázky na BVP být bezpečnostní pojistkou státu – ve skutečnosti je jeho zapojení spíše rizikem

foto: VOP/Ilustrační fotografie

Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny bude na své dnešní 43. schůzi za účasti ministra obrany Metnara a náčelníka generálního štábu Opaty probírat celou řadu významných témat. Věnovat se bude kapacitě Vzdušných sil AČR, reorganizaci struktury MO (tj. vytvoření nové sekce v čele s náměstkem Říhou), nákupu ručních zbraní, zakázkám na prostředky balistické ochrany. A po poledni také historicky největší zbrojní zakázce v samostatné historii ČR, nákupu BVP, resp. harmonogramu kroků vedoucích k podpisu smlouvy s vybraným dodavatelem, a současně roli tzv. integrátora této zakázky, pro kterou si MO vybralo ztrátový státní podnik VOP CZ. Bude důležité sledovat, co k tomuto tématu na schůzi zazní. Dosavadní argumenty ministerstva jsou více než diskutabilní.

Pro rozhodnutí o dodavateli 210 pásových bojových vozidel pěchoty především pro 7. mechanizovanou brigádu, které nahradí dosluhující BVP-2, bude jedním z klíčových parametrů nabídka v oblasti přenesení výroby a know-how výrobce do České republiky. Přitom jsou nastavené dva minimální nepřekročitelné požadavky: zapojení českého průmyslu do zakázky alespoň ze 40 % objemu výroby nových vozidel. A komplexní podpora státního podniku VOP CZ po celou dobu životního cyklu, který je předpokládán na dobu 30 let.

Ministerstvo obrany pro členy Výboru pro obranu vyjmenovává následující důvody, proč podporuje "maximalizaci zapojení VOP CZ" do zakázky: jde o státní podnik. Hospodaření VOP CZ autor dokumentu označuje za transparentní a ze strany Ministerstva obrany za snadno kontrolovatelné. "V dozorčí radě podniku má Ministerstvo obrany majoritu." Není třeba být do podrobností obeznámen s fungováním tohoto státního podniku, aby člověk zvedl v němém údivu obočí. VOP CZ, který patří do působnosti Ministerstva obrany, a který hospodaří "transparentně" a který MO díky majoritě v dozorčí radě "efektivně kontroluje", vykázal za rok 2017 ztrátu ve výši bezmála 60 milionů, za rok 2018 ztrátu ve výši 148 milionů, za rok 2019 bezmála 70 milionů korun. Výsledek za rok 2020 dosud nebyl zveřejněn.

Ve výroční správě za rok 2019 ředitel VOP CZ Radovan Putna vyjmenovává dva klíčové projekty, díky nimž by se podnik měl dostat z červených čísel: jednak zmíněnou roli integrátora zakázky na BVP, jednak projekt "technického zhodnocení" tanků T-72M4 CZ. Výsledek projektu BVP byl ovšem opakovaně odkládán a stále není rozhodnuto. A smlouva na modernizaci tanků byla podepsána v září 2020, a prostředky na ni jsou v rozpočtu vyhrazeny až pro rok 2022. Že je skutečným účelem modernizace tanků právě podpora státního podniku, který si z celkové cca miliardy korun vylepší své hospodaření, o tom zaznělo již mnohé. Bojeschopnost armády a jejího jediného tankového praporu do budoucna stabilně zajistí jedině pořízení moderních tanků. Nikoli úpravy zastaralé techniky, kterou VOP CZ modernizoval za značných nákladů na přelomu století. Přitom ji vybavil technologiemi, které se dnes již nevyrábějí. Zatím poslední dějství této tragikomedie je zjištění publikované deníkem Právo, že některé klíčové komponenty motorů našich tanků již nejsou ve světě k sehnání, a že tedy hrozí, že "technické zhodnocení" nesplní svůj účel, kterým má být zajištění provozuschopnosti tanků do roku 2030. A o tomto problému se asi dříve nevědělo.

Celá situace s finalizací nákupu BVP připomíná kauzu kolových obrněnců Pandur. A netýká se to jen rizika, že smlouvy budou podepisovány v době voleb. Jde také přeneseně o další z problémů podniku VOP CZ. Rakouská společnost Steyr, původní dodavatel Pandurů, odmítla možnost, že by Pandury nakoupené podle smlouvy z roku 2009 servisoval právě tento podnik. Ministerstvo obrany tehdy údržbu vozidel hrubě podcenilo, což se projevilo značnými problémy s jejich provozuschopností, které vyřešily až následné rámcové smlouvy se společností Tatra Defence Vehicle. Nepominutelným výsledkem je, že státnímu podniku VOP CZ zakázka svěřena nebyla. Spolu s nedostatkem jiných srovnatelných vojenských zakázek se ovšem nad podnikem dlouhodobě vznáší otázka, proč by měl zaměstnávat prvotřídní odborníky, když je de facto dlouhodobě nepotřebuje, bez nichž ovšem na druhou stranu nebude schopen plně vyhovět požadavkům, jež přinese obří zakázka na údržbu 210 pásových BVP v hodnotě převyšující sto miliard korun.

Máme tu státní podnik, kterému dosud žádná podobná zakázka svěřena nebyla. Ale v rámci největšího a nejnáročnějšího tendru v historii ČR je postaven do role integrátora. Srovnatelnou zakázku na kolové Pandury, jejichž výrobce o VOP CZ nechtěl ani slyšet, raději MO řešilo racionálně se soukromým subjektem. Nabízí se argument tzv. "podstatných bezpečnostních zájmů státu", kterým MO zapojení VOP CZ zdůvodňuje především. Jinými slovy kolová platforma, na kterou spoléhá především 4. brigáda rychlého nasazení, může být servisována soukromníkem, a bezpečnostní zájem státu ohrožen není, ale pásová platforma pro 7. brigádu musí být zajištěna ztrátovým státním podnikem bez referencí, jinak by byl ohrožen podstatný bezpečnostní zájem státu.

Jako již tolikrát v případě akvizic Ministerstva obrany sledujeme účelovou argumentaci, které lze chtít věřit, ale nelze jí rozumět. Nejvyšší kontrolní úřad sice důrazně státu doporučuje, aby v těchto zakázkách chránil své bezpečností zájmy nabytím práv duševního vlastnictví k výrobě, úpravám, modernizacím a servisu techniky po dobu jejího životního cyklu, ale to není totéž jako pověřit tímto náročným úkolem vybraný státní podnik. Řešení má takový úkol řadu. VOP CZ by byl ve zcela jiné pozici, kdyby k němu Ministerstvo obrany stabilně nepřistupovalo desítky let poněkud macešsky a umožnilo mu plnohodnotný rozvoj schopností dostatkem vojenských zakázek. Bohužel jsme ale ve stavu, kdy se tento podnik dlouhodobě potácí ve ztrátě, což se zcela nevyhnutelně musí podepisovat na jeho možnostech odvádět efektivně kvalitní práci, a MO se snaží situaci řešit nárazově velkými zakázkami. Zisk státního podniku je podle MO ziskem státu. Dosavadní hluboká ztráta je ztrátou státu. Snaha sanovat státní podnik jeho účastí na nejnáročnější zakázce posledních desetiletí je rizikem, které spočívá mj. v tom, že aby VOP CZ dostál svým povinnostem, bude nakupovat služby u externích subdodavatelů, čímž je bude jen prodražovat.