Autor fotografie: Defense Visual Information Distribution Service / Picryl |Popisek: Samohybná houfnice M109 Paladin
Ruská armáda publikovala další z mnoha videí ukazujících zničení americké samohybné houfnice M109 Paladin. Operace měla být provedena UAV Lancet. Před ukrajinskou armádou stojí velká výzva, jak se s malým množstvím západní techniky, kterou Rusové postupně ničí, vypořádat s obrovskými zásobami sovětských strojů.
V pondělí 11. března byly na sociální síti X zveřejněny záběry naznačující zničení další americké samohybné houfnice M109 Paladin. Na videu jsou vidět tři různé záběry. Na prvním jde o zaměření samohybné houfnice, která stojí uprostřed krajiny. Druhý záběr s největší pravděpodobností pochází z kamery dronu, který letí směrem k přední části věže houfnice. Na posledním snímku je již vidět celá operace z dálky. K houfnici se vysokou rychlostí blíží nespecifikovatelný objekt, který při nárazu do věže vybuchuje.
Vozidlo bylo zasaženo zleva v jeho nejslabší horní části mezi věží a podvozkem a podle ruských zdrojů by se mělo jednat o útok dronu Lancet. Ten je vyráběn společností ZALA Aero Group výhradně pro potřeby ruské armády a není určen k exportu. Toto UAV je používáno na průzkumné i sebevražedné mise a cena jednoho kusu se pohybuje okolo 35 000 dolarů (asi 809 tisíc Kč). Schopnosti dronu byly testovány v rámci ruské invaze do Sýrie a vedle UAV Goran-2 jsou hojně používány také na ukrajinské frontě.
Drony jsou schopné vykonávat mise do vzdálenosti 40 km od operativce a k tomuto účelu jsou vybaveny opticko-elektronickým naváděním. Vylepšené verze UAV Lancet jsou schopné dosahovat rychlosti 300 km/h. Z ruských zdrojů nejde přesně zjistit, kolik kg munice nese dron, avšak některé informační weby hovoří o 3 kg uložených v HE fragmentační hlavici. Pokud by byl útok opravdu uskutečněn skrze Lancet jednalo by se o další důkaz toho, že nejen Ukrajina, ale také ruská strana disponuje velmi schopnými operativci UAV.
Ze zveřejněných záběrů je patrné, že podle tvaru věže objektu na videu by se opravdu mohlo jednat o americkou samohybnou houfnici M109 Paladin. Ta má ve své základní nemodernizované verzi pancíř RHA (Rolled Homogeneous Armor) v rozmezí tloušťky mezi 13 a 19 mm, který je schopen odolat střelbě z ručních palných zbraní nebo střepinám granátů. Přímý zásah municí na bázi protitankových zbraní proto pancíř této samohybné houfnice nemohl vydržet.
Stroje byly dodány na ukrajinské bojiště v rámci mezinárodní vojenské pomoci. Podle ukrajinského informačního webu Militarnyi ukrajinské jednotky v květnu 2023 prokazatelně operovaly s přibližně 155 M109 Paladin z Litvy, Norska a Itálie a nejméně 18 dalšími kusy tohoto stroje, které byly na Ukrajinu poslány ze Spojených států. Přesné počty kusů této samohybné houfnice, které byly zaslány na Ukrajinu, nejsou dostupné. Podle informací webového portálu Oryx bylo dosud na ukrajinské frontě zneškodněno 39 těchto strojů a dalších 16 bylo poškozeno.
Ruské zdroje však pouze mezi zářím 2023 a lednem 2024 informovaly o zničení více než 80 kusů této houfnice, avšak tyto zprávy nejde prokazatelně potvrdit či vyvrátit. Samohybné houfnice Paladin však nejsou jediným západním strojem, který je na ukrajinské frontě ničen ve velkých počtech. Mezi další techniku dodanou zeměmi NATO, kterých ruská armáda na Ukrajině zničila již desítky, spadají také bojové vozy pěhoty M2A2 Bradley, M113 nebo nizozemské YPR-765, lehká obrněná vozidla M1114 a M1151, 155mm houfnice M777A2 a AHS Krab a velké množství další menší vojenské technologie a radarů.
Problém se západní technikou nasazenou na Ukrajině nespočívá pouze ve zničení strojů, protože také sebemenší poškození často znamená nutné vyřazení techniky. Na Ukrajině se totiž nevyskytuje dostatek součástek na jejich opravu a tudíž i částečně funkční stroje jsou často nepoužitelné. Rusko má však k dispozici ve svých skladech pravděpodobně stále obrovské množství sovětské techniky, kterou na ukrajinské frontě rozhodně nehodlá šetřit. Často také na frontu posílá techniku, která původně měla sloužit k úplně jiným účelům, jako tomu bylo u protiponorkového vrhače RBU-6000 na pásových podvozcích, o kterém jsme vás informovali na začátku února.
Ukrajinská armáda by se proto pravděpodobně neměla nechat ukonejšit množstvím zničené ruské techniky, se kterou se chlubí na svých sociálních sítích, ale spíš by se měla dál soustředit na ničení dražších strojů, kterých nemá Rusko tolik. Příkladem mohou být únorové útoky ukrajinské PVO na ruské letouny Su-34, Su-35 a především velmi drahé zpravodajské A-50U, o kterých se můžete dočíst v tomto textu.